Čtenářka Lenig sbírá i houby, které ostatní lidi nechávají chladné. A přidává několik kulinářských tipů. Děkuji Vám Lenig za příspěvek i fotografie.

Milé žínky, milá redakce, přeji krásný den!

Dnešním tématem jste mi udělali ohromnou radost. Jsem houbařka a protože na houby chodím už asi od 4. let, tak se považuji i za znalce hub. Alespoň tak, že rozeznám jedlé houby od nejedlých :-))). A hodně těch, kterým lidé prostě říkají „prašivky“, umím pojmenovat. Vím také, že ne každá houba, která se nejí, nemusí být nutně jedovatá, jen patří do skupiny nejedlých.

Jedny z mých prvních vzpomínek na houby jsou právě z období kolem těch mých 4,5 let, kdy jsme pobývali na Mělnicku. Pamatuji se, že na stráních nad řekou rostly smrže. Od té doby jsem je nikdy už nenašla. Asi rostou jen v té dané oblasti.

Další vzácné houby z mého dětství jsou ryzce pravé. Ty uměla najít hlavně moje maminka a vždy nám je dělala na plotně a byla to mňamka. Potom najednou vymizely a zase se s nimi potkávám až poslední dva tři roky, co jsem s manželem v jiném kraji. Ale stále jsou velmi vzácné a když je najde, je jich jen pár. Jako chuťovka jsou ale výborné.
Za mého děstství rostly všude lišky, nacházeli jsme žlutá hnízda, i ty se na pár let ztratily, ale poslední roky zase již rostou a i letos jsme jich našli už hezkou řádku a měli jsme bramboračku.

lišky

Houby které nesbírá každý, ale jsou velmi chutné, jsou růžovky neboli masáci, jak se jim také okrajově říká. Ty jsem naučila sbírat dva své partnery, kteří je nikdy přede mnou nejedli a považovali za prašivky, ale těm já neodolám a muže jsem přesvědčila, že když jsem tu stále, tak asi vím, co sbírám.
A nyní je manžel taky nosí a umí je připravit na pánvi jen tak osolené a okmínované jako chuťovku. Švagr si je obaluje jako řízek. A jinak, pokud najdeme více druhů hub, přidám je k nim třeba do smaženice nebo omáčky. Z růžovek se dá taky udělat falešná „držková polévka“. Stejný postup jako s držkami, jen je to s růžovkami rychlejší.
Naše oblíbené jídlo, které opravdu dělám jednou dvakrát za rok (sezonne), jsou houbofleky. Ty mě naučila maminka a nemusí se vždy nutně udělat jen flíčky, klidně použiju jakékoliv těstoviny, co mám doma. Ty klasicky uvařím a vedle udělám houby jako na smaženici, ale nemusí tam přijít vejce (záleží na tom, kolik máme hub). Pak to smíchám, ochutím a je výborný oběd. Je-li toho málo, dá se přidat i to vajíčko.

hřiby

Pokud najdeme pěkné hřiby, máme rádi houbové řízky, ale jinak je hlavně sušíme. Naopak zase třeba babky a jiné měkké houby, krátce povařím ve slané vodě a pak je studené dám zamrazit. Dříve, když jsem ještě byla mladá a hloupá, nevařila jsem je a potom všechno v mrazáku načichlo houbami. Pak mi někdo poradil, že právě krátkým převařením se ta chuť ztratí a v mrazáku nejsou cítit. Ovšem když se potom dělají, tak tepelným zpracováním se jim houbová chuť vrátí.

koše hub

Letos jsme již našli od všeho něco, křemenáčka, kozáka, pár hříbků, hodně růžovek a lišek, pýchavky, babky, bedly. Ale je velké sucho, a tak teď do lesa nechodíme.

Posílám pár foteček z letoška a loňska a loučím se s Vámi...všichni se moc těšíme, až spadne pár kapek vody shůry a houby zase začnou růst.

křemenáč

 

letošní směs hub

Lenig


Houby a já!

  • Napište , co pro vás houby znamenají.
  • Co máte kolem hub rády. Popřípadě nerady.
  • Kam a s kým je chodíte sbírat, nebo co vás při jejich sběru, přípravě, čí konzumaci potkalo zajímavého.
  •  Můžete to podpořite i aktuální fotodokumentací, videodokumentací i zvukově.
  • Cokoliv se týká hub, posílejte na e-mail:

redakce@zena-in.cz

A já dnes na konci editace, tedy kolem 16. hodiny,jednu z vás co mi napíše, odměním něčím, bez čeho se pořádný přítel hub neobejde. Tak se těšte a pište.

Reklama