Ilustrační fotoTéměř neuvěřitelný příběh o svém původu nám popsala kakaová kráska z Prahy. Teoreticky se měl vztahovat k májovým dnům roku 1945, ve skutečnosti kartami Lucčina osudu život zamíchal mnohem později a úplně jinak, než se mladá žena dlouho domnívala.

Ilustrační fotoLucka je mulatka. Jako malé jí vůbec nepřipadalo divné, že její o tři roky starší sestra Bára, oba rodiče i veškeré další příbuzenstvo mají odlišnou barvu pleti, typickou pro zdejší zeměpisnou šířku.

Když začala Lucie rozum brát, začala si také uvědomovat, že na jejím vzhledu něco „nesedí“. Když se pak o její původ začali zajímat i spolužáci ve škole, začala na příbuzných vyzvídat.

Ilustrační fotoCo jsem se dozvěděla, dávalo smysl. Bylo to celkem jednoduché. Rodiče mi vysvětlili, že se naše babička těsně po válce seznámila v Rokycanech, odkud pocházela, s hrdinou – osvoboditelem, americkým vojákem, který se na konci války ocitl s armádou v tehdejším Československu. Bylo z toho krátké milostné vzplanutí, které ovšem nezůstalo bez následků.

Mezitím spřátelená vojska odtáhla a babička zplodila dceru, Bářinu a moji maminku Barboru. Ta však nepodědila otcovy geny, naopak, honosí se hřívou plavých vlasů a světlou pletí, stejně jako naše babička. Babička se pak později vdala, měla ještě další děti a nikdo si už pomalu ani nevzpomněl, že je Barbořin vlastní otec černoch.

Ilustrační fotoPo letech se pak vdala i Barborka a z prvního manželství se jí narodila dcera Bára. Opět světlovláska s bledou pokožkou. Vztah ale moc neklapal, a tak se manželé brzy rozvedli. Paní Barbora ale dlouho nezůstala sama a znovu se vdala. A na svět přišla „černá“ Lucinka...

Takové případy se skutečně stávaly. Barvu kůže lze totiž dědit ob generaci... Tak tedy zněla i oficiální verze, kterou půvabná kakaová slečna vzala na vědomí. Teprve když jí bylo dvacet, dozvěděla se Lucie, jak to vlastně bylo doopravdy.

Ilustrační fotoNebylo to tak, že babička otěhotněla po krátké známosti s americkým vojákem. To maminka  – přestože byla krátce již podruhé vdaná – podlehla svodům kamarádčina kubánského přítele, který tu studoval chemii. A na neštěstí po jediném intimním styku s ním otěhotněla. Máma doufala, že dítě není milence, ale je našeho tatínka, a jen trnula, jak to všechno dopadne.

Ilustrační fotoByl to průšvih! Maminka se po porodu zhroutila a novopečený „tatínek“ v porodnici jen němě zíral na černou „kukačku“. V první chvíli byl tak zaskočený, že si odmítal vzít dceru domů a chtěl ji odložit do kojeneckého ústavu. Nakonec ho malá roztomilá černoška obměkčila a z porodnice šli všichni tři domů společně.

Dnes má Lucie ještě mladšího bratra Mirka, ale paní Barbora už je znovu rozvedená a žije s novým přítelem. Nevlastní sourozenci Bára, Lucie i Mireček se přesto pravidelně stýkají s „tatínkem“, který to v životě rozhodně neměl jednoduché.

Teprve před půl rokem jsem zjistila, jak se můj skutečný otec jmenuje, co dělá a kde žije. O prázdninách proto chci s kamarády vyrazit na „seznamovací expedici“ na Kubu...

Ilustrační foto

Reklama