Tak už jsou zase za dveřmi. Kdo? Přece Vánoce! Blíží se konec roku, čas bilancování.

Přichází čas porozumění, dárků a nostalgických vzpomínek na ty, kteří už s námi nejsou. V čase vánočním jsme prostě tak nějak víc naměkko. Díváme se do očí svých čtyřnohých přátel a vidíme v nich pohledy jejich předchůdců.

Když naši zvířecí přátelé naplní své poslání na tomto světě, běží si dál a nás tu nechávají v slzavém údolí. Nám lidem pomohou otevřít oči, poznat svět z jiného úhlu pohledu a třeba i lépe pochopit sami sebe. A na nás pak je, jak jejich odkaz naplníme, aby se nám vraceli, abychom jejich pohled četli v očích svých příštích miláčků. Když přijde chvíle nejsmutnější, ptáme se, proč?

Proč teď a takto?

Snad bychom se měli spíše ptát: Co jsme při vzájemném soužití vlastně pochopili?
Ještě nedozněla vlna odložených prázdninových dárků, kdy se z rodinného mazlíčka náhle stává odložený opuštěnec, a už se pomalu blíží právě ty milované i proklínané Vánoce, kdy se situace často opakuje. Lidská zodpovědnost bohužel často nemívá dlouhého trvání. A tak se útulky pomalu, ale jistě zaplňují a nastávají každoroční zimní obavy, jak to zvládnout.
Především malé kotě či starší kočka nemá bez pomoci příliš šancí na přežití. Ne každý, kdo najde promrzlé zvíře, se pokusí jej alespoň umístit do útulku, natož mu poskytnout potřebnou pomoc.

Jenže – ono to umístění nalezence do útulku není jen tak.

Nezisková organizace FELIX GREY o. s. se již od roku 2006 věnuje péči o opuštěné, handicapované a bezprizorní kočky, stejně tak aktivně řeší problematiku osvěty a medializace ochrany zvířat, otázky soužití člověka a zvířete, zabývá se prosazováním felinoterapie (využitím a pochopením vrozené energie a empatie koček), a to bez jakýchkoliv dotací či příspěvků. V současné době pečujeme o téměř stovku svěřenců (především kočky handicapované a přestárlé na dožití, novorozená koťata a nalezenci ).

Jak známo, ochrana zvířat je často líbivým bodem volebním programů a vyhlášek, nicméně realita je zcela jiná. Obce a magistráty své zákonné povinnosti zcela ignorují, jsme tedy nuceni tuto činnost formou poskytování nezbytné pomoci bezprizorním zvířatům neustále suplovat, což způsobuje znatelné zásahy do reálných rozpočtů. Pro mnohé kočičí pacienty jsme však často poslední šance a naděje, což je samo o sobě velice silnou motivací.

Veškerá ubytovací a provozní kapacita, voliéry a apartmá pro zvířata, karanténní prostory byly vybudovány bez jakékoliv podpory, dotace či darů. Stejně tak byl dosud financován provoz zařízení. Veškeré prostory pro zvířata jsou přizpůsobeny jejich potřebám.

A zde je jádro pudla, v našem případě spíše kočky.

S blížící se zimou se na nás takřka denně obracejí lidé řešící otázku „kam s nimi“, tedy s kočkami, které „zbyly“ na chatách, chalupách, o které se nemá kdo postarat. Někteří jsou z dané situace sami nešťastní, jiní na rovinu přiznávají, že se prostě koček potřebují zbavit. Ovšem, málokdo vidí i finanční stránku věci a domnívá se, že předáním koček do útulku je věc zcela vyřešena. Jiní pro změnu žijí v iluzi, že útulky automaticky pobírají dotace, čímž pádem to prostě mají v popisu práce a taktéž je vyřešeno.

Fronty a nerváky na veterinách, nikdy nekončící úklidy kotců, denní kydání toalet, probdělé noci se čtyřnohými pacienty, věčné usmlouvávání věřitelů o každý další den v naději, to vše a mnohé další jakoby neexistovalo. Co obnáší takové odpiplání koťat či štěňat, mnozí z vás vědí. Tohle poslání se prostě neobejde bez emocí …

Poznáváme mnohé osudy, kočičí i ty lidské

Bohužel, pro mnohé kolem nás je zvíře zcela nicotný element. Pro nás je život jako život. Odmítáme výrazy „chcípla nám kočka“ nebo „pošel nám pes“. Nám umírají přátelé...

Letošní léto s sebou bohužel přineslo i bouřky a přívalové deště. Povodně zničily domov stovkám lidí, ale zasáhly i do osudů zvířat. Některá zvířata přišla při povodních o život a jiná „jen“ o střechu nad hlavou. Přírodní živly si prostě nevybírají a postihují i zařízení, která pomáhají.

V našem zařízení kalamita mj. poničila část elektrických rozvodů, čímž byl zásadně omezen provoz. Nedošlo sice ke srovnání se zemí, ale výdaje na opravu a každodenní potřebné výdaje, především pak veterinární péči, která nelze odkládat na pozdější dobu převýšily reálné možnosti.
Jakmile zařízení našeho typu vypadne z „udržovacího kola“, kdy se hradí vždy to nejnutnější a ostatní se řeší tak nějak za chodu s obavami z čehokoliv nečekaného, co by nás porazilo úplně, je to malér.
Snaha vysvětlit příslušným institucím a poskytovatelům služeb či energií, že v dané situaci by pomohl i odklad pravidelné platby či splátkový kalendář, se prozatím míjí účinkem. Platíš, svítíš, neplatíš, jsi potmě. Platíš, existuješ, neplatíš, jdeš. Kočky nekočky.

Tak ty už vůbec nejsou důležité.

Jsou samozřejmě věci, které počkat mohou a počkají. Ovšem krmit se musí denně, léčit a pečovat o chlupaté svěřence taktéž. Organizace funguje čtvrtým rokem, vše bylo vybudováno bez jakýchkoliv dotací, příspěvků, darů, pomoci. Stejně tak byl a je financován provoz. Odvážím se vyslovit, že za ty 4 roky se odvedl kus práce a že jsou vidět skutečné výsledky. Ač to zní paradoxně, v této souvislosti vyvstal problém – žádosti o podporu byly zamítány stylem: „Vy už jste přece své vybudovali, u vás si kočky žijí jako v ráji!“ Čteno mezi řádky – když jste dokázali poradit dosud, poradíte si i nyní, proč nás vůbec obtěžujete? Pravda, dovolili jsme si nejprve obětovat své vlastní zájmy a finance ve prospěch koček v naivní iluzi, že žádat o podporu a pomoc je vhodné až poté, kdy potenciální dárce vidí dosavadní výsledky, nikoliv jej přesvědčovat pouze dojemnými projevy, sliby a plány „na zelené louce“. A řešit situaci dalšími osobními půjčkami je nejen neekonomické, ale již i nemožné.

Ale než propadat beznaději a malovat příslovečné čerty na zeď, raději doufáme, že tahle zima bude mírná, že koťata vyrostou i bez denního přísunu čerstvého masa, že jim ty granule po expiraci, které jediné byly k dispozici se slevou, postačí, že nejlevnější léky pomohou stejně jako ty osvědčené, ale cenově momentálně nedostupné, že se nám podaří přemluvit veterináře, aby nás tentokrát vzal na dluh, že se nic nestane, když očkování třiceti dorůstajících koťat počká, protože počkat musí, že tentokrát budou mít viry dovolenou, že bude na zimu čím topit, protože dřevo zase podražilo, že… Že přežijeme.

V plánu byla dostavba další karantény, ovšem člověk míní, živly mění, letní povodně nám daly zabrat samy o sobě. Ovšem „zabalit to“ jsme prostě nedokázali... Nám se chce jít dál, pro všechny příští, kterým snad můžeme pomoci. I když to jde pořád ztuha. Nejhorší je ovšem nejistota a každodenní boj s existenčně - provozní režií.

Tenhle článek je vlastně poděkování obyčejným lidem, těm „neviditelným“, kteří místo velkých řečí prostě pošlou tu svoji kapku v moři. Ač je to k nevíře, nehlásají, jak spasí svět. Nelkají nad tím, jak se dříve žilo lépe. Místo slůvek útěchy, sladkobolných řečí a slibů pomáhají podle svých sil. V tomhle je ta síla.

Potřebujeme vás více, než si myslíte

Život je jinde. Vy, obyčejní lidé s obyčejnými každodenními starostmi, kteří vidíte a myslíte srdcem, vy jste naše naděje...

Nechceme však jen nastavovat ruce k prosbám, víme, jaká je doba. Proto vznikl e-shop WWW.ARTCAT.CZ. Zakoupením výrobků z nabídky e-shopu lze získat netradiční dárkové předměty a zároveň pomoci těm, kteří si sami pomoci nemohou. Pokud vás zaujme nabídka skleněných výrobků s (nejen) kočičími a psími motivy, věřte, že z nich chutná tím spíše, že jejich koupě napomůže záchraně potřebných! V sortimentu naleznete skleněné obrázky za velice rozumné ceny, případně je možné ztvárnění (nejen) vašeho domácího mazlíčka podle dodané fotografie.
To jen tak na okraj, radosti není nikdy dost! Ani té lidské, ani té kočičí...

Děkujeme všem, kteří pochopili...

Majka Šrámková, dobrovolník FELIX GREY o.s.
WWW.FELINOGREY.ESTRANKY.CZ
číslo účtu 1002015761/2700

Reklama