Reklama

V průběhu měsíce listopadu jste mohly na našem magazínu hlasovat ve velké anketě, kterou jsme sestavili ve spolupráci s kanceláří Ombudsmana pro zdraví, abychom napomohli širšímu výzkumu. Zajímalo nás, jak jste spokojeny s lékařskou péčí v ČR, zda vám například vyhovují ordinační hodiny vašeho lékaře nebo způsob, jakým s vámi komunikuje. Jaké jsou výsledky ankety, která probíhala zároveň i na webových stránkách Ombudsmana pro zdaví či mezi členkami Českého svazu žen a v pacientských organizacích sdružených v Alianci žen s rakovinou prsu?

Zhruba 75 procent obyvatel České republiky je obecně s lékařskou péčí v České republice spokojeno, byť s výhradami k nedostatku informací. Potvrdily to výsledky pilotního průzkumu Kanceláře Ombudsmana pro zdraví mezi 1028 respondenty. Celkem 50 procent z nich hodnotí své lékaře jako příjemné, trpělivé a naslouchající. Zároveň však 71 procent připouští, že nemá od lékaře dostatek informací o svém zdravotním stavu. Vysloveně nespokojeno je 16 procent, zatímco pouze 9 procent je velmi spokojeno.

graf1

ms„Výsledky dotazníkového šetření především poukazují na nutnost zvýšení povědomí o právech nejen na straně pacientů, ale i na straně zdravotníků. Právě takovéto nedostatky v komunikaci jsou v každé kultuře zdrojem poškozených vztahů, které negativně ovlivňují úroveň zdravotnické péče. Zlepšení komunikace s následným zlepšením péče je hlavním cílem naší kanceláře,“ konstatuje MUDr. Martin Jan Stránský, zakladatel Kanceláře Ombudsmana pro zdraví. „Zlepšení komunikace a znalosti práv a možností ve zdravotnictví na obou stranách je ta hlavní cesta vedoucí k omezení, nedorozumění a následných sporů mezi pacienty a zdravotníky. Věříme, že přispějeme k otevření konstruktivního dialogu pacientů se zdravotníky, ministerstvem zdravotnictví a parlamentními a senátními výbory,“ dodal lékař.

První fáze průzkumu se zaměřila na ženy

Průzkum se ve své pilotní fázi soustředil na ženy, čtenářky internetového ženského magazínu Žena-in, členky Českého svazu žen a pacientských organizací sdružených v Alianci žen s rakovinou prsu. Další fáze se zaměřením nejen na širokou veřejnost a úroveň zdravotní péče komplexně, ale i na zdravotníky, se uskuteční na počátku roku 2015.

Nejvíce dotázaných bylo ve věku mezi 30 a 40 lety (24,5 procent), 40 a 50 lety (21,2 procenta), 50 a 60 lety (20,6 procent). Celkem 29,4 procenta pocházelo z obcí do 5 000 obyvatel a z měst nad 100 tisíc obyvatel – 25,4 procenta.

Nižší ochota, větší zájem

Více informací o svém zdravotním stavu od svých lékařů by uvítalo 71 procent z dotázaných. Celkem 36 procent z nich nedostatek informací přímo vadí. „Přitom zdravotníkům určitě nelze upřít jistou ochotu pacienty dostatečně informovat a pacientům zase vyšší zájem se více dozvědět. Naše šetření svědčí však o tom, že tu stále existuje vzájemné nepochopení či nezkušenost v tom, jak toho dosáhnout. Lékař se zpravidla nezeptá pacienta, zda by chtěl ještě něco vědět a pacient se obává další informace na něm chtít,“ tvrdí MUDr. Martin Jan Stránský. Jen necelých 6 procent respondentů si stěžuje, že lékař na ně nemá dostatek času a je netrpělivý. Více než 4 procenta uvádějí, že je odměřený a vůbec nenaslouchá, co jim říkají. Zhruba dvě procenta lidí pak přiznala, že uvažuje o změně lékaře nebo jej již v poslední době změnila. Další přibližně dvě procenta připouštějí, že sice s lékařem spojena nejsou, ale už si na něj zvykla.

graf2

Celkem 89 procent dotázaných je přesvědčeno, že by pacient měl spolurozhodovat o své léčbě. Ve 498 případech pak respondenti dodávají, že hlavní slovo má mít lékař. Pouze 0,5 procenta si myslí, že by pacient do své léčby neměl vůbec mluvit a rozhodovat má pouze lékař jako odborník.

Ordinační doba a malý důraz na preventivní vyšetření

ordinační dobou svého lékaře vyjádřilo spokojenost 78 procent dotázaných. Celkem 83 procent však uvedlo, že není-li praktický lékař přítomen v běžných ordinačních dobách pro nemoc, před návštěvou se to dozví pouze 16 procent. O změnách v ordinačních hodinách či preventivních prohlídkách by bylo rádo formou sms, telefonu či e-mailu informováno 89 respondentů. Pozoruhodné je, že pouze 22 procent respondentů uvádí, že je jim nabídnuta pravidelná preventivní prohlídka.

Kancelář Ombudsmana pro zdraví je nezávislé centrum pro informace, poradenství a zprostředkování pomoci pacientům a pracujícím ve zdravotnictví. Od 21. října 2014 se na ni mohou lidé obracet zejména v případech, kdy byla porušena jejich práva pacientů, která jsou dána právním řádem ČR, či potřebují-li se poradit, jaká práva (a povinnosti) vůbec v našem zdravotním systému mají. Podnět či dotaz Kanceláří Ombudsmana pro zdraví lze podat prostřednictvím elektronického formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz, zasláním staženého a vyplněného formuláře na e-mailovou adresu ochrance@ombudsmanprozdravi.cz či prostřednictvím vytištěného formuláře zaslaného poštou na adresu Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 11, 110 00 Praha 1.

omb

Podněty Kanceláři Ombudsmana pro zdraví se mohou týkat zejména situací:

  • kdy došlo vinou nekoncepčnosti systému či chyby lékaře či zdravotnického personálu ke zhoršení zdravotního stavu pacienta,
  • kdy byla člověku neoprávněně odmítnuta lékařské péče,
  • kdy bylo s pacientem zacházeno v rozporu s právem na úctu, důstojné zacházení a soukromí,
  • kdy byly neoprávněně vybírány poplatky či úhrady za zdravotní péči,
  • kdy pacientovi byly zbytečně předepisovány léky s vysokými doplatky,
  • kdy řeší pacient problémy s dostupností hrazené péče.