Bulvár

Kam bys chodila, ještě máš čas


Ahoj všichni,

tak já osobně patřím k návštěvám, kterým se nějak pořád nechce odejít. Většinou se totiž výborně bavíme a mně se prostě odcházet nechce, i když je občas hodně pozdě.
Ono je taky takový trošku blbý říct: "Hele, já už půjdu, už tu smrdím dost dlouho," když vám hostitel na oplátku odpoví: "Ale kam bys chodila, ještě máš čas, co doma, tam to znáš..."
No a tak to pořád protahujeme a protahujeme. Ale stejný je to i naopak, když já hostím někoho, taky mám pořád pocit, že u mě nebyl dost dlouho na to, aby už odcházel.

Ale hostitelka jsem, řekla bych dobrá. Ráda nachystám občerstvení, nejraději mám, když to všechno najednou donesu do obýváku na velkém servírovacím dřevěném tácu, to mě fakt baví.
Nejvíc se teď těším, až přátelům oplatím pozvání na oběd. To byl vždycky tak nějak můj sen, uvařit baštu pro přátele. Zatím se nezadařilo, protože všichni mají pocit, že když se někde nacpou, tak to pak musí oplatit, a to se nikomu nechce, tak to nechtějí ani po mně. Ale teď už se snad zadaří.

Většinou jsem se setkala jen s dobrými hostiteli, kteří vám nabídnou alespoň něco k pití, ale prototypem špatného hostitele je moje sestra.
Je jí 20, mají s přítelem koupený 3pokojový byt a jsou tam pořád sami, je to taková samota u lesa.
Dalo by se předpokládat, že když někdo přijede na návštěvu, tak bude ráda, ale opak je pravdou.

Jednou jsem jela náhodou okolo (opravdu náhodou, protože od sebe bydlíme nějakých 150 km) a řekla jsem si, že ji překvapím. Tak jsem tam naběhla, zazvonila a čekala. Sestra otevřela dveře a místo, aby byla ráda, tak na mě zahučela: "Co tady chceš, tos nemohla nejdřív zavolat? Nemám uklizeno, navařeno, nic."

No měla jsem sto chutí se otočit na podpatku a zase odkráčet, hlavně proto, že to její naklizeno a navařeno vypadá pořád stejně, a když se jí zeptáte, jestli by vám mohla udělat čaj, tak na vás hodí vražedný
pohled, co jako chcete, že ona je z toho věcného sezení doma strašně unavená a že ji vůbec obtěžuje vaše přítomnost.
A o vařeni bych se raději vůbec nezmiňovala, protože ač vyučená kuchařka, kdykoliv jsme přijeli, a to třeba i na Vánoce, tak po jídle ani památky.

No a taky jsem zažila celkem nedávno prototyp špatného hosta. To byl taky zážitek nad zážitky.
Jsem teď v Londýně a měli jsme sraz s kamarádem mého přítele a jeho přítelkyní. Přítelkyně nejraději jí ve fast foodu.
No ale my to nemusíme, tak jsem zašli do dosti luxusní restaurace, kde vás uvedou až ke stolu, v ceně jídla je předkrm a dvoulitrová láhev kvalitní stolní vody.
No tahle už na první pohled divná slečna si za celou dobu, co jsme tam byli, ani nesundala kabát.
První, co bylo, tak si poručila pivo, a když si všichni objednali, tak ona že jíst nebude, že nemá hlad, i když to byla právě ona, kdo chtěl jít jíst. Tak jsme jí domlouvali, že to bude vypadat blbě, když všichni budeme jíst a ona že ne, že stejně nemá s sebou dost peněz.
No tak jí můj přítel přesvědčoval, že se o peníze nemá starat, že jsou zvaní.
Trvalo to dost dlouho, to si ještě navymýšlela, že tenhle druh jídel nejí, tak jí objednal jídlo, které tam běžně nedělají, ale jsou tak ochotní, že udělají pro hosta cokoliv.
No nakonec to dopadlo tak, že snědla celý předkrm pro 4 osoby skoro sama, celé jídlo, které jí naservírovali a ještě si poručila desert.

Bednaroi


Milá Bednaroi,
tak podobnou zkušenost mám také.
Jeden manželův kamarád měl přítelkyni, která si v restauraci vždycky naporoučela ta nejvybranější a nejdražší jídla, ale pak se v tom (na rozdíl od té vaší známé) jen tak "porochnila" a nechala to být.
 

   
18.04.2006 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [8] bednaroi [*]

    DDolores: to pozvani bylo automaticke,mluvilo se o tom uz po ceste,takze se nemusela vubec niceho obavat.O tohle ani tak neslo.spis o to,ze tvrdila ze nema vubec hlad a pak do sebe vsecjno napraskala

    superkarma: 0 18.04.2006, 20:29:44
  2. avatar
    [7] bednaroi [*]

    damanka: no tak mne osobne je jedno,jestli ma doma uklizeno nebo ne,ale to odtazive chovani a neochota mi vadi

    superkarma: 0 18.04.2006, 20:26:35
  3. avatar
    [5] Malenka [*]

    gerda: Já vím!!!Ta je úžasná!Ten pán se jmenoval Wlezley Tedy v překladu...

    superkarma: 0 18.04.2006, 14:32:05
  4. avatar
    [3] Eliana [*]

    Ach Londyn, radi jsme jedli ve Fullhamu, jeste 4 tydny a hura do Anglie

    superkarma: 0 18.04.2006, 13:52:09
  5. avatar
    [2] gerda [*]

    Začátek tvého příběhu mi připomíná jednu povídku St. Leacocka - o tom, jak host nedokázal odejít, až umřel (jestli si dobře vzpomínám:) - no a závěr zas jednu úvahu o tom, že někdo pokládá za náramně vznešené nedávat najevo hlad a v jídle se nimrat. Jakože nám občas stačí vdechnout vůni růží a jsme po jídle Ale podle mě ta holčina byla jenom hodně nervózní.

    superkarma: 0 18.04.2006, 13:43:02

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme