„Je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat; je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat...“ praví biblický Kazatel. Nový rok nese pro mnohé z nás onen punc možné změny, zdá se být časem zlomu, okamžikem, kdy bilancujeme prožité a rozhodujeme se pro budoucnost. K tradici Nového roku patří, mimo jiné, i předsevzetí.

Předsevzetí jako terapie
Nemalé množství psychoterapeutických technik začíná sepsáním životopisu, shrnutím minulého a vytyčením cílů. Někdy je od klientů požadováno, aby se s „minulým" rozloučili, jindy, aby je hodnotili, a někdy aby si jen uvědomili, co je přivedlo do terapie. I co se týče předsevzetí pro budoucnost jsou požadavky různých technik odlišné. Někdo dává přednost malým, ale konkrétním krokům, jiný upřednostňuje zodpovězení zásadních otázek typu „Co očekávám od terapie? Od života?" a další předsevzetí zcela zavrhuje a nechává prostor spontaneitě. A stejně různorodé a mnohdy navzájem si odporující jsou i názory, týkající se novoročních předsevzetí. Nemohu a ani nechci posuzovat, která ze známých teorií je lepší, účinnější, vhodnější. Protože v jednom se shodují snad všichni moudří tohoto světa: „Člověk si nakonec stejně musí vybrat sám." Takže tady máte pár možností na výběr. 
 
Neutíkejte před stíny
„Hlavně, ať je co pít!" je novoroční krédo mnoha, především těch mladších. Pokud s sebou nese jen touhu po uvolnění, po příjemné zábavě s kamarády a odpočinku od shonu života, není mu co vytknout. Pokud se za ním však skrývá snaha vyhnout se přemýšlení o sobě a o životě, nebýt sám se sebou a utopit pochybnosti ve víru radovánek, bylo by lepší zvolit jinou cestu. Protože, stejně jako čas, i pochybnosti nás jednou doženou, a čím déle utíkáme, tím více sílí náš strach. Ne nadarmo jedna prastará moudrost praví, že i malý strach vrhá velký stín. A prchat před stíny se nevyplácí.

Spalte svůj strach 
Rozhodneme-li se tedy zastavit a otočit se, pohlédnout do tváře sami sobě, je to první krok k nalezení odpovědi na otázku, co dál. Psychologové, a nejen oni, doporučují sepsat si své problémy, pocity a zmatky v několika bodech na papír. Přinejmenším nám to pomůže udělat si jasno. A pokud chcete a cítíte se na to, můžete si pak vyzkoušet jeden malý rituál: Napište vše, co vás trápí a čeho se bojíte, co na vás leží jako balvan. Prožijte si to. Nechte si projít hlavou nejhorší možné důsledky, zkuste si představit to nejšílenější, co se vám může stát. Promítněte na ten papír svou hrůzu, svůj strach. A pak, když mu budete stát „tváří v tvář", ho spalte. A zkuste jít dál bez něj.  
 
Krok za krokem
Poté se zkuste zamyslet nad svými životními cíli a motivy. Nad tím, co chcete a o co usilujete. I tyto své touhy si můžete sepsat. Teprve poté začněte zvažovat, co konkrétně, dnes, zítra - zkrátka co nejdříve - můžete udělat, abyste se svým cílům přiblížili. Čím menší budou kroky, které si zvolíte, tím snáze se vám budou plnit. Nenabírejte si toho příliš, ale pokud se k něčemu rozhodnete, pokuste se to dodržovat. Nemusíte zahájit hubnutí týdenní hladovkou, ale když každý den jednou vyjdete schody, místo abyste jeli výtahem, bude to dobrý začátek. Extremismus k výsledkům nevede, spíše naopak, přináší zklamání a pocit vlastní neschopnosti něco dokázat.

Nenechte se nutit
Samozřejmě nemohu pominout ani teorii, která považuje předsevzetí učiněná na Nový rok za marná a zbytečná, a doporučuje se rozhodovat v méně vypjaté atmosféře. Něco pravdy na tom je, vždyť ve chvíli, kdy se z tradice stává povinnost a z možnosti nutnost, se mnozí oprávněně bouří. Takže se nenechte k ničemu nutit.  
 
Chraňte si své sny
Je lepší se svými předsevzetími seznámit své blízké, či nikoliv? Pravda je taková, že pokud o svých předsevzetích někomu řeknete, posílí to vaši motivaci a dotyčný vám může při plnění vašich předsevzetí i pomoci. Selhání pak však bývá mnohem bolestnější. Takže dobře zvažte, s čím „vyjdete na veřejnost" a co raději ponecháte skryto. Na snech není nic špatného. Ale jsou-li vystaveny slunečnímu světlu, často blednou a vytrácejí se. Vy se musíte rozhodnout, jestli si chcete své sny ponechat, nebo jestli je budete konfrontovat s realitou.

A na závěr jedno malé předsevzetí, nebo spíš přání: „Doufám, že se na Ženě-in budeme setkávat i příští rok."

převzato z časopisu 3. pól a upraveno

Reklama