Reklama

cook

Většinou platí pravidlo, že kdo rád jí, umí i dobře vařit, a naopak. Špatnou nebo aspoň průměrnou kuchařku prý poznáte podle toho, že je hubená. Z vlastní zkušenosti vím, že na  tom něco bude, i když zaručené pravidlo to určitě není. Podobné je to i s muži, ale jen v tom případě, že doma nemají kuchařskou kouzelnici, která je denně láduje božskými omáčkami s jemným knedlíčkem.

Ženy versus muži

Před pár desetiletími bylo sloro nemyslitelné, aby se chlap ztrapňoval doma u plotny, která byla teritoriem ryze ženským. Dnes je to už naštěstí úplně jinak. Stále jsou „borci“, kteří si neumí uvařit ani čaj a namazat chleba, protože je to pod jejich důstojnost, naštěstí jich je ale stále míň. Někteří jsou dokonce tak šikovní, že se ujímají rodinné obživy sami.

Přesto ale zůstává faktem, že ženy vaří mnohem častěji. Rozdíly mezi přístupem mužským a ženským bývá v několika aspektech. Muž vaří většinou tehdy, když se mu chce a baví ho to. Jestliže je na to zrovna líný, je schopný dávat dětem každý večer párek z mikrovlnky. Žena vaří i tehdy, když se jí do toho vůbec nechce. Proto se také říká, že ženy dělají tolik věcí z lásky. Já bych řekla, že se to dá přeložit ze zodpovědnosti a spolehlivosti. Dalším rozdílem je stav kuchyně, v jakém ji kuchař po své práci opouští.

Muž vítězoslavně odchází, zanechávaje za sebou plechové, ocelové a teflonové šrotoviště, aniž by ho zajímal jeho další osud, žena opouští kuchyň perfektně uklizenou.

Proč muži vaří lépe než ženy?

cook

Vzpomínám na vaření svých rodičů. Většinou vařila matka. Jídlo bylo sice docela dobré, ale v Alcronu by se o místo asi ucházet nemohla. Všechno bylo takové mdlé a trochu jalové. Od mámy jsem nikdy nejedla špenát, guláš ani vepřovou s knedlíkem. Když však špenát vařil táta, který do něj dal spoustu česneku, cibule a opečené klobásy, mohla jsem se v něm koupat. Uměl výborně kořeněná játra, která skoro všechny děti odmítají jíst a já je byla ochotná jíst jen od něj.

Jeho steaky voněly celou kuchyní přímo pohádkově a na grilované kuře k němu chodím dodnes. Nic jiného ale vařit neumí, ve všem ostatním ho trumfne matka. A to je klasický příklad toho, v čem jsou muži lepší. Dokáží experimentovat, nedrží se klasické receptury, a jelikož mají méně citlivé chuťové buňky, ochutí a okoření pokrmy daleko chutněji než konzervativní kuchařka. A vaří s chutí! Stejně jako u ostatních kreativních činností i u vaření totiž dosáhnete nejlepších výsledků, když k němu přistupujete s nadšením.

Satisfakce je nejsladší

Hřeje vás od srdce pochvala a spokojené mlaskání stolovníků, kteří si pochutnávají na vašem jídle? Mě moc, a možná i proto, že se mi pochvaly nedostává zase až tak často. Jsem totiž poměrně štíhlá a průměrná kuchařka, která vaří většinou jen o víkendech. Vím ale, že každého tvůrce pokrmu blaží pochvala snad ještě víc než samotná delikateska na talíři. Takže sama chválím, jak to jde, i v případě, že to zrovna delikateska přímo není.

Anketa v redakci

Simona

Některá jídla umím dobře, například jsem expert na palačinky, docela mi jdou kořeněná masa, ale naprosto nezvládám omáčky. Do svíčkové, rajské nebo španělských ptáčků bych se nikdy nepustila. Je to asi i tím, že sama si v nich vůbec nelibuji.

Dana

Nejsem gurmán, takže jsem kuchařka průměrná. Nejraději peču v troubě, protože od toho můžu odejít a nemusím nic obracet a hlídat na pánvi. Neumím svíčkovou ani kynuté těsto. Jak je to s Danou, se dozvíte z jejího vtipného článku ZDE.

Linda

Ano, myslím, že mi vaření celkem jde. V radakci vždy chutná…Partnera nyní nemám, takže moc nevařím, ale když byl, vařila jsem rozhodně lépe já, protože kdo vaří, vaří stoprocentně lépe než ten, kdo nevaří vůbec.

Klára

Vaříme oba, ale můj muž rozhodně častěji. Začal s vařením, aby se, podle jeho slov, dobře najedl. Nechtělo se mi totiž dělat jídla, která neznám a neumím. Po delší době se z něj stal kulinář a dneska vaří jako velmi zdatný odborník. Nicméně na mé kuchařské umění dnes pohlíží tak, že byly u nás omáčky světlé a tmavé, většinou mdlé chuti. Kolikrát i děti se ptají, co bude k večeři a KDO bude vařit. Někdy mě to mrzí, ale když vidím, jakou má sám z vaření radost, jak nám chutná (chválíme, chválíme…) tak mu ráda tuto činnost přenechám. Poslední dobou pozoruji, že jsem převzala náš rodinný ženský rituál, babička i máma smažily kuřecí řízky, když se někdo odněkud vracel, když se sešla rodina pohromadě. Tak je poslední dobou smažím také a na obě při tom vzpomínám, jak by ze mě měly radost.

Zuzka

Jsem opravdu „výborná“ kuchařka. A hlavně mě to hrozně „baví“. Můj manžel často říká, že je na výsledku mého snažení vidět, s jakým nadšením jsem to jídlo připravovala! Občas má i pravdu. Ale mě to fakt hrozně nebaví. Já snad radši i žehlím! Manžel vaří poměrně často. A asi i lépe. Žádná domácí specialita mě nenapadá, ale všichni máme moc rádi hovězí na česneku s bramborovým knedlíkem. Tedy pokud se to povede!

POZOR, SOUTĚŽ!! Jak je to u vás doma? Jste dobrá kuchařka, nebo spíš ta průměrná? A co váš partner? Kdo z vás vaří líp? Máte nějaký osvědčený domácí recept, nad kterým se olizuje celá rodina? Jestli ano, pochlubte se v diskusi. Třem z vás pošleme kuchařskou knihu plnou dobrůtek.