Po rozchodu s přítelem, po tříleté známosti, jsem si hodlala delší dobu lízat rány a na nějakou další známost nebylo ani pomyšlení. Jenže chyba lávky, v době mých „mladých let“ byla svobodná 23letá dívka bez vážné známosti něco dost výjimečného, ne-li dokonce nepatřičného. V mém věku byla většina mých spolužaček provdaná a  počínaly už úspěšně druhé dítě. A já nic! A co horšího, nevadilo mi to! Znáte to na vesnici – do řečí se dostanete tak jako tak a časem si toho přestanete všímat.

Chodila jsem normálně do zaměstnání, do kina, tancovat, jezdila jsem na čundry a na svobodnou pro své okolí jsem prostě byla „stará“. Dokonce vzdálený bratranec, když se mi ozval po několika letech, se zeptal na můj věk a na odpověď, že mi už bylo 23 mi řekl: „Tak to jsi stará koza a měla by ses vdát!“

V té době si mého tatínka nechali v nemocnici a řešili problém jeho nedoslýchavosti a já jako hodná dcera, jsem ho téměř denně navštěvovala. Snažila jsem se ho bavit veselými historkami, aby mu to lépe ubíhalo. Na pokoji s ním bylo ještě pět spolupacientů, které jsem téměř nevnímala, ale pro ně to bylo zpestření pomalu ubíhajících hodin. Předpokládám, že mě asi s mým tatínkem milionkrát probrali včetně toho, že jsem svobodná.

Když se tatínek vrátil z nemocnice, rozhodl se sám řešit můj budoucí život. Pán, který ležel na vedlejší posteli, totiž pravil, že se mu velice líbím a že bych byla vhodná nevěsta pro jeho vnuka Jirku.  Mému tatínkovi vykreslil chytrého inženýra se světlou budoucností a kladným poměrem k manželství. A tak to hoši spolu upekli. Dodnes nevím, jak to můj tatínek přednesl mé mamince, ale jednoho krásného dne mě pod záminkou krátké návštěvy u rodiny jeho kamaráda z nemocnice vyvezli na námluvy.

Hned po příjezdu mi představili onoho Jirku a vyhnali nás do jeho pokoje se slovy: „Jiříku, bav slečnu!“ To už se slečna začala bavit sama nastalou situací. Všechno mi došlo a dál už jsem byla jen zvědavá, co se z toho vyvrbí, protože mi hned bylo jasné, že z toho mraku nezaprší. Vousatý Jirka opravdu nebyl to, co bych si představovala po svém boku. Byl docela zábavný, měl dobrou muziku, dalo se s ním povídat, ale žádná jiskra nepřeskočila. Nevím, co předpokládali rodiče z obou stran, ale my jsme si docela dobře popovídali u lahvičky vína. Já jsem otevřeně řekla, že o žádnou známost nemám zájem, on mi řekl, že chodí se slečnou od sousedů, které rodiče nesnášejí, a bylo po námluvách. Jen tatínek nikdy nepochopil, proč se ten úžasný nápad neuchytil a proč brblám něco o středověkých metodách.

Vikina007


Hezký důkaz toho, že když jiskérka nepřeskočí - nedá se prostě nic dělat. Ani kdyby tatínek stokrát chtěl...

Děkuji čtenářce z nejvěrnějších za pěkný příspěvek... :-))

redakce@zena-in.cz

***Během dne propukne soutěž o ulítlou letní kabelku***

Pište nám na dnešní téma, pobavte nás i ostatní čtenářky. Nezapomeňte, že i dnes bude ten nejlepší příspěvek odměněn!

Krásný den přeje

Reklama