Máte nějaké zkušenosti s předváděcími akcemi pro seniory? Byly jste na nějaké akci vy samy, nebo někdo z vašich příbuzných? Já žádnou osobní zkušenost nemám, ostatně mě by tam ani nikdo nepozval. Nejsem totiž ta správná věková skupina, která by se dala snadno ovlivnit.

A to je hlavní smysl všech těchto předváděcích akcí: využít neznalosti a naivity starších lidí, kteří si koupí cokoliv, co jim někdo vychválí, nebo ještě lépe - co „vyhrají“. A hlavně: pak se bojí si stěžovat. Stížnosti a reklamace za ně často vyřizují jejich děti či vnuci, ale domoci se něčeho stojí skoro nadlidské úsilí.

senior

V rodině máme zkušenosti s nákupem „úžasného“ vysavače, asi za 20 tisíc. Babička s dědou, kterým v té době bylo 85 let, byli pozváni na předváděcí akci, kde získali skvělou slevu na vysavač. Něco tam rovnou zaplatili, zbytek měli splácet snad dalších 10 let po třech stovkách. Babička dostala štos složenek, které měla každý měsíc platit na poště. Celá rodina se divila, že mohla utratit takové peníze za vysavač, který se ještě k tomu asi za 14 dní rozbil. A pak to teprve nastalo: vyřizování reklamace, desítky telefonátů, vyhrožování soudem...

Zabýval se tím strejda. Nebudu to protahovat, nakonec se domohl jen toho, že babička mohla vysavač vyměnit za nějaké jiné zboží ve stejné hodnotě, a zaplatila ho rovnou hotově, aby nemusela běhat každý měsíc na poštu se složenkou. Naštěstí pak už se poučila a na žádnou podobnou akci se zlákat nenechala.

Pomůže jen papír od právníka

Tak to ale často nebývá, někteří senioři chodí na takové akce opakovaně, nechávají se nachytat a ještě si libují, jak dobře a levně pořídili. I v redakci s tím máme zkušenosti. Rodiče jedné kolegyně jezdili na předváděcí akce s firmou BECK a jednou jeli někam za Prahu ještě se sousedkou. Obě ženy byly šťastně „vylosovány“ a vyhrály speciální cenu! Musely odejít za plentu a podepsat papír o této výhře. Jenže teprve poté zjistily, že musí zaplatit daň, a to 30 tisíc Kč! Organizátoři jim sdělili, že už podepsaly papír, a tak se nedá nic dělat a peníze se musí zaplatit. Samozřejmě je ženy neměly u sebe, a tak si pro ně organizátoři přijeli až domů.

Když to zjistila kolegyně, začala se zajímat a snažila se vše reklamovat, chtěla vrátit peníze, protože žádné zboží nechtějí. A opět nastal problém. Ve firmě skoro nikdo nezvedá telefony, a když už se člověk dovolá, zrovna tam není osoba, která má tyhle věci na starosti. Kolegyně psala e-maily, po domluvě s právničkou poslala doporučený dopis, rozjela se dokonce na firemní centrálu, kam se jí druhý den podařilo dostat. Doslova si to vykřičela, hrozila právníkem a žalobou, a nakonec uspěla. Smlouvu zrušili a do 30 dnů měli vyřídit reklamaci a vrácení peněz. Peněz se dočkala až po 3 měsících... Ale aspoň to.

A takhle by se dalo pokračovat ještě dlouho, nejspíš znáte podobných historek dost. Jsem ráda, že se letos v kinech objevil dokumentární film, který tento problém odhaluje, jmenuje se Šmejdi. Jsou v něm zachyceny praktiky, které prodejci používají, včetně lží, manipulace, nátlaku a ponižování seniorů, kteří jsou nakonec tak vystresovaní, že podepíšou nákup úplně zbytečného zboží. A platí a platí...

Jaké máte zkušenosti s podobnými šmejdy? Napište nám o tom!

Tématem dnešního dne je: Šmejdi aneb předváděcí akce pro seniory

  • Co si o tomto tématu myslíte?
  • Navštívila jste nějakou předváděcí akci?
  • Jak to probíhalo?
  • Koupila jste si nějaký výrobek? A fungoval vám?
  • Pokusila jste se nějaký výrobek z předváděcí akce vrátit? Jaké to bylo?
  • Slyšela jste někoho o takové akci vyprávět?
  • Máte nějaké jiné zkušenosti z předváděcích akcí?

Pište, budu se těšit. Jedna z vás získá opět dárek, tentokrát knížku L. Byrnerové: Andělské poselství naděje a ohřívač hrnku k počítači. Příspěvky posílejte do dnešních 14.30 hodin na známou adresu redakce@zena-in.cz, předmět e-mailu: ŠMEJDI.

smejd

Reklama