Reklama

O složitosti své povahy nám vtipně napsala čtenářka s nickem budidani, za což jí velice děkujeme

Zdravím do redakce a všechny ženy-in.

Tož ja to jsem komplikovaná osoba. Kdyby mne chtěl nějaký ten odborník zaškatulkovat, tak si asi hodně zapotí aniž by byla vidina nějakého řešení.

Za běžného chodu jsem klidná, milá a dokonce se na lidi okolo sebe i usmívam. Dokážu se bavit s kýmkoliv. Přizpůsobím konverzaci danému typu člověka a ten druhý si myslí, bůh ví, jak našel svou spřízněnou duši. Né že bych to dělala schválně, já se s lidma ráda bavím, ale jen když se mně bude chtít. Jsem sobec

Když jsem v neznámém prostředí, tak to zaujimám postoj pozorovatele, poslouchám co lidi říkají a analyzuji je. Takže spíš takový zamyšlený melancholik.

Tomu by ale odporovalo to, že sebemenší detail mne může rozčílit a to na pěkně dlouho. Třeba si jdu takhle poklidně po městě, na chodníku, úsmívám se, a do cesty mi vrazí člověk, prostě mi překříží cestu, to na toho člověka hodím takový smrtelně vražedný pohled a po zbytek dne se z toho nevzpamatuju. Nebo stačí když někam spěchám, a musím projít ulicí plných lidí, co se strašně loudají. A nedejbože abych při cestě v MHD narazila na nějakýho ožralu či homeless. Nebo nakupuji v supermarketu a můj klidový stav naruší řvoucí dítě. To se na toho rodiče pustím s tím, že když neumí vychovávat své dítě, tak měl při souloži použít kondom.

Asi si říkáte že se chovám jako hulvát a egoista, ale na druhou stranu jsem taky plnohodnotný jedinec, který plný své povinnosti, a tak proč by mi nějaký řvoucí dítě mělo narušit můj klid, nebo mé právo na to, abych mohla cestovat v čistém nesmradlavém autobusu?

Tak pro dnešek s vylíváním své duše končím, to byste se o mně nedozvěděli až moc a to ja nechci, jsem přece labilní introvert. :-)

bubidani

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

A víte, že řvoucí děti v supermarketech mě taky vytáčí? Nebo spíš jejich matky, které místo toho, aby je vzaly na čerstvý vzduch, tráví celá odpoledne couráním po obchodních centrech. Takže se těm chudákům nudícím se dětem ani nedivím, že dávají nejevo svou nelibost.

Ale zpět k dnešnímu tématu a povahám.

Napíšete nám také něco o své povaze, milé ženy-in? Jste také samonášlapná, nebo spíš kliďas? mění se věkem vaše povaha? Stáváte se vzteklejší a impulzivnější, nebo vás už nemůže nic rozházet?

Máte nějaký povahový rys po rodičích? A co vaše děti? Vidíte se v nich? Je to dobře, nebo spíš na škodu?

Napište nám na redakce@zena-in.cz

lupa