Poslední sluníčko už ani moc nezahřeje, ale potěší. Studený vítr a v noci zima jako v tulením uchu. Pro mnoho lidí, převážně žen, nastává čas "erotického" nočního prádla v podobě tlustých ponožek, flanelové košilky a la prababička a těla zabaleného do duchny tak, že by se za takovou práci nestyděli ani egyptští tvůrci mumií. Jsou ale i tací, kteří chladné dny očekávají s radostí.

Nesnáším vedro, optimální je tak deset stupňů
„Vadí mi horko a dokonce i v zimě musím mít v ložnici pootevřené okno,“ říká paní Pavlína. Když v létě celá rodina prahne po moři, toužím po procházkách na Islandu,“ usmívá se. „Letos jsme to s manželem, který je teplomil, vyřešili tak, že on jel s dětmi do Itálie a já jsem jela s kamarádkou stejného ražení do Norska. Bylo tam nádherně. Současné podnebí je přesně to, co mi vyhovuje, zatímco můj muž už vytáhl zimní bundu a neustále si stěžuje na studené nohy. A opravdu. Má je jako dvě ryby,“ doplnila.


Bez třiceti stupňů jsem ztracená
Co člověk, to názor. Slečna Klára je názoru opačného. „Momentální klima mě doslova deptá. Jen co se ráno probudím, už je mi zima. Pak je mi zima, když jedu do školy, po cestě ze školy, když jdu z košem, jdu pomalu ve vaťáku a v tomtéž také asi brzy budu chodit spát,“ stěžuje si. „Přítel se těší, jak pojede v zimě na hory a já se už teď tetelim zimou, když si uvědomím, že bude určitě chtít, abych jela taky. Vůbec si neumím představit, co si na sebe navléknu. Nejspíš pojedu o pár kilo těžší," směje se Klára. „Nejraději jsem, když je třicet i víc stupňů. Když ostatní lidi chodí jako mátohy a vedrem se nechtějí ani pohnout, mám chuť na sportovní výkony,“ říká.

 

MuDr. Beáta Seifertová, DrSc.
Upřímně řečeno, nevím o žádné seriozní studii, která by vysvětlovala, proč jsou převážně ženy na chlad citlivější, než muži. Schopnost termoregulace těla je velmi individuální. Slabší je jen u malých dětí. Navzdory faktu, že ženy jsou choulostivější na změny teplot, jsou odolnější vůči nemocem a také si s případnou chorobou jejich tělo lépe poradí. Vypadá to jako rozpor a také je to rozpor. Je ovšem také pravda, že ženy jsou opatrnější na své zdraví. Takže je docela klidně možné, že než si muž stihne uvědomit, že je mu zima, už je vlastně nachlazený. Skutečnost, že ženy bývají zimomřivější, také může podporovat fakt, že obvykle mívají o něco nižší krevní tlak, než muži.
 

Mám krevní "obplaz"
Když bych měla přidat své pocity, jsem jednoznačně typ slečny Kláry.
Nedávno jsem po krátké úvaze vyhodnotila, že jsem se narodila sice v zemi krásné, možná nejkrásnější na světě, ale někdo mi jí podle položil do úplně jiného klimatického pásma, než by mi vyhovovalo.

Přišla jsem na to, že z celého roku je mi vlastně skoro sedm měsíců zima. Spát teď chodím opravdu v ponožkách, příšerné zateplené košili (viz foto) a z peřiny by mě nevydoloval ani bagr.
Kdybych se nestyděla a nechtěla příteli v noci způsobit šok, nepohrdla bych noční čepičkou.
Každý rok mám stejný problém. Mám studené ruce, nos i nohy. Při pobytu venku delším než pět minut bych se mohla živit naklepáváním kos zubama a barva mých rtů brzy připomíná barvou rty utopence, nalezeného s bruslemi na nohách v srpnu. Chlad snáším velmi špatně pravděpodobně i proto, že můj tlak  80/50 ani tlakem není. Tudíž i krevní oběh je spíše "obplazem". Nelze se proto divit, že periferní oblasti mého těla, jsou prakticky trvale nedokrvené. Do toho  mě při delším pobytu venku začnou hrozně bolet uši. Čepice mi vážně nesluší.

Mohu vybírat z možností: Chodit venku v čepici a smířit se s faktem, že vypadám jako kondom, nebo trpět, nebo být doma.
Hrozně se už teď těším na léto, na krásných dvacetsedm a v posteli slušivě odkopanou figuru, místo nedobrovolné antikoncepční kukly v tlustých fuseklích a košili po dědovi.

Také jste zmrzlík, který má omrzliny už při plus deseti, nebo jste v létě unavení už ve dvaceti stupních a těšíte se na chládek a příjemnou nulu na venkovním teploměru?

Reklama