Bulvár

Jsem bytostně venkovský člověk


Dobrý celý den všem ženám in,

i mužům, kteří sem zabloudí :-). 
Dnešní téma mě zaujalo hlavně jednou větou v zadání: jestli bych mohla vyměnit pohodlný život ve městě... atd.
Jejda, hned -  a jak ráda!!!

To je moje trvalá bolest. Já život ve městě nepokládám ani trochu za výhodu. Pro mě znamená spíš omezení. Žiju tady jen proto, protože nemám žádné bydlení na vesnici, a proto, že mě tady drží zaměstnání.

Jsem bytostně venkovský člověk.

Nepotřebuju k životu společenské večírky, premiéry, vernisáže, nablýskané výlohy. To všecko bych s chutí vyměnila za možnost vyběhnout hned z peřin na dvorek, na zahradu, pokochat se kdákáním slepic, ržáním koní i cvrlikáním vrabců.
Ucítit vůni jarní země po prvním teplém deštíku, natrhat si čerstvé narcisy, zabořit do jejich kytice nos, sednout si mezi rozkvetlé pampelišky... to všecko mi moc chybí. Zvlášť, když už jsem to prožila. Když se dívám na televizi a uslyším tam kokrhat kohouta, představím si, jak ležím v posteli u otevřeného okna, dovnitř se mi lije slunko a celý ten zvířecí symfonický orchestr mi fortissimem oznamuje, že na mě netrpělivě čeká.

Kdo mě tady trošku zná, tak ví, že jsem především "kočičí matka" a i teď v malém bytě s námi bydlí kočičky, ale kdybych.... toho "bycha" asi těžko kdy dohoním, ledaže bych vyhrála ve Sportce - kdybych mohla bydlet na venkově v domku se zahrádkou, asi bych měla celý zvěřinec. Slepice, kozy, ovečku, stádo koček, nějakého pejska - to je můj sen. Bez zvířat bych si život vůbec neuměla představit a nepochopím lidi, kteří je nepotřebují.

Gerda žirafa


Milá Gerdo,
jste můj člověk. Tak tu všechnu krásu, co popisujete, prožívám každé léto na chalupě. Jen ty slípky, kočky, ovečky a kozy jsou cizí. Ale jejich přítomnost a hemžení i tak vnímáte.
Máme "jenom"pejska, který do naší rodiny vnesl další (pozitivní) rozměr. A tři roky po sobě se mi poštěstilo mít koně (půjčeného).
Naučila jsem se s ním žít a vím, že to není žádná sranda, že to není jen o vyjížďkách a romantice, ale z devadesáti procent o makačce.
Přesto bych do toho šla natrvalo.

A kancl bych klidně vyměnila za maštal, ale musím počkat, až dcery dostudují a budou se umět postavit na vlastní nohy. A pak mě tady nikdo neudrží...
   
05.04.2006 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [20] narciska [*]

    "Stado kocek" bych chtela tez. Do garsonky se se mnou vejde bohuzel jen 1 ks kocky

    superkarma: 0 07.04.2006, 20:18:07
  2. avatar
    [19] Věrulinka [*]

    Také je to moje celoživotní touha,malinký baráček na vesnici.Musela jsem se spokojit s pronajatou záhrádkou,kde ovšem nemohu mít zvířátka,jsem ráda,že tam můžu mít Besinku.

    superkarma: 0 05.04.2006, 18:12:38
  3. avatar
    [18] Kelly [*]

    gerda: při četbě článku se mi vybavil film "Na samotě u lesa" ... asi si jej brzo pustím ...
    Vyrostla jsem sice ve městě a i nadále žiju na sídlišti, ale máme to pár minut autem do hor, občas si pronajmeme na týden chatu a s rodinkou blbnem v lese ať je léto nebo zima a všichni stráááášně toužíme po vlastním přízemním domečku u lesa, taková "polosamota" ... ale blízko města, se zahradou plnou květin, rybízu ... s uzákem ...............
    Někdy se sny plní ...

    superkarma: 0 05.04.2006, 14:25:19
  4. avatar
    [17] gerda [*]

    alko: no, je pravda, že čím hrneček navře... já jsem dětství na vesnici prožila, takže mi hnůj nesmrdí, zemině říkám půda a ne hlína, zvířata beru jako kamarády a ve městě jen přežívám. Nikdy nepochopím, že někomu voní benzín a Rychlé občerstvení

    superkarma: 0 05.04.2006, 12:25:46
  5. avatar
    [16] alko [*]

    gerda: Jsem na tom stejně, jen s tím rozdílem, že já na venkově vyrostla a tak všechny ty výhody znám. A na nevýhody by to chtělo dost velkou finanční rezervu .
    PS. Ještě než jsem dočetla do konce tipla jsem si, žes to psala ty a vyhrála jsem

    superkarma: 0 05.04.2006, 12:05:20
  6. avatar
    [14] Meander [*]

    *Kotě*: 15 let na vesnici v pohraničí mi k získání odporu k venkovskému životu taky docela stačilo.

    superkarma: 0 05.04.2006, 11:21:51
  7. avatar
    [12] gerda [*]

    evita_ij: kdybych byla sama, možná bych to tak udělala. Ale to víš, to jsou ty pavučiny, kterými je člověk opletený - v sousedství maminka, která dost stárne a bude mě potřebovat možná denně. Zaměstnání, ve kterém musím min. 5 let vydržet. Manžel, který na tom není zdravotně nejlíp... třebas fakt vyhraju Sportku, v práci to zapíchnu a začnu si užívat venkovského sídla:)

    superkarma: 0 05.04.2006, 10:42:41
  8. avatar
    [11] evita_ij [*]

    Prodej byt a kup si domeček, nejsou už tak drahé,teda ty starší určitě ne!A splň si svůj sen!!!!!!!

    superkarma: 0 05.04.2006, 10:31:07
  9. avatar
    [10] pastel.ka [*]

    jéjej, taky bych htěla domeček s zvířátka. Bydlím sice ve starším činžáku, ale pod okny mám zahrádku a dvoreček se 2 slepicema, doma emigrantskýho kocoura, podled z okna na Javoří hory. Jen ten domeček s možností rozšíření " kolchozu" mi chybí

    superkarma: 0 05.04.2006, 10:19:36
  10. avatar
    [9] Ťapina [*]

    Já jsem městský člověk, nelákají mě ani v nejmenším starosti kolem domku, kolem zahrady, naopak ráda využívám městské výhody toho typu, že vše je blízko a všeho je velký výběr. Ale zvířata musí být a do přírody se dá kdykoliv vyjet, a že se vyjíždí často

    superkarma: 0 05.04.2006, 10:18:29
  11. avatar
    [8] aha [*]

    To by byla paráda ! Jéje. Já jsem vyrostla ve městě, ale musím říct, že k vesnickému životu mám blízko - jako malá jsem byla každý víkend na vesnici, mám zemědělskou školu, kde jsem hodně pracovala na statku a po škole hurá do Švýcarska na farmu na půl roku - to byl jeden z nejkrásnějších období v mém životě vůbec. Můj přítel je vesničan jak poleno a jeho velký koníček je chov včel, s čímž mu pomáhám a líbí se mi to. Jen se mi nelíbí vesnická mentalita a to, že tam v zimě není co dělat, v zimě je ve vesnici mrtvo a každej je zalezlej. Nevím, ach jo.

    superkarma: 0 05.04.2006, 10:16:31
  12. avatar
    [7] Maši [*]

    Eliana: Už jsem tady o tom psala...Jak se z rozmazlené městské holky stala zarytá venkovanka...

    superkarma: 0 05.04.2006, 10:05:51
  13. avatar
    [6] jiti [*]

    Jsem taky bytostně venkovský člověk nevím proč bydlet ve městě, mačkat se v bytě poslouchat jak sousedi nahoře perou sousedi dole se perou a sousedka ze čtvrtýho se na chodbě baví se sousedkou z pátýho.
    Není nad domeček

    superkarma: 0 05.04.2006, 09:59:30
  14. avatar
    [5] Gabi [*]

    Já jsem zase bytostně městský člověk.

    superkarma: 0 05.04.2006, 09:32:07
  15. avatar
    [4] beruška2 [*]

    Přidávám se ke Gerdě. Klidně se můžu pod její článek taky podepsat. Nic se nevyrovná letnímu ránu s kafíčkem na terase uprostřed kytiček.
    Vždy když se vracím z návštěvy u svých rodičů v paneláku, kde jsem vyrůstala, jsem hrozně šťastná, že mě čeká můj domeček uprostřed zahrady a les a řeka nadosah. Neříkám tím, že jsem neměla hezké dětství na sídlišti, ale coby dospělák se ve mně probudil sedlák a mám hrozně dobrý pocit z toho, že můžu žít na kousku půdy, co patří jen mi a má to pro mně velkou váhu. Bohužel ten sedlák ve mně, co se týče zvířátek, se zatím zastavil u pejska.

    superkarma: 0 05.04.2006, 09:04:31
  16. avatar
    [3] *Kotě* [*]

    Já jsem na venkově vyrostla a teď jsem ráda, že žiju ve městě

    superkarma: 0 05.04.2006, 09:02:02
  17. avatar
    [2] Eliana [*]

    Masi:
    tys mela napsat clanecek, to je pekne.

    superkarma: 0 05.04.2006, 09:00:53
  18. avatar
    [1] Maši [*]

    Já mám i to štěstí, že na venkově žiju, opravili jsme domeček s ohromnou zahradou, máme všechnu možnou havět a miluju hrabat se v hlíně a starat o kytičky...Zvláštní je, že když jsem se na vesnici nastěhovala, tak jsem ji z duše nenáviděla...Postupem času jsem si ji zamilovala a ted už bych neměnila...A když zatoužíme po kultuře, ometeme z auta kuřince a hurá do města...

    superkarma: 0 05.04.2006, 08:58:59

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme