Novinky

Jsou rány, které se nezahojí nikdy

Smutný příběh zaslala k dnešnímu tématu čtenářka Black.bird.third. Píše v nm o své sestře a jejím škaredém úrazu hlavy, víc už ale čtenářka sama...

Pisatelkou následujícího textu je čtenářka Black.bird.third. Vzpomíná v něm na jeden nepěkný úraz s dalekosáhlými následky...

Jsou rány, které se nezahojí nikdy

Přeji pěkný den všem ženám. I mužům!

Na „rány“ příliš netrpím. Pokud se mi objeví nějaká modřina, zase rychle zmizí. Bez nich život ani nemůže být.

Šitá jsem byla celkem čtyřikrát. Poprvé, když mi bylo dvanáct let, spadla jsem z ohrady pro krávy. Byl z toho uštípnutý kousek lokte v pravé ruce. Následovala operace, kde mi kosti srovnali pomocí dvou drátů. Ránu, dlouhou deset centimetrů (aby tam přeci lépe viděli, že), sešili osmi téměř centimetrovými stehy. Dali mi dlahu a nechali si mě týden v nemocnici.

Ještě týž den jsem v doznívající narkóze šla na záchod. I přes rady sestřičky, že až se mi bude chtít, mám na ni zazvonit. Myslela jsem si, že to zvládnu sama. Jenže nezvládla. Na záchodě jsem omdlela a rozbila si hlavu. Ještě jsem se zvedla, vyšla na chodbu a tam spadla znovu. To už mě sestřičky spatřily, vynadaly mi a odvedly na pokoj. Bylo z toho šití hlavy na pokoji. Sestřičky dostaly vynadáno od pana doktora. Mohla jsem si za to sama. Tímto se oněm zdravotním sestřičkám na dětském oddělení dodatečně omlouvám.

Potřetí jsem byla šitá, když jsem porodila našeho prvního syna. Onen střih jsem ani necítila. Měla jsem epidurál, takže jsem necítila skoro nic. Po propuštění domů jsem šití a jizvu vůbec zkontrolovala. Byla šikmo a rychle se zahojila...

A jak asi tušíte, počtvrté jsem byla šitá po narození našeho druhého syna. Tentokrát paní doktorka střihla rovně. Epidurál nebyl, bolest jsem cítila, ale přehlušila ji ta, jak se syn dral ven. Doma jsem opět kontrolovala jizvu. I manžel se podíval. Když to zkouknul, prohlásil jen cosi o pekle...

Jsou však rány, které se nezahojí nikdy. Jsou to rány na duši a na srdci.

Mám dva mladší sourozence. A měla jsem ještě starší sestru Alenku. Bylo mi něco málo přes rok, Alence necelých pět let. Ten den ji mamka pustila ven hrát si s ostatními dětmi z vesnice. Za chvíli přiběhla jedna holčička a povídala: „Alenka upadla, leží na zemi, hrozně brečí a nechce se zvednout.“ Vše vím jen z vyprávění. Respektive z toho, co mamka sama řekla. Nikdy jsem se jí na to neptala. Nechtěla jsem jí vracet vzpomínky na ten den. Vím jen, že Alenka upadla na hlavu. V nemocnici čekali na doktora přes dvě hodiny! Co se dělo mezitím a potom, nevím. Alenka umřela.

Nedokážu si vůbec představit, co museli rodiče prožívat. Po pohřbu jsme šli k babičce domů. Automaticky jsem prý běžela za postel, podívat se, jestli se mi Alenka neschovala. Ale nebyla tam. Všude jsem ji pořád hledala. Pro maminku to muselo být strašné. A pro tátu taky. Vidět, jak jejich mladší dítě pořád hledá to starší. Úplně jsem přestala mluvit. A přestala jsem se i smát. S nikým jsem si nechtěla hrát.

Když mě dali ve třech letech do školky, bála jsem se dětí, měsíc jsem brečela a jen seděla u stolečku a čekala, až si pro mě rodiče zase přijdou. Naštěstí jsem měla v tu dobu už ročního brášku a začala znovu mluvit a hrát si s ním.

Na Alenku nám zbyly jen fotky jako památka. Je to to nejcennější, co po ní máme. Přestože si nic z toho, co se tehdy stalo, nepamatuji, věřím, že někde hluboko v podvědomí to mám zaryté. Mám teď podobně staré děti. A moc se o ně bojím. Nechci, aby se honily, skákaly, běhaly. Pořád je okřikuji, že se jim může něco stát. Manžel na to vždy jen prohlásí, ať je nechám, že musí poznat, že když spadnou, bude je to bolet, a příště si dají pozor. Je pravda, že musí poznat, co můžou a co ne. Jenže já mám strach, aby nějaké příště bylo... Jakákoli jizva je proti ztrátě milované osoby pouze prkotinou.

S pozdravem,
Black.bird.third

Téma dne 15. 10. 2012: Hojení ran

  • Regenerují se vám rány dobře?
  • Jste stále samá modřina, nebo naopak na modřiny netrpíte?
  • Máte nějaký osvědčený tip na rychloléčbu ran? Nějaký „babský“ recept?
  • Z čeho jste si odnesla největší jizvu?

Jak vnímáte své jizvy: líbí se vám, jsou vám jedno, nebo je nemáte ráda?

Své příspěvky k tomuto tématu mi zasílejte do redakční e-amilové schránky (viz níže), a to nejpozději 15.10.2012 do 15.00 hodin. Posílat mi můžete i fotky svých nejhorších ran a jizev. Jednu z přispěvatelek odměním regeneračním kondicionérem a bylinným šamponem s panthenolem od RYORu.

ryor

   
15.10.2012 - Čtenářské příspěvky - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [30] denkas [*]

    Moc smutný.Moji kamarádce zemřel roční chlapeček,ona byla zrovna těhotná v nemocnici.Sml79A manžel jí to zdělil do telefonu.

    superkarma: 0 15.10.2012, 23:56:09
  2. avatar
    [29] Kytinkak [*]

    tohle je moc smutnéSml15

    superkarma: 0 15.10.2012, 22:32:34
  3. [28] aniahon [*]

    Mám za sebou něco podobného, jen jsem byla starší a ten strach a hlídání vlastních dětí znám , bohužel.

    superkarma: 0 15.10.2012, 22:27:16
  4. avatar
    [27] Žofie [*]

    Je mi to moc líto, takovéhle trápení nikdy nezmizíSml23

    superkarma: 0 15.10.2012, 21:19:26
  5. avatar
    [26] lalica [*]

    Moc smutné. Mé kamarádce asi před měsícem zemřel jedinýn sourozenec- 60 letá sestra.Zkolabovala po příchodu z návštěvy a trvalo 40 minut než přijela záchranka z Č.Těšína a už jí nedokázali pomoci....

    superkarma: 0 15.10.2012, 19:42:01
  6. avatar
    [25] ekleinovka [*]

    Každ máme nějakou tu třináctou komnatu,bohužel

    superkarma: 0 15.10.2012, 19:18:15
  7. avatar
    [24] Jitullinka [*]

    Smutné vzpomínání Sml79 (mám podobné) Sml22

    Srdečně blahopřeji k výhře! Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 15.10.2012, 18:40:27
  8. avatar
    [23] Kahomar [*]

    smutné vyprávění Sml79

    superkarma: 0 15.10.2012, 17:56:32
  9. avatar
    [22] datura [*]

    tříletou dcerku mé sestry zajel autobus, to byla taky hrozná rána, ještě že měla další roční dítě, jinak nevím Sml80

    superkarma: 0 15.10.2012, 17:17:06
  10. avatar
    [21] tajnostii [*]

    Moc smutnéSml22

    superkarma: 0 15.10.2012, 17:14:16
  11. [20] Danulka K. [*]

    Moc smutné, přeji výhru ze srdce!

    superkarma: 0 15.10.2012, 16:33:51
  12. avatar
    [19] zsuzsika [*]

    smutný příběhSml79

    superkarma: 0 15.10.2012, 16:32:30
  13. [18] jithule [*]

    to je pravda

    superkarma: 0 15.10.2012, 16:03:31
  14. avatar
    [17] arminka [*]

    smutné , ale pravdivé Sml80

    superkarma: 0 15.10.2012, 15:13:01
  15. [16] dadma [*]

    Je to tak,rány na těle se zacelí,ale na duši ne.I když nejsou vidět, bolí celý život.

    superkarma: 0 15.10.2012, 14:54:03
  16. avatar
    [15] Jindriska8 [*]

    Smutné a jizva na duši už zůstane.Sml22

    superkarma: 0 15.10.2012, 14:03:53
  17. avatar
    [14] lenig [*]

    smutné, ale i o tom je život Sml79

    superkarma: 0 15.10.2012, 13:47:35
  18. [13] doginka [*]

    Tou poslední větou je řečeno všeSml79

    superkarma: 0 15.10.2012, 13:30:09
  19. [12] magic11 [*]

    taky bych se bála po takovéhle zkušenosti Sml79Sml79

    superkarma: 0 15.10.2012, 13:06:50
  20. [11] Saritka [*]

    Smutné a pravdivé, jizva na duši se nikdy neztratí.Sml23

    superkarma: 0 15.10.2012, 12:45:31
  21. [10] DCOlga [*]

    Velmi smutný příběh.

    superkarma: 0 15.10.2012, 12:21:55
  22. avatar
    [9] migulka [*]

    Je to smutné a nikdy se to nezahojí ,věřím že se o své děti tak moc bojíteSml22Sml79

    superkarma: 0 15.10.2012, 12:19:54
  23. avatar
    [8] Hanula [*]

    Sml79Sml79Sml79

    superkarma: 0 15.10.2012, 12:08:07
  24. avatar
    [7] Krupová [*]

    strašně smutné. Někdy v životě stačí minuta nepozornosti a neští je na světě. Vůbec se nedivím, že máte takový strachSml79

    superkarma: 0 15.10.2012, 12:05:01
  25. avatar
    [6] ladouch [*]

    Taková jizva na duši se nezahojí nikdy, třeba už tak nebolí, ale stále tam je.Sml22

    superkarma: 0 15.10.2012, 11:59:56
  26. [5] V19 [*]

    Rany na tele sa zahoja, ale na duši nikdy

    superkarma: 0 15.10.2012, 11:59:24
  27. [4] Trefa [*]

    Trefa:velmi smutny pribeh.moji tete zemrel jediny syn ,kdyz mu bylo 9llet.od te doby nikdy uz deti nemela.nemohla do smrti na syna zapomenout.hodne jsem knm jezdila a syna jim nahrazovala.

    superkarma: 0 15.10.2012, 11:45:16
  28. avatar
    [3] SNÍŽEK [*]

    to je fakt nezhojitelná rána taková smrt Sml79

    superkarma: 0 15.10.2012, 11:40:19
  29. [2] honzule8 [*]

    je to hroznýSml15 tohle člověk nikdy nezapomene a nikdy to úplně nepřestane bolet

    superkarma: 0 15.10.2012, 11:40:12
  30. avatar
    [1] rusalka2008 [*]

    Ach jo, je to pravda - ztráta blízkého nepřebolí, jen tu ránu čas otupí... Sml15

    superkarma: 0 15.10.2012, 11:34:14

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme