Vím, že jsem nikdy nebyla nějak zvlášť vášnivá. Ale se svým mužem jsem se vždycky milovala ráda a neměla jsem problém ani s dosažením orgasmu.

 

V posledních měsících se to ale nějak všechno pokazilo a já z toho začínám být dost nešťastná. Manžel mi vyčítá, že jsem frigidní, každý den naléhá, abychom měli sex, a mně je to čím dál protivnější.

Jsem doma na mateřské se dvěma dětmi a za celý den jsem dost unavená. Vím, že to není omluva a někdo možná namítne, že párkrát do týdne bych se měla nějak přemoci. Ale ono je to nějaký všechno strašně zamotaný a já se ve svých pocitech nějak nemůžu vyznat.

 

Můj manžel je sexuálně hodně náruživý, mohl by se milovat opravdu denně. Tvrdí, že ho strašně přitahuju. Což mě opravdu těší, to bych lhala. Ale zatímco on vyžaduje sex, já bych se kolikrát chtěla jen tak přitulit, aby mě pohladil a nechtěl po mně nic víc. Když to třeba večer udělám a položím mu hlavu na rameno, pro něj je to okamžitě signál k tomu, že něco bude. Místo něžného hlazení mě začne hned osahávat na prsou atd. Já se vždycky hned stáhnu a on se vzápětí urazí.

 

Nedokážu mu to nijak vysvětlit. Že mi jsou jeho neustálé sexuální návrhy nepříjemné. Někdy mám pocit, že je tím úplně posedlý. Jsem třeba v kuchyni, vařím, otevřu troubu, ohnu se, a když on je zrovna někde poblíž, okamžitě přiskočí a sáhne mi zezadu mezi nohy. Nesnáším to! A když mu řeknu, aby to nedělal, je naštvaný a vyčítá mi, že jsem chladná. A příště to udělá zase.

 

Nebo třeba o víkendu, když je doma. Děti se dívají na pohádky, já si dopřeju klidnou spršku, a když vyjdu z koupelny, on už tam na mě číhá, zatáhne mě do ložnice a tam během pěti minut vykoná soulož. Doslova. Já jsem na nervy, že přijdou děti, a připadám si jako znásilněná. Nic z toho nemám. A on je spokojený. Neustále mi říká, že jako muž to potřebuje a že bych se nad sebou měla zamyslet.

 

Já se snažím, tak moc bych chtěla zase zažít takové to hezké, něžné milování. Jako dřív. Vzpomínám, jak to bylo krásné, ta blízkost, něha. Teď je to pro mě spíš utrpení. Doslova povinnost – vyhovět manželovi, protože on je ten chlap. Jak mu mám vysvětlit, že zrovna tak, jako on má své potřeby, mám i já ty své?

Nerozumím té jeho změně. Je fakt, že i dřív měl tendence přistupovat k sexu tak trochu jako k technické záležitosti. Vychutnával si různé polohy a tak, ale vždycky se snažil mě alespoň uspokojit a neodbýval předehru. A byl něžný.

 

Jsme spolu 7 let, nepřipadá mi to, že by po takové době se měl náš manželský sex proměnit v nutné zlo. A rozhovory na tohle téma jsou pro mě dost strašné. Snažím se mu to říct, jak to cítím, a on mi na to dokáže říct jen to, že jsem frigidní. A že se mám snažit.

 

Jsem z toho moc smutná. Každý den žiju ve stresu, že přijde večer a on zase začne. Vím, že by na jednu stranu mělo být příjemné, že ho pořád sexuálně vzrušuju a přitahuju, ale pro mě je to spíš přítěž. Milujeme se tak 4–5x týdně a ve dnech, kdy se mi podaří z toho vykroutit, usíná naštvaný a já jsem zahrnovaná výčitkami.  

 

 

Reklama