Vztahy

Jsem naivní, hloupá, nebo jenom soucitná?

Spěchala jsem do divadla. Jako naschvál tramvaje na sebe nenavazovaly a já ve snaze, co nejvíce se přiblížit cíli, jsem přesedala z jedné linky na druhou. Nakonec jsem ale zůstala stát na ostrůvku na Albertově. Tramvaj v nedohlednu, na Karlák daleko. Byla jsem nervózní a popocházela sem a tam, až jsem nakonec přešla silnici a postavila se k zídce, která odděluje chodník od zahrady Univerzity Karlovy. A to jsem neměla dělat. Po chodníku ke mně kráčel muž. Něco řekl, ale já nerozuměla. V domnění, že jsem cizinka, se zeptal zda rozumím česky. Když dostal pozitivní odpověď, nastavil úzkostný výraz a začal svůj srdceryvný příběh. Teď jsem schopna to takhle vidět, v tom momentu jsem neměla ani stéblo podezření.

Chlap kolem čtyřicítky, možná mladší. Neměl vzezření bezdomovce, ale tetování na krku a zašedlá tvář od kouření jasně vedla k člověku jinak sociálně ukotvenému. Většinou tyto lidi prohlížím a velkým obloukem je obejdu, ale teď jsem takovému člověku stála přímo v tvář. Nebylo kam utéct, neboť toužená tramvaj měla každou chvíli dorazit. „Jsem třetí den ven z kriminálu. Byl jsem tam osm a půl roku. Zítra nastupuju do práce, ale dnes musím zaplatit ubytovnu. Už jsem tři dny nejedl… Nechci krást, nechci být jako ti masňáci… možná mi pomůžete. Když ano, jste Bůh!", mluvil jedním dechem a z oka se mu spouštěla slza. Sugestivní, že ano? Už jsem viděla mnoho herců, ale nikdo z nich nebyl tak pravdivý. A tak jsem vyndala peněženku.

Kdo by si myslel, že odevzdáním mnou stanovené částky vše skončilo, se hluboce mýlí. V peněžence jsem měla dvě dvoustovky a několik kovových dvaceti a desetikorun.

„Ubytovna stojí 220 za noc a já musím zaplatit dvě noci!“ zdůrazňoval, když jsem po první dvoustovce, kterou jsem mu dala do dlaně, chtěla peněženku schovat do tašky.

„Dala jsem vám dvě stě korun!“ snažila jsem se bránit.

„Ale já nemám ani na chleba! Už několik hodin chodím a nepovedlo se mi nic sehnat. Vy přece máte jiné možnosti než já," s naléháním a nastavenou dlaní mě „smažil“. Teď už to vím, ale v té chvíli jsem byla absolutně zmatená.

„Tady máte ještě padesátku a kupte si něco k jídlu," nasypala jsem mu drobné do ruky. Přímo tahem profesionála – řekla bych vrchního číšníka - shrábnul obnos a nasypal jej do ledvinky. Ale nepokládal naší konverzaci za uzavřenou: „Dejte mi ještě dvě stě, zaplatím ubytovnu. Vy určitě máte odkud brát…“ opouštěl plačtivý tón.

Byla jsem mírně šokovaná, ale něco se ve mně postavilo na odpor: „Víte, já mám těch pár korun do konce týdne,“ snažila jsem se vysvětlit a omluvit svůj skromný příspěvek a skutečně jsem nelhala. „Ode mne jste dostal 250, tak zkuste štěstí dál…“

Viděla jsem v jeho očích zlost, ale to už přijížděla vytoužená tramvaj. Už jsem jenom křikla něco o víře, že to nepropije a dveře se za mnou zavřely. Mnou obdarovaný muž ani za mnou nepohlédnul. Ani nezvednul hlavu za odjíždějící tramvají. Vykročil do boční ulice a snad polopřivřenýma očima už vytipovával novou oběť. Naivní, hloupou nebo jenom soucitnou.

Na představení jsem přišla sekundu před začátkem a téma hry zcela popíralo – nebo potvrzovalo? - mojí předchozí zkušenost. Bylo o přežranosti naší civilizace a o tom, jak se i vztahy mezi lidmi stávají zbožím. Pak jsem jela domů a sdělovala jsem cestou zpět svojí známé prožitou příhodu.

„Kolik máš prosím tě roků? Jak dlouho tady žiješ?" ptala se se smíchem a já abych nevypadala až tak blbě – nebo abych vypadala ještě blběji – jsem se smála taky. Lidé kolem pokyvovali hlavami. Netuším, zda proto, že se dvě čtyřicátnice baví příliš hlučně, nebo, že slyšeli o čem se bavíme. Přijela jsem domů a s vážnou tváří jsem řekla manželovi: „Musím ti něco říct, ale slib mi, že se nebudeš zlobit.“ Zvednul ke mně tvář s očekáváním toho nejhoršího. „Dala jsem jednomu chlápkovi, co se právě vrátil z vězení, 250 korun. Možná je někde propijí a dobře se baví na můj účet!“

Můj muž se usmál, objal mě a řekl: „Ty si mu je dala, co on s nimi udělá, to ať si se svým svědomím vyřídí sám.“ Bylo to pohlazení po duši a veškeré pochybnosti o svém činu jsem uložila spolu se svojí maličkostí do peřin.

Až na druhý den. Měla jsem schůzku se známou, kterou jsem už dlouho neviděla. Přišla na smluvené místo se značným zpožděním a mizernou náladou. Právě se dověděla, že starší dcera bude mít reparát z matiky a ještě jí cestou otravoval chlápek, co se prý vrátil před třemi dny z lochu, má hlad a musí zaplatit peníze za ubytovnu. Měla drobné jen dvě stovky, ale on do ní dorážel, že prý je to málo. „Ještě že mi jela tramvaj, jinak bych ho nesetřásla!“ sdělovala mi.    

 
   
24.06.2004 - Láska a vztahy - autor: Mária Uhrinová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [105] elfos [*]

    Karle nesouhlas, obzvlášť s poslední větou. Pomoc druhým se nedá..... přepočítávat na to, kolik lidí by v nouzi pomohlo zas mi. Buď chci pomoct a pomůžu, nebo ne. A... já pořád věřím, že lidí, co by pomohli (a pomáhají) je hodně.
    Nejenže věřím - VÍM, že lidí, co nezištně a bez nároku na cokoliv pomáhají kde je třeba, je hodně. (a teď nemyslím jen ty, co dají nějakou tu korunu žebrajícím..)

    superkarma: 0 26.06.2004, 06:38:46
  2. avatar
    [104] Ťapina [*]

    gerda: Ve větších obchodech mají pokladní zakázáno rozměňovat, právě kvůli takovým.

    superkarma: 0 25.06.2004, 17:33:03
  3. avatar
    [101] Lhasa [*]

    Motty: S tím slepcem z Národní byl rozhovor v NP, je to tak 2-3 čísla zpátky. On je ženatej, ale nechce ženě viset na krku. Hraní na harmoniku ho moc baví, o pejska se vzorně stará a na Národní si přivydělává, ale podle toho, co říkal, hraje spíš pro radost než pro ten výdělek.

    superkarma: 0 25.06.2004, 11:13:04
  4. avatar
    [99] Myskdalen [*]

    Ani náhodou!!!!!!!!!!
    Můj otec takhle přišel o 5000 Kč a ne jen pouhých 500.
    Klasická podvodnická finta,před kterou stále varujou.
    Na ulici ho kdosi zastavil,dvojice muž a žena,prý se jim rozbilo auto,chtějí něco uschovat a odpoledne mu peníze vrátí.On že nemá,jen dvě stovky,tak šel do automatu,no fakt blb.To není opravdu nic jiného,než hloupost na entou.
    Nikdo mu nic nevrátil,takže si otec takhle vlastně "koupil"dva kufříky,jeden s nožema,druhý s nářadím za 5 tisíc korun.
    O podobných podvodnících jsem pak četla v novinách,zase dvojice a šli k nějaké stařence domů,sousedka zavolala telefonem policii a podvodníky chytli.Doufám,že šlo o ty samé,otec na policii nešel.
    Mámy sestřenice na cestě z kostela se nechala taky někým zblbnout a vzala lidi s sebou do bytu,že si potřebují zavolat a půjčit peníze.Navrch ještě něco ukradli.
    No nebyli to Stodolovi.

    Blbej svět,zásadně nepůjčovat a nikomu nevěřit,s nikým se nebavit,neotevírat a tak.

    superkarma: 0 25.06.2004, 00:07:21
  5. avatar
    [98] Suzanne [*]

    Aspiková: Vivian: Ježíííš, to je TA v_erunka

    superkarma: 0 24.06.2004, 23:12:40
  6. avatar
    [97] Aspiková [*]

    Vivian: Napadlo mě to samé. Třeba opravdu sponzoruje další tři rodiny a na ni pak nezbyde víc než ty dva tisíce. Docela si u mne frajerka šplhla. Ženskou by zmlátit nechala, ale jinak je to v podstatě dobrák.

    superkarma: 0 24.06.2004, 22:23:59
  7. avatar
    [95] Kimmy [*]

    Inac este, minule leto v Bratislave som tiez casto videla v centre jednu pani, co sedela na dlazke a plakala, ze nema na jedlo. A tej mi vzdy prislo luto, lebo som si pomyslela, ze to uz musi byt hodne ponizujuce a vzdy som jej aspon nejake drobne dala. Bolo mi jej dost luto a nevedela som, ci trebars nemusi zit niekde v podchode, a tak som sa jej raz opytala "preco ste tu? Nemate kde byvat?" ale nie v zlom, ale naozaj zo zaujmu. Odpovedala mi na to, ze ma ale nema na jedlo. Este sa ma pytala, ci nemam stravne listky lenze ja na Slovensku nepracujem, takze som nemala. Tak som sa jej ponukla ze jej nieco donesiem, doniesla som jej kusok pizze, nejaky jablkovy kolacik a krabicku dzusu a ona si to zobrala. Takze mozno to naozaj potrebovala... ktohovie...

    superkarma: 0 24.06.2004, 20:58:41
  8. avatar
    [94] Vivian [*]

    v_erunka: to tě přítel pěkně kasíruje, když ti z tvého pohádkového platu zbydou dvě tisícovky a ještě tě učí rozdávat? To je ale dobrák

    superkarma: 0 24.06.2004, 20:54:14
  9. avatar
    [93] Kimmy [*]

    Ja ked som bola minuly rok na navsteve na Slovensku a isla som navstivit mojho dedka (od starych rodicov zo stredneho Slovenksa k dedovi na juzne) tak na jednom prestupovom autobusovom nadrazi sa ma tiez pytal starsi muz (mozno okolo 50) ze potrebuje trinast korun na listok, a tak som mu nejake dala... neviem ci to bol naozaj nejaky bezdomovec alebo co. No a ked som to rozpravala mojmu dedkovi, ako si to odo mna pytal, tak mi povedal "mala si mu povedat: a ja som sa od vas prave to iste chcela opytat"...
    - P.S. Dedko je povodm Madar a ja zase zijem za oceanon (kde nemam bezne pristup k slovencine) tak sorry za tu gramatiku...

    superkarma: 0 24.06.2004, 20:53:05
  10. avatar
    [92] *Kotě* [*]

    Bohužel se mi někdy opravdu stane, že dám peníze ze strachu... V parku na Karlově náměstí v Praze sedí na lavičkách vždycky taková tlupa dost děsivě vypadajících individuí, většinou mladého věku, popíjejí a zastavují kolemjdoucí s žádostí o drobné. Chodím tudy vždycky večer na hodiny zpěvu a tak se mi stalo, že mě obstoupili hned třikrát po sobě v jednom týdnu. Jelikož to bylo v zimě a byla už tma, přiznám se, že jsem dostala fakt strach a dala jim drobné z peněženky. Stydím se...

    Nicméně nedávno jsem tamtudy šla znovu, to už bylo večer světlo, chodilo tam víc lidí a představte si, zas mě obklopili. Tentokrát jsem se ale fakt naštvala a jak bylo světlo, ani jsem se tak nebála. Tak jsem se rozkatila a povídám tomu jednomu: "No to už přestává všechno! Zastavíte mě pokaždý, když jdu kolem! To si myslíte, že vám budu platit mýtné nebo co?!?" A šla jsem... No, křičeli za mnou pěkný hnusoty, takže už to příště asi radši obejdu, i když to bude zacházka... bojím se, že by si mě pamatovali...

    superkarma: 0 24.06.2004, 20:01:53
  11. avatar
    [91] *Kotě* [*]

    Karel K.: Hezká závěrečná úvaha. No, já si to taky umím spočítat, kolik cizích by mi pomohlo, a stejně (skoro) všem dám. Blbá, no...

    superkarma: 0 24.06.2004, 19:56:26
  12. avatar
    [88] alifie [*]

    Koukám, že ta "němá?" divka v Brně je fakt výkonná. Obvykle své peníze nerozdávám, ale tentokrát mé "zatvrzelé srdce" povolilo. Nevím, na co peníze použila, ale pripadala mi čistá (na rozdíl od bezdomovců) a opravdu smutná. Dokonce ani přečtení předcházejících příspěvků mě nepřesvědčilo, že dát jí dvacku byla chyba. (Ale další jí už nedám.)

    Mimochodem, děkuji všem hodným a důvěřivým. Mně samotné se před dvanácti lety na hlavním nádraží v Praze stalo, že jsem nutně potřebovala na meziměstský hovor pětikorunu. Hned první oslovená mi tu pětikorunu věnovala. (Nicméně podotýkám, že jsem pětikorunu po několka minutách vrátila.)

    Jo a ještě k tomu Brnu. Když jsem cpala nákup do auta na parkovišti na Moravském náměstí, tak mě obklopila tlupa cikáňat (věk asi 4 až 14 let) s výkřiky "Paní my Vám pomůžeme".
    Samozrejmě jsem byla ve střehu, aby se nějaká ručka chmatalka nedostala k mojí kabelce. Ale nejmenší dítě bez zaváhání využilo toho, že centrální odemykání odemklo všechny dveře - hupslo na sedadlo spolujezdce a naprosto bez zábran (před mýma očima) bleskově prohledalo všechna místa, kam si lidé mohou v autě odkládat peníze. Stálo mě to asi 50 Kč v drobných. Hned jak jsem dorazila domů, tak jsem se zbavila centralního ovládání zámků.

    superkarma: 0 24.06.2004, 18:53:17

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [87] Lotka [*]

    U mě to stejně mají žebráci blbý, já u sebe hotovost většinou nenosím. A někdy fakt žádnou

    superkarma: 0 24.06.2004, 18:45:17
  2. avatar
    [86] Lotka [*]

    Po mě jednou jedna cikánka chtěla, ať jí koupím aspoň rohlík, že má strašnej hlad. Bohužel jsem zrovna čekala u domu na klienta a v tašce měla jen platební kartu. A potraviny nikde

    superkarma: 0 24.06.2004, 18:44:31
  3. avatar
    [85] Suzanne [*]

    Karel K.: S tím popřemýšlením, kolik lidí by autorce pomohlo... to je náhodou dobrá věc. Vždycky, když jsem se ocitla v "nouzi" (pro každého je to jiná situace), vždycky mi někdo pomohl.
    A tak si vždycky, když dávám na nějaké "dobročinné účely" říkám zaplaťpánbůh, třeba se mi to vrátí.
    Párkrát jsem dala drobné, jednou "navrátilcovi z kriminálu" jsem dala 200. Strašně jsem pak přemýšlela, jestli jsem udělala dobře. A pak mě napadlo, že jestli je jenom 5% šance na to, že jsem fakt někomu pomohla, tak jsem dobře udělala.
    Mimochodem - jela jsem před pár lety v noci po dálnici v Německu a přechlastalo se mi auto. Což já jsem teda nepoznala. Rozhodně auto nejelo. A tak jsem stopla nějakýho chlápka, ten sice neměl tušení co s autem, ani čas, nicméně zavolal žlutého anděla, vrazil mi průkaz autoklubu, že to bude se slevou a pak mi dal 100DM a adresu, kam to můžu vrátit. Poklad. Žlutý anděl se smál, že je to jenom přechlastané a nic za opravu nechtěl díky průkazu - jen vyplnil formulář. Němcovi jsem poslala peníze i s děkovným dopisem. Já vím, že to s žebráním nemá nic společného, ale někdy prostě riskuju svoje peníze pro tu malou naději, že třeba někomu pomůžou. Vždyť mě život taky málokdy nechá ve štychu.

    superkarma: 0 24.06.2004, 18:08:34
  4. avatar
    [84] evusche [*]

    Clerenc: ale bydleli jsme v Tp, jenže na Božáku a tam za ten krcálek jsme dávali pět tisíc měsíčně...no neber to, za jednu místnůstku

    superkarma: 0 24.06.2004, 18:00:22
  5. [82] xenie [*]

    btw chci jít flámovat, nechcete mi přispět ? tak 300 od každé by mi stačilo

    superkarma: 0 24.06.2004, 17:04:55
  6. avatar
    [81] *daisy* [*]

    No, ono hlavne kolem Hlavaku a Florence se pomalu a jiste zacnou vyrojovat kazdorocni "maturanti" (na Florenci specialne znam jednu holcinu, ktera vloni maturovala uz potreti a mela pri tom pooodivne rozsireny zornicky )...

    superkarma: 0 24.06.2004, 16:16:16
  7. [80] xenie [*]

    mně fascinuje že netroškaříte, a dáváte rovnou několik stovek to já su škrt, ta 20 jim na rohlík stačí, občas konkr.akce 100, víc ani omylenm, to abych vydělávala jen na to abych to zas rozdala

    superkarma: 0 24.06.2004, 16:04:48
  8. avatar
    [79] Motty [*]

    V Praze na Národní stává jeden chlápek s harmonikou a psem, nikoho neotravuje, jen zpívá. Když tam jsem, tak mu dám vždycky (myslím peníze ), už kvůli tomu psovi, kterýho je mi strašně líto. A jednou jsem dala 300,- ženský, která seděla na chodníku a vedle ní bylo mrňavý koťátko, chudáček, koťata jsou přece strašně živí tvorečci, ale tohle tam jen tak stálo, určitě ho měla jako prostředek k obměkčení kolemjdoucích... tak na mě to fakt zabralo. To kotě bych jí ale nejradši sebrala. Jo a na Florenci žebrala mladá holka, že nemá na autobus, tý jsem nic nedala a udělala jsem dobře, protože jsme ji tam viděli několikrát.

    superkarma: 0 24.06.2004, 15:57:54
  9. avatar
    [78] Acinka [*]

    Lord: mám absolutně stejnej názor

    superkarma: 0 24.06.2004, 15:37:24
  10. avatar
    [77] ANAMOR [*]

    Anonym:Tak té jsem taky dala asi 50 korun v Brně v nemocnici.A druhej den jsem ji tam vyděla znova Přijde si na pěkné prachy

    superkarma: 0 24.06.2004, 15:31:59
  11. [74] xenie [*]

    btw nevím jak jinde, ale tady v Praze, přímo u metra Anděl, kde bohužel vystupuji když jdu do/z práce, je snad každý týden nějaká akce, teď tam prodávali nějaké cihly za 100, byla tam i Chýlková... občas přispěji, ale dvakrát týdně si to nemůžu dovolit

    superkarma: 0 24.06.2004, 14:14:28
  12. avatar
    [73] Clerenc [*]

    Evusche aha uz jsme si myslela ze jsem tu narazila na spoluobcanku Tak hezky den

    superkarma: 0 24.06.2004, 14:12:44
  13. avatar
    [71] Aja [*]

    xenie: To bys chtěla vědět, co? Byl to kroužek z mosazi...

    superkarma: 0 24.06.2004, 13:49:33
  14. avatar
    [69] Lucimo [*]

    JitkaM: a jo, vidis,ja jsem debil, ja bych ti tam to cislo asi nechala...

    superkarma: 0 24.06.2004, 13:00:22
  15. [68] xenie [*]

    Aja: a kde žiješ, že se vám tam válí zlaté prsteny na ulicích ?

    superkarma: 0 24.06.2004, 12:50:19
  16. [67] xenie [*]

    Aja: a kde žiješ, že se vám tam válí zlaté prsteny na ulicích ?

    superkarma: 0 24.06.2004, 12:50:08
  17. avatar
    [66] Aja [*]

    Tady jedna ženská jako najde zlatý prsten...jako ho před tebou najde a pak se vyptává, co s ním...jakou asi má cenu. Pak ti ho chce prodat za tři tisíce a končí na padesátikoruně. Mezitím bulí, že nemá na jídlo. Dala jsem jí svačinu , byla pekelně naštvaná Dost jí to rozvázalo jazyk...

    superkarma: 0 24.06.2004, 12:39:42
  18. avatar
    [64] Lhasa [*]

    Galadriel:

    superkarma: 0 24.06.2004, 12:24:33
  19. avatar
    [63] mam-ča [*]

    Ťapina: 59. Zamyslet se může jen někdo, kdo má čím. Ta paní těžko...
    A vůbec jsem neměla chuť s ní diskutovat, docela mě to vyděsilo.

    superkarma: 0 24.06.2004, 12:23:57
  20. avatar
    [62] ValinaK [*]

    ze mně by 250 Kč taky hned tak nikdo nevypáčil... kde nic neni ani smrt nebere

    superkarma: 0 24.06.2004, 12:10:18
  21. avatar
    [60] Lotka [*]

    Jsem taky hodně soucitná, ale takové žebrání ve mě soucit nevyvolá. Já bych byla schopná dát prachy jen ve strachu, že mi ublíží.

    superkarma: 0 24.06.2004, 12:03:22
  22. avatar
    [59] Ťapina [*]

    mam-ča: Mělas jí to říct, asi by se nad sebou nezamyslela, ale třeba by si příště dala pozor na pusu.

    superkarma: 0 24.06.2004, 12:00:43
  23. avatar
    [58] mam-ča [*]

    elfos: Jsi hodná, že hledáš v každém člověku jen to dobré. Ale v poslední době se objevuje spousta lidí, ve kterých bys to dobré hledala marně. Já si taky vždycky představuju, jak moc musí zapřít sebe sama, jak jim musí být stydno, aby šli žebrat. Ale ono to tak mnohdy není, jenom využívají dobroty hodných lidí a pak se jim za zády posmívají.
    Nedávno mě požádala žena tak v mém věku, zda nemám nějaké drobné. Po pravdě jsem odpověděla, že jsem je zrovna všechny dala za noviny. A ta "hodná" paní mě proklela a přála mi, abych zchromla. Nevysvětlovala jsem jí, že to už mám za sebou, a že přesto pracuju a snažím se nebýt nikomu na obtíž, ale pořád na to musím myslet, kde se v ní vzala ta zloba.
    Teď už taky radši přispívám na konkrétní konto, kde předpokládám, že se pomoc dostane tam, kam patří.

    superkarma: 0 24.06.2004, 11:58:55
  24. avatar
    [57] Ťapina [*]

    Docela žasnu, kolik peněz je někdo ochotný jen tak vytáhnout a dát neznámému člověku. Dvě stovky by mi v peněžence citelně chyběly, já bych mohla dát tak dvacku (a věřím, že i po dvackách si takový člověk vybere za den až dost), jenže bych se zas bála, že se naštve, že je to málo. Tak radši nikdy nic nemám - ona je to někdy i pravda

    superkarma: 0 24.06.2004, 11:56:29
  25. avatar
    [56] Mánička [*]

    elfos: já taky nejsem naprosto vyhraněná, většinou si ty lidi aspoň vyslechnu... ale když z nich táhne, tak se otáčím na patě rovnou. Už jsem takhle párkrát někomu něco dala... myslím, že si to za svůj herecký výkon zasloužili, ať už ty peníze použili na cokoliv .

    Ale taky se mi stalo, že jsem žebrajícímu dítku nabídla místo peněz igelitku téměř plnou cukrovinek (byla prezentace v práci)... a on si to nevzal a naštvaně odkvačil za tvrdou měnou..

    superkarma: 0 24.06.2004, 11:53:49
  26. avatar
    [54] Lucimo [*]

    elfos: Ja myslim, ze zebrat neni tak tezky, jinak by spousta lidi pracovala a ne zebrala... A pak si takovi jeste delaji srandu z tech "debilu" co jim ty prachy daji...

    superkarma: 0 24.06.2004, 11:41:57
  27. avatar
    [53] elfos [*]

    ... Mário, tvůj muž má naprostou pravdu - hezky ti to řekl. Pochybnosti hoď za hlavu.. třeba mu (tomu... loudilovi) tvoje kamarádka přispěla na ten druhý den na ubytovně, který tak nutně potřeboval zaplatit. ;-)

    Ještě k "němým dívkám" atp. Asi jsem naivní * 15 * ... ale věřím, že ne všichni použijí vyžebrané peníze jen na alkohol a fet.. Věřím tomu, že některé z vás, co jste tu psaly, že jste někomu takhle daly peníze.... že jste některým těm lidem opravdu pomohly. A ještě dvě věci mě během čtení ohlasů pod článkem napadly. Jíst je potřeba každý den (proto asi některé potkáte opakovaně)... a, možná je lepší (i když určitě ne lehčí, nebo jednodušší) chodit s lístečkem po Tescu, než... vydělat si ty peníze třeba vlastním tělem..
    Být v takové nouzi, až to donutí sáhnout k nejkrajnějšímu řešení a žebrat u cizích lidí o pár korun, to musí být hrozně těžké. Vím, že asi ne všichni, ale někteří lidé jsou na tom hodně špatně a tu pomoc potřebují. A těch pár korun co jim dáte pak má velikou cenu. Doufám, že kvůli těm, kteří zneužívají.. lidskosti ostatních, nezůstanou někdy ti, kteří tu pomoc opravdu potřebují, v nouzi..

    superkarma: 0 24.06.2004, 11:32:50
  28. avatar
    [50] ValinaK [*]

    draze zaplacená zkušenost...
    já přispívám jen do zapečetěných kasiček - třeba na kuře, nebo v OBI mají kasičku děti z dětského domova....

    superkarma: 0 24.06.2004, 11:15:02
  29. avatar
    [49] Žábina [*]

    nedávám nic, natož 200Kč ...

    superkarma: 0 24.06.2004, 11:08:01
  30. avatar
    [47] marta-b [*]

    Lucimo: možná volala někam do zahraničí nebo prostě nechtěla, aby tam zůstaly uložený čísla, na který volala, aby ji tam pak někdo nesháněl ... mazala stopy

    superkarma: 0 24.06.2004, 10:42:52

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme