Reklama

Možná to bude znít zvláštně, ale já jako malá věřila na krvavou ruku :D. Jako děcka jsem si vyprávěly ten hororový příběh,kdy chlapec nevypl rádio a stále se mu ozývalo krvavá ruka už jde...

Když jsem jednou jako prvnáček šla ze školy domů, bydleli jsme v typickém osmipatrovém paneláku, vybíhalo z našeho vchodu několik dětí a strašně ječely. Že prej je tam ve sklepě krvavá ruka. No udělaly to ještě několikrát, a pak je někdo z dospělých vyhnal ven. Od té doby jsem tomu věřila ještě víc a bála se do toho sklepa chodit.

I jenom projít k hlavním dveřím kolem schodů do sklepa. :)

Pak jsem ještě ráda četla Stopy hrůzy, a to už od nějakých devíti let, jakmile jsem uměla trošku lépe číst. Takže jsem svou strašpytláckou představivost ještě více podporovala.

Až jsem se postupně nakonec dopracovala ke čtení o upírech od Briana Lumleyho. To jsou úžasné knihy.

Uplně vás vtáhnou do děje. Takže jsem si říkala, jestli ti upíři fakt přece jenom nejsou.
Na lesní skřítky jsem taky tak trochu věřila.

V 6-ti letech jsem jim na táboře postavila v lese z kůry, mechu, klacíků a kytek nádherný domeček a představovala si, jak se tam vždycky na noc ubytují :).

Další strašidlácká věc, na kterou jsem věřila a ani nyní si nejsem jista, jak to vlastně je - jsou Ufouni.

Na ty z nějakého důvodu věřim od malička a taky se jich z nějakého důvodu bojim. Nikdo mi to nevymluví. Prostě se jich mám bát a konec:).

A v co věřim nyní? Na anděly. Tak takhle jsou moje mystické bytosti.
kai

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.


Víš, kolik lidí popisuje podobný iracionální strach z mimozemšťanů? Spousta. A většina z nich pak věří na nějaké bytosti, například Anděly. Kdo ví, co jsi zažila a „zapomněla“. Míša

A vy ostatní a strašidla? Měli jste své vymyšlené? Nebo naopak nějakou hodnou bytost? Pište od této chvíle na redakce@zena-in.cz . Dnes jsme zavítali do světa dětské fantazie a tam je moc hezky.

Hrajeme o luxusní čisticí emulzi značky Marionnaud.