Reklama

Spánek je opačná strana učení. Je tedy velmi důležité dopřát našim dětem dostatek odpočinku. Načerpají při něm nové síly a budou se lépe a rychleji učit. Nejen ve škole, ale už i při průzkumné činnosti v jejich raném vývoji.

Děti se mezi sebou velice liší množstvím spánku, které potřebují. 
Průměrná celková doba spánku za den je u novorozence asi šestnáct a půl hodiny, ale jeho individuální rozpětí sahá od deseti a půl až po dvacet tři hodiny.

Tyto rozdíly jsou zcela normální.
S přibývajícím věkem spánku postupně ubývá, takže ve třech týdnech je průměr asi čtrnáct a půl hodiny. Některé starší děti spí delší dobu, některé kratší. Dle dostupných informacích z odborné literatury by měly mladší děti spát deset až dvanáct hodin, starší děti osm až deset.
Je velice pravděpodobné, že tyto individuální rozdíly existují od narození a že jsou dědičné.

V tomto bodě je třeba poznamenat starou dobrou radu, která říká, že ne vždy je dobré se  řídit tabulkami. Každý z nás je individualita, a pokud tedy naše děti spí o trochu méně nebo více, než jsme z tabulek vyčetli, zachovejme klid. Zřejmě to jejich organismus potřebuje a v tomto ohledu nezapadají do průměru. 

Co spánek poskytuje?

Z hlediska prostého rozumu poskytuje spánek mozku "zasloužený odpočinek".
Je možné, že některé nervové buňky v mozku, které jsou sídlem mimořádné aktivity během dne a v nichž probíhají chemické změny, potřebují zotavení. V každém případě ve spánku klesá průměrná frekvence buněčných vzruchových výbojů. Spánek tedy může být dobou údržby a oprav nervových buněčných sítí užívaných pro paměť, řešení problémů a učení.

Zřejmě je důležité, že kojenci a malé děti tráví tolik času spánkem  v období, kdy předpokládáme, že se v mozku vytváří mnoho nových synapsí, a rychle se rozvíjí intelekt. Dítě se velice brzy v životě učí integrovat informace z očí, svalů, kloubů a kůže při výzkumech, jimiž si opatřuje spolehlivý model světa.

Ve školce a na počátku školy explorativní (průzkumné) činnosti pokračují. Zvláště v počátku školní docházky probíhá učení rychle. Úsilí, které dítě věnuje učení od narození do osmi let, je pravděpodobně větší než v kterémkoli jiném údobí života. Jak stárneme, naše rychlost učení klesá a zároveň ubývá potřeby zotavování během spánku. 

Prostá úvaha i zkušenost nám říkají, že "vyspat se na nějaký problém" pomáhá vyjasnit si ho a uspořádat myšlenky.
Z praktického hlediska má dítě nedostatek spánku tehdy, když je další den zjevně unavené. Unavené dítě si nemůže patřičně hrát, explorovat a učit se.

Nenechávejme tedy svá dítka příliš dlouho vzhůru.
Nejen, že jsou příští den unavená, ale neprospívá to ani jejich vývoji.  

Zdroje: Dr. John Brierley, "7 prvních let života rozhoduje", nakl. Portál
            Elizabeth Fenwicková, "Velká kniha o matce a dítěti", nakl. Perfect