A to v noci v temném lese a bez blesku, píše až drasticky sebekriticky čtenářka s nickem PBD. Nerada se fotí, nesnáší své fotky, ale přesto se má ráda. co je podstatné

Dobrý den, krátce a stručně - moc ráda fotím a bytostně nesnáším, když někdo fotím mě. Na všech fotografiích vypadám jak debil. I když mi i občas bylo pochváleno, že mi to na fotce sluší -ale kdo ví, možná to byla jen chvála pro útěchu či ze zdovořilosti, možná na tom bylo kus pravdy..

Ať tak či tak - nic to nemění na tom, že mé oko shlédavá sebe samu na fotce nehezkou, někdy s velmi idiotským výrazem...Když jsem se byla nedávno fotit na šalikartu, tak po shlédnutí fotky jsem naznala, že kdybych se neznala, tak bych na sebe zavolala policii, protože dle fotky jsme určitě před deseti minutami muselá utéct z vězení a z nelogických důvodu si jít rovnou pořídit pasovku..:)

Z toho je asi všem jasné, že u profi fotografa jsem nebyla, tím pádem jsem ani nemohla dát na jeho rady..A o pověšení mé fotky doma nemuže být ani řeč, protože sice mám ráda horory, ale ten co se pořád odehráva v tom obraze v koupelně (říká se tomu zrcadlo) ten mi bohatě stačí :) Ale jsou okolnosti, za kterých se dobrovolně nechám vyfotit. A to v noci v temném lese a bez blesku :)

Ale i když jsem zrůůůůdička, nesnáším své fotky, mám se ráda a to peklo u zrcadla se přežít dá:) A má to i své výhody - nic Vás neprobere po ránu více, než úlek nad tím,co vidíte v zrcadle:)

PBD

Už jen ze zvědavosti, co je na tom pravdy, prahnu po tom, vidět vaši fotku. Vy jste na sebe doslova zlá

Reklama