pc

Když mi bylo náct, chodili jsme s kamarády pařit na počítač. Tenkrát ještě nebyla taková komputerová děla, jako jsou dnes, přesto jsme dokázali zabít celá odpoledne čučením na obrazovku či monitor a pozorováním například panáčka Maria.

Tahle vášeň ve mně vygradovala s příchodem pentií (kdysi nová řada osobních počítačů). Namísto toho, abych se řádně připravoval do školy, seděl jsem u všemožných her a užíval. Teď už je ani všechny nedovedu vyjmenovat... Prince of Persia, Doom... bavily mě hlavně strategie stylu Age of Empires, nebo dobrodrůža Might&Magic, z novějších pak akčnější Gothic či Thief...

Můj dřívější typický den...

Ráno se jako mátoha hrabu z postele, bezmyšlenkovitě béřu školní tašku, ve které tahám komplet všechno učivo, abych na nic nezapomněl, neb nemám kdy si aktovku připravit. Huhlám na rodiče: „Brý ráááááhno...“ Malátně postávám v koupelně, potom se chápu snídaně, kterou dojídám cestou do školy.

Ve škole padnu do lavice, čelo nenápadně opřu o její desku a dřímám, dokud mě nevyruší v lepším případě zvonění k odchodu, v horším učitel připravený umístit do mého žákovského salátu další bajli.

Výuku nějak přečkám-přespím a šinu se pomalu domů. Taška letí doprostřed předsíně - už se mi pomalu vrací síly - na lince drapnu připravený oběd, zapluji s ním do pokojíčku, sedám k počítači a jsem zase tu! Můj život má konečně smysl!!! Ztratí ho až ve tři, čtyři ráno, kdy padnu po namáhavé herní práci únavou do postele.

Jak jsem se této vášně zbavil?

Když mi bylo přes -náct, začal jsem randit. A pravda je taková, že holky moc na hraní počítačových her nejsou. Občas se některá dala zlákat, ale povětšinou měla moje vášeň na vztah zhoubný vliv. Krom toho přišla i práce, která se občas seskládala z práce doma na počítači. Kdykoli jsem však domácí comp zapnul, spustil jsem nějakou hru - to byl stav skutečně neúnosný.

Tak jsem si jednoho dne řekl: „DOST!" a všechny hry ze svého soukromého PC vymazal.

Abstinuji už skoro deset let a zatím se docela držím. Ale jsou magická slovní spojení jako „počítačová kalba", „WoW" nebo „už jsi zkoušel Gothic trojku?" která přede mnou nesmí nikdo vyslovit nahlas...

Byla jste někdy závislá na hrách? Jestli ano a chtěla byste se o svůj zážitek podělit s ostatními, jistě vás překvapuje, že pod tímhle článkem nejde diskutovat. Má to svůj důvod. Napište mi svůj příspěvek k dnešnímu hernímu tématu na redakční mail! Psát ale můžete i jiné příběhy o hrách, nejen ty o závislostech (viz zde: Pojďte, holky, budeme si hrát).

redakce@zena-in.cz

 

Reklama