Anděl je krásný. Vše, co je andělské, je přece krásné, křehké, čisté, nevinné, oduševnělé, nadpozemské, těžko uchopitelné a zvláštní. Jak to, že je On, když vypadá jako žena, napadá mě.

Třeba anděl strážný. Je to žena s ušlechtilými mužskými vlastnostmi. Poprvé jsem se s ním setkala u babičky. V bleděmodré říze, s obrovskými křídly a rukama v ochranitelském gestu nad dvěma batolaty u propasti. Vyveden v barvách, kýčovitě realisticky v pozlaceném rámečku visel v sednici nad postelí. Nevím, kam se ten obraz poděl, ale stále ho mám před očima, když se řekne: Stál nade mnou anděl strážný.

angel

Nade mnou nestojí, ale létá jak zběsilý, když jedu autem. Nebo že bych ho měla v povinné výbavě? Kolikrát už mě vyhrabal z průšvihu? Vytáhl ze smyku, skočil před rozběhnutou srnu, poponesl kandelábr. No řekněte, dokázala by tohle ženská?

No vidíte. A naopak, když dítě vypadá jako andílek, s dolíčky ve tvářích, modrými kukadly a kudrnatými vlásky, může to být pěkný sígr, se kterým šijou všichni čerti. Takové andílky znám minimálně dva.

A jsem u žen. Ta ženská je anděl, říká se. Ale nikdo si pod tím pojmem nepředstaví éterickou bytost, s blonďatými  vlasy, v dlouhé říze a běloskvoucími křídly, jaké potkáváme na Mikuláše. To by bylo moc jednoduché.

Říká vám muž, že jste anděl? Pak budete žena, která ho neustále obletuje, vznáší se s ním na perutích lásky, drží nad ním ochranná křídla a má s ním andělskou trpělivost.  Podívejte se do zrcadla, jestli nemáte náhodou svatozář.

Jste žena-anděl? Co si pod tím pojmem představujete vy? Která andělská vlastnost vám schází a na kterou jsem zapomněla? Znáte nějakou ženu anděla?

Reklama