Díky Jano za váš příspěvek. Jak se říká cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Ale vy jste se poučila, takže to zlé, bylo určitě k něčemu dobré. A dceři moc gratuluju k postupu a ke včerejšímu výkony se Slovenkami. Ať se daří jí i vám a všem vašim dětem.

Dobrý den přeji a přidám kapku svých zkušeností.
Sama na své kůži jsem zažila,že mě rodiče tlačili tam,kam jsem nechtěla.Po maturitě jsem si podala přihlášku na Damu,kde jsem uspěla.

Ale..táta mi řekl,že komedianta doma mít nebude a donutil mě jít na Pedagogický institut,do Hradce Králové.Tam jsem vydržela do konce semestru a vzhledem nemoci mé maminky,jsem požádala o přestup do Prahy.

Ouha,za totálu se špatně studovalo dětem „živnostníků“.Zamítnuto a ještě se divili,že jsem se tam vůbec dostala.

Nesměla jsem být „komediantkou“,tak učitelkou nebudu a odešla jsem.

To bylo poučení do života,když děti rostly,nikdy jsem jim nenutila svůj názor.Psala jsem včera do komentáře o svém nejstarším synovi,hudebně naddaný byl,ale rozhodl se místo hudebky,kopat balon.

Druhý syn,od malička chodil po rukách,tam nebylo co řešit.Hrál rugby a dokonce jako junior reprezentoval ČR.

Starší dcera ovlivněna svými brášky,jasně volila sport.

A ta nejmladší,už sama se přihlásila k fotbalu v 5 letech.Dnes, již od roku 2003 je českou reprezentantkou v ženském florbalu,právě se účastní MS ve Švýcarsku.

Takže se přikláním k názoru,naslouchejme dětem a snažme sejim  pomoci ke splnění jejich snů/pokud jsou reálné/.
Zdraví Jana
Text nebyl redakčně upraven


Dnes máme téma dne: Čím chcete, nebo byste chtěly, aby vaše děti byli. Umělci, nebo sportovci?

  • Je to jinak u holčiček a u kluků.
  • Musela jste někdy volit u sebe, nebo u dětí? Jak?
  • Nebo se má nechat dítě být, ať si dělá, co chce? Opravdu vždy?
  • Těch možných podtémat je spousta a věřím, že na ně samy upozorníte.

redakce@zena-in.cz

A jednu z vás odměním ještě dnes překvapením. Počítám, že přesně v 16.00.

Reklama