Děkujeme za další příspěvek na dnešní téma. Napsala nám ho čtenářka s nickem Elioza, která si myslí, že parvá dáma neexistuje. Myslíte si to také?

Kodex slušného chování může každý zakoupit v knihkupectví. Kdekdo si také myslí, že ví, jak se slušně chovat. I já si něco z toho myslím. Vím, kdo má vejít první do restaurace, kdo první vyjít, na které straně talíře má být lžíce a kde vidlička. U leváků obráceně. Vím, že nadřízeného mám zdravit první, ať je to muž nebo žena. Obyčejní občané se dělí na starší a mladší, také na muže a na ženy. A podle toho se pozdraví ten či onen, ale jak je to s dětmi??? Ty musí zdravit všechny bez rozdílu věku a pohlaví a jako první. Někdy nezdraví ani jako poslední, pro svou tvrdohlavost. Nezávisle na svém věku.

V ostatních případech etikety bych tápala jako slepec a hůlkou mlátila kolem sebe. Až při nárazu do zdi nebo obrubníku, bych pochopila, že tudy cesta nevede. A tak je to i v zásadách o slušném chování, které jsem tehdy nepobrala v hodinách tanečních ani nevyčetla v žádném kodexu o slušném chování. Pravá dáma neexistuje. Stejně tak ani pravý gentleman. Sice se jisté gentlemanské gesto ještě občas objeví mezi lidmi, ale je tak do očí bijící v dnešní hulvátské době. Na mě ovšem působí jako balzám na duši. Ale já sama se mezi dámy neřadím, i kdyby existovaly. Leda obrazně. A s obrazem to nemá nic společného.

Dáma ve mně ukrytá ví, co a to a jak a tak, ale situace, která obvykle nastává mě promění v nesnesitelnou potížistku a občas i dost emočně vyšinutou ženskou.
To pak vztek a křik střídá bezmocný pláč. Naštěstí takových situací moc není a snažím se jim předcházet. Ovšem, když mi hodlá přejet paty na přechodu pro chodce bezohledný řidič, zvedne se ve mně vlna vzteku a podrážděnosti a jako čert vystrkuje růžky, tak já na řidiče vystrčím prostředníček a použiju jedno z pojmenování hovězího skotu...

Čeština je v tomto bodě hodně variabilní a nabízí nám celou řadu šťavnatých označení. Já běžně v hovoru nepoužívám téměř žádné peprné slůvko...snad jednu hlášku z filmu (z jakého už nevím), takže když se občas divím, nevěřím svým očím či uším a zároveň se nacházím mezi dospělými, pronesu "...no to mě poseeer!!!"...což velmi často způsobí šok u lidí, kteří si myslí, že moje nejhrubší slovo je kráva;-)

Působím na lidi v mém blízkém okolí, i na cizí, hodně distinguovaně, téměř jako andílek a kliďas. Ale moje ďábelská povaha vystrčí růžky právě ve chvíli, kdy já vypláznu jazyk. A odměním dotyčného nebo jen vzduch kol kolem, výrazivem hodným dlaždiče. Nikdy jsem se však nesnížila k použití hrubých mužských nadávek.

Bohatě si vystačím s třemi stupni mentálního postižení, které jsme probírali v základech psychologie a sociopatických poruch...Nejlehčí stupeň postižení je DEBIL, druhé střední postižení je označeno termínem, IMBECIL a nejtěžší varianta postižení je IDIOT. Možná se dnes již tato označení mentálně postižených lidí nepoužívají, ale mně vždy pomohou elegantně ( lékařské výrazy ) a zároveň peprně si ulevit.

Přeji všem, aby zbytečně nehledali dámu nebo gentlemana. Jsou na listině ohrožených exemplářů a na pokraji vyhynutí. Tudíž by to byla zbytečná námaha a pekelná dřina....Elioza

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Možná to vidíte moc černě, já věřím, že dámy ani gentlemani ještě nevymřeli.

Co si o tom myslíte, milé ženy-in? Přikláníte se k názoru Eliozy, nebo nejste tak skeptická? Považujete se za dámu? Snažíte se, aby si to o vás lidé alespoň mysleli? Umíte se ovládat? Zachováváte chladnou hlavu i ve vypjatých situacích? Nebo je vám to jedno, ať si každý myslí, co chce? Napište nám na dnešní téma

redakce@zena-in.cz

 

Reklama