Reklama

 

Ahoj ženy-in,


v pátek jsme měli firemní oslavu. Vzala jsem na ni svou kamarádku, která je velmi hezká.
Akce proběhla krásně. Na konci jsme se my dvě a dva kluci vydali ještě do jiného baru. Tam jsme tancovali. Jeden z těch kluků je můj šéf, zdálo se, že mu ani já nejsem lhostejná. Ten druhý byl také v pohodě.

Tomu druhému jsem slíbila přinést pečené koláčky do práce. Takový příjemný vtip. Tak jsem mu je dnes přinesla, abych se dozvěděla, že je ženatý a má dvě děti.

Šéf mne kontaktoval, že se mu líbím, tedy vlastně líbila, že se mu ale víc líbí kamarádka a mám mu na ni dát kontakt. Takže tady jsem dostala roli dohazovače. Problém je, že se mi šéf líbí taky, vlastně nejvíc ze všech.

Do toho mi neustále píše jeden klučina, se kterým jsem se seznámila, samé hezké sms. Posílá pusinky, opravdovou jsme si nedali. Vlastně se mi mu ji ani dát nechce. Ale nejsem dost silná mu to teď říct.

Před měsícem jsme se rozešli s přítelem. Tedy byla jsem rozejita a zamávalo to se mnou. Teď se spolu zase nějak bavíme.

Za týden a půl dělám závěrečné státnice ve škole. A teď sedím v práci a ... asi bych měla pracovat.

Z takového množství příjemných lidí okolo mne, kteří byli fajn, kteří se mi třeba líbili, se najednou stala nula. Možná si budete říkat, že jsem chováním puberťák. Nevím. Je toho na mne ale najednou strašně moc.

Ivana


Ivanko, někdy nastává období, kdy všeho máme plné zuby... Nic se nám nedaří, máme pocit, že vše stojí za houby... Ale věř, že to přejde. Opět vysvitne sluníčko, opět se budeš radovat ze života.

 

A já ti přeji, aby ti to sluníčko vysvitlo co možná nejdřív ;o)