Bulvár

Jsem dobrodinec!


Ono se řekne dobrodiní. Co to vlastně je?  

Připadám si občas jako skaut či Matka Tereza, nebo tak spíše připadám svým přátelům. Nejde jen o lidi slabé nebo v nouzi. Pro někoho je svízelné i to, že se s ním právě rozešel partner, je nemocný, má problémy v práci, potřebuje přestěhovat nábytek a nebo se dostavila, dnes tak častá, depka.

A tak si vyslechnu trápení týkající se rozchodu, odvezu do nemocnice nebo pohlídám děti, aby se dotyčný k lékaři dostal, zanadávám na nespravedlivého šéfa (když je situace horší, odcituji něco ze zákoníku práce), stěhuju, až ze mne pot stříká a svaly odpírají poslušnost, u depky jen naslouchám, občas se snažím poradit a hledám východisko, jak se z ní dostat. Otřu slzičky, obejmu, pohladím, někdy uložím k spánku. Sama mám pak hlavu bolavou a přemýšlím, jak dotyčné či dotyčnému ještě pomoci.

V bibli se praví: „Neodpírej dobrodiní těm, kteří ho potřebují, je-li v tvé moci je prokázat.“ Mí blízcí znají mnou často opakovanou větu:
„Jsem tu pro tebe a kdykoliv budeš potřebovat pomoc, pokud to bude jen trochu možné, pomůžu.“ Takže se vlastně řídím slovy Ježíše Krista, ač sama nevěřící. Nemusela jsem si to nikde číst a přemýšlet nad smyslem těch slov, prostě to mám „v sobě“.  A nejde jen o blízké či přátele. Paní si na ulici zlomí ruku a já šup s ní do taxíku a na ambulanci. Maminka s kočárkem obtěžkána taškami se vleče po chodníku, nejenže jí pomůžu do tramvaje, ale převezmu nákup a doprovodím ji domů. Starý pán dostane infarkt, pomáhám resuscitovat do té doby, než přijede sanitka. Jsem na návštěvě v nemocnici a pomůžu nakrmit vedle ležící babičku a ještě jí druhý den přinesu její vysněnou mandarinku.

Neznám ty lidi, ale prostě cítím, že jim pomoci musím. I když mi to většinou neoplatí, ale mně stačí poděkování nebo úsměv. Četla jsem, že v Indii je zvyk, že za prokázané dobrodiní děkuje obdarovávající, nikoli obdarovaný. Je to pro nás asi nepředstavitelné, ale myšlenka je to dobrá. Já činím dobrodiní, já obdarovávám a mám k tomu důvod. Pro mne je to radost, vnitřní potřeba a povinnost pomáhat. Nemůžu automaticky očekávat vděk, ten komu dobrodiní prokážu, je často zmatený a nemůžu po něm vyžadovat velká slova díků.  Navíc si uvědomuje vlastní slabost a stydí se za to, že problém nezvládl sám.

Jen si „vybírám“. Mám jistý šestý smysl, komu pomoci, ne ze zištnosti, ale cítím, když by mé dobroty chtěl někdo využívat a zneužívat ve svůj prospěch a zároveň proti mně. Prostě pomáhám tam, kde jsem přesvědčena, že je to třeba. A to prokázané dobrodiní se mi občas vrací, ono je hezké někdy slyšet: „Děkuji, jste hodná, proč to vlastně děláte a vy nepotřebujete nic?“ To víte, že potřebuji, ale mne jen to mé dobrodiní hřeje u srdce. I když mi někdo může říci, že jde spíše o blbost než o dobrodiní. Já to za blbost rozhodně nepovažuji. Jak už jsem napsala, využívat se nenechám, činím dobrodiní těm, kteří to očividně potřebují.


8.bůh ohně a kovářství
   
15.02.2006 - Společnost - autor: Míra Šindrbalová

Komentáře:

  1. avatar
    [40] Vivian [*]

    damanka:

    superkarma: 0 16.02.2006, 11:37:22
  2. avatar
    [39] SARI [*]

    Nyotaimori: Jo, tak to já taky!!A už pěkně dávno, kolikrát si říkám, jak dlouho člověk vydrží být normální.......

    superkarma: 0 15.02.2006, 14:33:13
  3. avatar
    [37] SARI [*]

    Nyotaimori: Tak to nesmíš být taková detailistka!Člověk mlsí být nad věcí, jinak se z toho zbláááááááázníš

    superkarma: 0 15.02.2006, 14:06:57
  4. avatar
    [36] SARI [*]

    Mylady: Děkuji.A máš pravdu, co se holt dá dělat, to je pak věc svědomí.

    superkarma: 0 15.02.2006, 14:05:42
  5. avatar
    [35] Mylady [*]

    SARI: Konečně někdo rozumný. Jinak mám obdobnou zkušenost, ale co hold se dá dělat.

    superkarma: 0 15.02.2006, 13:48:39
  6. avatar
    [33] SARI [*]

    Mira Šindrbalová: Člověk má žít tak, aby se nemusel stydět, za to co dělá.Pokud do toho spadá i dobrodiní, tak klidně.Člověk to většinou děá z přesvědčení a neměl by čekat ani vděk, protože pak není překvapenej, když není.Taky jsem konala /teda konám idál/ doborodiní třeba vůči tchýni a tchánovi/stručně řečeno - taková pomoc jednak finanční jednak hmotná jednak fyzická/ a oni jaksi opoměli konat dobrodiní ke mně /resp. k nám/.Přiznávám, to mě mrzelo.Ale hlavu vzhůru a dobrodiní zdar!

    superkarma: 0 15.02.2006, 13:38:12
  7. avatar
    [32] SARI [*]

    Nyotaimori: Víš proč?Protože když furt myslíš na ty druhý, tak nemáš čas šťourat se v sobě a tak jsi pořád v pohodě, takže vlastně konáš dobro i sama pro sebe.

    superkarma: 0 15.02.2006, 13:31:32
  8. avatar
    [30] Mylady [*]

    Lepší je dáti, než-li bráti. Pokud vám to přináší radost a sebeuspokojení, proč ne? Věřím, že vy nikdy nebudete trpět depresemi, protože více myslíte na druhé, než na sebe. A je dobře, že vycítíte, komu pomoci a komu ne. Takže vám fandím.

    superkarma: 0 15.02.2006, 12:47:48
  9. avatar
    [29] Subinka [*]

    Jeeezisku na krizku

    superkarma: 0 15.02.2006, 11:25:42
  10. avatar
    [27] Meander [*]

    Ač je to k nevíře, taky jsem podobně cáklá. Ale ne permanentně, spíše ve vlnách

    superkarma: 0 15.02.2006, 10:28:39
  11. avatar
    [26] ještěrka.ehp [*]

    Mira Šindrbalová: jsem na tom podobně jako Damanka, radši zvířátka, ale i lidem občas kde můžu pomůžu, ale stále nevidím důvod, proč o tom psát článek o pěti odstavcích, kde se chválím, jak jsem báječná a dokonce lepší než matka Tereza (cituji: Nejsem jako ona, pomáhám, ale rozlišuji mezi dobrodiním a prachsprostým využíváním lidské dobroty). Pokud by to byl článek o jiné osobě, vyznělo by to možná líp - ona sebechvála, obzvlášť takhle rozvleklá, opravdu dost smrdí a milá Míro, ať jste to myslela jakkoli, jinak to vnímat nelze

    superkarma: 0 15.02.2006, 10:16:29
  12. avatar
    [22] Kačena1 [*]

    apina: xenie: . Jsem omdlívací typ, takže mám pochopení pro lidi volně pohozené na zemi. Až se budu někde válet já, raději bych kolem sebe někoho pyšného na své dobré skutky, než borce nad věcí.
    Mě se za moje dobré skutky smějí, že se starám o každého ožralu, ale stejně mě to neodradí. Třeba se jednou dočkám a bude platit, že jak my k Vy, tak Vy k my.

    superkarma: 0 15.02.2006, 09:44:23
  13. [19] xenie [*]

    jenže ona právě pomoc vůbec samozřejmá není, a proto mi nevadí, dkyž n+ěkdo pomůže a pochlubí se tím, než aby si podle níže uevdených reakcí řekl - pomůžu a ještě mně seřvou ? no to s ena to rovnou vykašlu ... ano, lidi pomáhají i pro svůj vlastní dobrý pocit... a co je na tom špatného ?

    superkarma: 0 15.02.2006, 09:37:48
  14. [18] čičinda [*]

    apina: máš pravdu, moc ochotných lidí není. Ale na druhou stranu - mělo by se to brát jako samozřejmost někomu pomoci, proto myslím, že není třeba se o tom nijak zvlášť zmiňovat, prostě to brát jako něco naprosto normálního, co ke každodennímu životu patří a ne se hned nazývat dobrodincem

    superkarma: 0 15.02.2006, 09:20:26
  15. [17] apina [*]

    A já v tom zase nevidim žádnou sebechválu.
    Takové lidi , kteří jsou ochotni druhému třeba na ulici pomoci já už ani nepotkávám. Každý je zahleděný jen do sebe a raději se do ničeho nemontuje. Někdy se sami můžete dostat do situace , že se bez cizí pomoci neobejdete.
    Když jsem ještě vozila kočárek potřebovala jsem se dostat do autobusu - všichni lidi nastoupili a čekali jak si poradím.
    Nebo jsem zapadla v závěji s autem a jak jsem byla ráda, když zastavil jeden pán a pomohl mi.
    Na zemi uprostřed města ležel muž a všichni ho obcházeli a mysleli si něco o ožralém praseti. Když jsem se k němu sehnula , byl z něj cítit jakoby aceton - ano diabetes a měl nějaký záchvat a omdlel. Kdyby nebyla včas přivolána pomoc nezkončilo by to dobře.
    Nemyslím si , že je to chlubení se. Spíš jsme více lhostejní k ostatním a k tomu co se kolem nás děje.

    superkarma: 0 15.02.2006, 08:45:11
  16. [15] čičinda [*]

    Myslím si, že když někdo dělá dobré skutky, tak se přece o tom nemusí takhle zmiňovat a čekat uznání...je to stejné, jako když slavné osobnosti darují určitý finanční obnos na dobročinné účely a pak o tom vesele v médiích referují Pokud někdo chce přispívat a dělat dobré skutky, pak ho ten pocit nejvíce hřeje ve svém vlastním srdci a nemá potřebu to vykládat na veřejnosti, aby ho všichni obdivovali

    superkarma: 0 15.02.2006, 07:47:56
  17. avatar
    [14] ještěrka.ehp [*]

    Kačena1: to bych chtěla vidět

    superkarma: 0 15.02.2006, 07:30:18
  18. avatar
    [13] ještěrka.ehp [*]

    Teda Míro, je to určitě velmi chválihodné, ale už jsem dlouho nečetla nic, kde by se někdo s takovým gustem sám poplácával po ramenou K tomu se dá říct jen - ooo jak jste božská

    superkarma: 0 15.02.2006, 07:23:03
  19. avatar
    [12] Kačena1 [*]

    Když jsem pomáhala v centru města té starší paní vstát ze země, netušila jsem, že je ožralá a má kalhoty i s kalhotkama stažený ke kolenům, protože ji napadlo se vyčůrat a jak byla piclá, upadla. A tak jsme se tam potácely v objetí, ona s holou prdelí, já ještě k tomu se zmrzlinou v ruce, která mi stékala až k lokti, 35 stupňů horka, ona blekotající vděčná slova a ráda, že s ní dávám řeč, se mě držela zuby nehty, páreček k popukání .

    superkarma: 0 15.02.2006, 07:18:47
  20. avatar
    [11] Lotka [*]

    No, já nevěděla, čemu všemu se říká dobrodiní

    superkarma: 0 15.02.2006, 06:29:29
  21. avatar
    [10] monca13 [*]

    arvven: myslíš, že by tohle o sobě řekla Matka Tereza? Jsem zvědavá, kolik žen-in se pochlubí. Já bych brala články, které upozorní na nějaký konkrétní a nefingovaný problém, kde autorka pomáhá a je potřeba další pomoc.

    superkarma: 0 15.02.2006, 05:42:12
  22. avatar
    [9] arvven [*]

    monca13: Jo jo, taky něco cítím

    superkarma: 0 15.02.2006, 05:28:01
  23. avatar
    [8] monca13 [*]

    Taky pomůžu, když můžu, ale takovýhle článek bych o tom napsat nedokázala . Já znám taky jedno přísloví a možná některou z vás napadne (Nyotaimori určitě ).

    superkarma: 0 15.02.2006, 04:59:00
  24. avatar
    [7] Léthé [*]

    Nyotaimori:u mě je to o něco víc...mě se ty osoby malinko rozmnožily

    superkarma: 0 15.02.2006, 01:36:07
  25. avatar
    [5] Léthé [*]

    Naposledy jsem ze sebe udělala debila o víkendu v práci, když jsem se zastala někoho, kdo mi sprostě lhal .
    Se*u na dobrodiní .

    Ale ono mi to stejně asi nedá a zas a znovu udělám něco, čeho pak většinou lituji .

    A pomáhat svým blízkým nepovažuji za dobrodiní, ale za povinnost, za co nečekám žádné ovace.

    superkarma: 0 15.02.2006, 00:49:11
  26. avatar
    [4] Eva_CZ [*]

    Nyotaimori:

    Kdysi tady zaznela v jednom clanku veta, ze to clovek nedela pro druhe, ale hlavne pro sebe.

    superkarma: 0 15.02.2006, 00:30:39
  27. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    To uz tady mame 2 Matky Terezy...

    superkarma: 0 15.02.2006, 00:10:48

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme