U nás se nekonalo žádné slavnostní "Miláčku, budeme mít miminko." Nedlouho před tím, než jsem otěhotněla, jsme přestali používat antikoncepci, takže můj muž Jirka tak nějak tušil - a doufal :-) - že budu brzy v tom, a nebylo to pro něho tedy zase takové překvapení.

Prožívali jsme to všechno společně, takže pokaždé, když jsem si dělala těhotenský test, tak to věděl a čekal spolu se mnou na výsledek. První výsledek v onom "osudném" měsíci nebyl takový ani makový, jedna čárka tam byla, ale ta druhá možná jo a možná ne, nedalo se to vyložit negativně ani pozitivně, takže jsme museli pár dnů počkat a test zopakovat. Pak už to bylo jasné - jasně pozitivní :-)

Moje pocity nebyly nijak zvláštní, nekonalo se žádné drama, nepolil mě studený pot ani jsem nepocítila prudký příval štěstí... Hlavně jsem byla ráda, že se to podařilo, a že tedy asi nebudu mít s otěhotněním problém, třebaže už mi není dvacet. Pokud jde o to dítě, co se mi má za tři měsíce narodit, tak vůči němu nemám žádné konkrétní pocity, ještě nikdy jsem dítě neměla, takže zatím nevím, nač bych se měla těšit nebo čeho bych se měla bát. Je to pro mě zatím víceméně abstraktní bytost, asi jako člověk, kterého znám jenom z doslechu, a zatím k němu myslím nemám důvěrnější vztah než třeba ke svému tlustému střevu, které se nachází opodál :-) I když to malé je teda podstatně divočejší...

Můj muž to vnímá podobně jako já. Oba jsme samozřejmě rádi, že spolu budeme mít děťátko, ale nějaký konkrétnější postoj zaujmeme, až se narodí :-) Já osobně jsem tedy na to zvědavá... Už bych nejradši rodila (nesnáším čekání!), ale ještě mě čekají tři měsíce. Ačkoli potom si třeba budu přát vrátit čas do dob, kdy to ještě bylo v břiše :-))
 
Vivian


Děkujeme za krásné vyprávění, i za fotky :). Moc Vám to bříško sluší :).

To je zajímavé, že ještě děťátko nevnímáte jako někoho jiného, ke komu byste měla vztah - většina kamarádek na něj už ve třetím, čtvrtém měsící mluvila a když znaly pohlaví, říkaly mimču i jménem a vyprávěly, co všechno dělalo...

Inu, je vidět, že každý člověk to prožívá jinak :).

Jak jste to prožívaly Vy, ženy-in? A jak reagoval Váš partner, když zjistil, že jste "v tom"? Napište nám o tom na redakce@zena-in.cz!

 

Reklama