Reklama

sKdyž jsem nedávno sepisovala a sbírala nejrůznější pověry a zvyky vzpomněla jsem si, kolik jich je například jen kolem svatby.

Chtěla jsem to napřed vmanipulovat do článku, ale zjistila jsem, že bych množstvím možná odrovnala server.

O tom, jak jsou právě tyhle rituály zažité, svědčí fakt, jak moc jsou dodržované i zapřísáhlými pragmatiky a pragmatičkami.

Ještě jsem neviděla nevěstu, která by se nestrachovala, že ji vyvolený spatří dřív, než proběhne obřad, není svatební kolony, která by netroubila, a není rozbitého nádobí.

Možná méně už ale všichni víme, proč to vlastně děláme.

Tak jako u mnoha jadýrek mnoha zvyků je i u těch svatebních možné dohledat logiku a souvislost s realitou. Když ne tou současnou, tak rozhodně tou dávnou.

Jsme základem pohané a také drtivá většina těchto rituálů má původ u našich pohanských předků a jejich malebných bohů a přívětivé víry.

Mimochodem víte, že pohané uzavírali sňatek na dobu dokud láska trvá? Přijde mi to velice moudré, pokrokové a voní to svobodou.

Proč?

  • kProč nevěsta nepeče svatební koláče a nijak nepomáhá při pečení?  – Protože by měla uplakané děti.
  • Proč závoj? – Protože nevěsta zakrývá nos a ústa, aby se nepřejícnost a závist i zlý duch do jejího těla nedostal.
  • Proč má mít nevěsta ve svatební den vše nové? – Jako symbol nového počátku.
  • Jednu věc půjčenou od šťastného člověka? – Rituál podobnosti. Magie je položena na vzájemné přitažlivosti věcí.
  • Jednu starou? – Symbol zachování posloupnosti a tradice.
  • Proč se při svatební hostině posazuje na klín dítě? – Aby bylo hojné potomstvo. Zase rituál synchronicity.
  • Proč si vkládá nevěsta do střevíce minci? – Původ je stejný. Věci se přitahují a přinese to novomanželům bohatství.
  • Proč by se sestry neměly vdávat ve stejný den? – Už naši předkové věděli, že „když dva dělají totéž, není to totéž“.
  • Proč střepy přinášejí štěstí? – Tady nejde tak docela o střepy, ale o hluk, kterým  se odhánějí zlí duchové.
  • Proč ten, kdo vykročí od oltáře pravou nohou, bude vládnout v domácnosti ?– Levá strana je stranou ženské energie a vody. Pravá patří ohni, síle a mužské energii.
  • Proč když přeběhne cestou z obřadu přes cestu kotě, budou mít novomanželé štěstí ?– Mláďata všeobecně byla našimi předky pokládána na symbol hojnosti. Chovali zvířata a narození mláďat znamenalo vždycky dobré věci, dostatek potravy a podobně.
  • Proč by ženich neměl vidět svou vyvolenou ve svatebních šatech před obřadem? – Šlo o rituál nevhodnosti předcházení událostem – vezmeš víc, než máš v tu chvíli.
  • Proč troubení klaksonů při jízdě autem? – Brali se v přírodě, zpravidla na kraji lesa. Během chůze tam i zpátky lidé v průvodu cinkali zvonečky, chrastili dřívky a podobně. To všechno proto, aby odehnali zlé duchy a chudobu, aby negativní jevy nenásledovaly manžele do jejich nového příbytku.

Ze stejného důvodu se vyrábí závěsné zvonkohry do bytů – zlo nemá rádo cinkání.

Mimochodem, původní účel šperků, řetízků, náramků a náušnic je dříve než okrasný právě tenhle.

  • Proč mají novomanželé jíst při svatební hostině z jednoho talíře? – Jde o rituál spolupráce, pospolitosti a ovzájemné pomoci.  
  • Proč má ženich nevěstu přenést přes práh nového domu? – Dříve lidé věřili, že zlo a negativní síly se usazují pod prahem domu. Do nevěstiny dlouhé sukně by se mohlo snadno něco z toho dostat do domu.
  • Na práh se také pokládal chléb a mléko. To bylo určeno pro dobré duchy, aby domov chránili a stali se novým příchozím přáteli.
  • Proč svatba v máji, nevěsta na máry? – Obyčejná zkušenost. Žena zpravidla otěhotněla hned po svazku, a miminko tak přivedla na svět v zimě, což bylo velice zatěžují, když si uvědomíme, jak složité podmínky k životu naši předkové měli.
  • Proč rýže, kterou hází svatebčané na novomanžele, symbolizuje plodnost? – Nebyla to jen rýže, mnohem častěji to bylo jakékoli zrno – Zase podobnost s plodností.

Jejich rozkošné uvažování pochopíme lépe, když si uvědomíme, že například o Beltinu lidé nelenili a hromadně se šli o půlnoci pomilovat na pole. Ukázali tak tomu, co pro ně bylo životně důležité, jak je to s tím plozením, a věřili, že názornou ukázkou a tím i podobností pole lépe „pochopí“, jak se má v nadcházející sezoně zachovat.  

Bylo a je ještě mnoho dalších malebných zvyků, které doprovázejí vstup dvou lidí do legálního svazku (třeba předmanželská smlouva). :-)

hVím na závěr o opravdu starých rituálech, které pokládám za velmi milé, a také je na nich vidět, že pohané zdaleka nebyli žádní tupci a že dobře věděli mnohé o jednotě, pozornosti i nutnosti vnímat jeden druhého.

Během oslav si kupříkladu musel ženich nevěstu poznat.

Mladé ženy se od hlavy k patě zakryly kusem látky a poklekly. Jediné, co směly ukázat, byla pravá dlaň. Novomanžel pak musel jen podle tvaru ruky a pohmatem poznat svou ženu.

Nešlo o žádný trest a nebyl v případě neúspěchu za pitomce, nebo se na něho nesnášela žádná kletba. Prostě se všichni dobře bavili.

Nevěsta zase poznávala svého vyvoleného podle vůně jeho košile. Byla mezi devíti možnými. A to to vůbec neměla snadné, protože se v žertu nevěstě podstrkovaly svršky například jejího bratra, aby byla vůně známá.

Vida, už pohané věděli cosi o tom, že lidé k sobě čichají a že dva si prostě musí vonět.

Na závěr obřadu buď společně zasadili plodný strom, nebo si z nějakého darem a pruhem látky učinili svědka a přítele z říše přírody.

K takovému stromu pak chodili obnovit svou lásku každý Beltin a celý rok o něj pečovali.

Symbolika je tu jednak v sepjetí lidí s přírodou, a jednak byla tohle ještě před příchodem dítěte první věc, za kterou se stali odpovědní a o kterou museli společně pečovat.

Krásné, že?

Jaké zvyky jste při svatbě dodrželi, případně se chystáte dodržet vy? Jaké šaty by se vám líbily?