Reklama

Já mám moc ráda knížky Roalda Dahla a na veletrhu Svět knihy jsem si hned jednu koupila.

Okolo Ženy-in.cz jsme sice šla, ale nechci odkrývat svou skutečnou identitu, takže zdravím alespoň takhle na dálku.

 

Jako malá jsem moc nečetla, ale na střední škole jsem byla osudem vržena mezi skupinku těžkých intošek, takže mi nic jiného než chodit s tlustou knihou nezbývalo. A přečetla jsem jich dost, a neopustila jsem četbu ani když mě opustila éra černočerného oblečení a temného vzdoru proti komukoli a čemukoli.

 

Nějak mě přestaly bavit knížky typu „humorné“, brzy se mi totiž přejí. Každý má určitý styl, jak vtip udělat, a v půlce knihy se mi to už zajídá… Nevím, no – typickým příkladem jsou podle mě povídky Šimka a Grossmanna.

 

V poslední době mám dost práce, takže je ze mě spíš prohlížeč než čtenář. Koupím časopis a listuji, napůl u toho usínám. Ke knize se dostanu většinou v době dovolené nebo o víkendu.

 

Můj problém je v tom, že si jsem schopna koupit knížku jen proto, že je prostě krásně vyrobená. Má úžasnou grafiku, je dobře zalomená, ilustrace lahodí oku… Pak mi je obsah tak nějak jedno.

 

Díky za dnešní téma a krásný víkend!

PetraX


Díky, PetroX, za příspěvek. Také jsem teď typ prohlížeče a těším se, že až to tu skončím, projdu se uličkami a koupím si něco pěkného na dovolenou :-).

Eva už zmizela - spěchala na autobus do dalekých končin, byl poslední, opustila mě. Kolem davy lidí - měla jsem poslechnout toho pána venku u stánku a koupit si lahvinku domácí slivovičky...