Hned na začátek bych chtěla napsat, že mám moc hodnou maminku.

Když jsem byla v pubertě, tak mi ale na ní vadilo spoustu věcí a vždy jsem tvrdila, že až se osamostatním, nebudu jako ona a budu dělat věci úplně jinak, než je dělá moje máma.

Čas běží, léta přibývají a já stále častěji sleduji, že jsem stejná jako ona, a aniž bych o tom přemýšlela, dělám věci stejně. Často se zasměju a řeknu si, vždyť jsem celá máma.

Nezapřu ani své předky, nevěděla jsem o tom, ale nedávno mi kdosi řekl, že se usmívám stejně jako moje babička, ale nejenom ten úsměv, ale i zálibu v pečení cukrovinek mám taky po ní.

Co mně moc mrzí, je to, že po svém otci nemám talent a buňky na malování. Škoda, malování obrazů ho moc baví a jeho obrazy jsou nádherné. Ale nevadí. Je to v rodině, protože to zdědil aspoň můj bráška.

Mám moc ráda svojí rodinu. Dalo by se říct, že jsem z každého kousek, ať zlého, či dobrého.

Jsem to prostě já.
 
Ahoj Jana

Milá Jano,

bratr mého dědy se živil malováním obrazů. Byly nádherné a několik jeho krajinek máme doma. Bohužel já z jeho talentu nezdědila vůbec nic a ve škole jsem každou hodinu výtvarné výchovy doslova přetrpěla.  

Soutěž

matematická operace: přičtěte 28

Více ZDE.
Reklama