flower

Když jsem byla malá, nikdy jsme doma moc kytek neměli. V němém úžasu jsem pak u táty v práci zírala na džungli difenbachií, které mu rostly z pětilitrových zavařovaček do výšky půl druhého metru. Pak jsme se odstěhovali  z Prahy na vesnici, kde jsem měla kytičky a všechno zelené pořád na dosah. Když jsem se pak vrátila do Prahy, množství zeleně okolo mi nestačilo. S novým bytem přišla hned první kytka, tedy ne jedna. A pak už to jelo…

Nakonec jich v bytě 3+kk bylo něco k sedmdesáti, když nepočítám těch šedesát semenáčků eukalyptu, které jsem vypěstovala ze semínek dovezených z Austrálie.

To množství nebylo tak hrozné, ne? Mohlo jich být více, kdybych neměla zákaz. Jednak partnera ani souseda během dovolené nebavilo tu džungli zalévat, ale byl tu větší problém. Stále se nám mlžila okna, prádlo v bytě ne a ne uschnout a zeď za kuchyňskou linkou se zazelenala, bohužel však plísní.

Dodnes jsem přesvědčená, že to bylo kvůli starým oknům, jiné alibistické vysvětlení nemám. Tenkrát jsem všem záviděla jejich zasklené balkony plné kytiček. Tam to musí růst!

Pestík nebo blizna
Kdopak se v tom vyzná
Metalízovanou jedli
Oxidi mně včera snědli
Že mám doma moruši
Bourec vůbec netuší…

Teď mám bohužel smůlu, do mého 1+0 , kde je vlhko hned, jak si uvařím čaj nebo vyperu, se kytiček moc nevejde.  Jedinou mou útěchou je moje kancelář v práci, kde je zatím místa dost. A tak doufám, že aspoň tady budu moci dát průchod svým touhám a obklopím se zelení.

Už jsem s tím začala, minulý týden jsem si přinesla další kytičku, jen nějak nevím, jak se jmenuje.

Poradíte mi?

kytka

Reklama