Jakým způsobem se učí muzikály jeden z našich nejpopulárnějších muzikálových zpěváků a frontman skupiny Kabát Pepa Vojtek? Nejen o tom jsme si s ním povídali v našem rozhovoru. Zjistili jsme například jeho názor na rozvod...

Kabáty a jejich frontmana Josefa Vojtka nemusím, myslím, představovat. S Pepou jsem se setkal na tiskovém dni televize Nova k pořadu Hlas ČeskoSlovenska a povídání s ním se neslo v přátelském duchu...

vojtek

„Já sem Pepa, čau,“ podal mi hned na úvod ruku.
„Kuba, nazdar! Jsem z magazínu Žena-in...“
„Fakt, to bych nečekal, vypadáš jako z nějakýho rockovýho plátku.“

I když nejsem z rockového plátku, doufám, že vás, milé dámy, bude náš rozhovor bavit! Takže, Pepo...

...Hlas ČeskoSlovenska, to je tvoje první účast jako porotce či kouče v podobné soutěži, ne?
Byl jsem kdysi v soutěži na Nově, která se jmenovala Doremi. Ale to je už asi deset let.

Co tě přesvědčilo, že jsi šel do koučování?
Těchhle soutěží už tady proběhlo mraky a překvapilo mě, že jsem byl vůbec osloven. Nikdy jsem to nevyhledával. Říkal jsem si: „Ježišmarja, to bude něco podobnýho jako ty ostatní soutěže. Do toho nemá cenu lézt, je to okoukaný téma.“ Ale rozhodl jsem se, že si to nechám nejdřív vysvětlit. Sešel jsem se s režisérem Pepem Majeským a já se hned ptal, jestli je to systém jako v ostatních soutěžích, kde se lidi uráží, vypípávají, vyhazují do různých „hvězdných pěchot“... Dozvěděl jsem se, že ne. Soutěžící už prošli nějakým předvýběrem. Nebylo tudíž potřeba, abychom jezdili půl roku po republice, seděli a poslouchali lidi, kteří si myslí, že umí zpívat, následně je vyhazovali...
Druhý důvod: Jsem člověk, který je celý život pozitivně naladěný. Samozřejmě mám i špatný dny, ale snažím se laťku své nálady držet někde nahoře. Bylo mi řečeno, že soutěž je právě o tomhle. Tím, že lidé umí zpívat, říkal jsem si, že by to nemuselo být úplně od věci.
Krom toho je to práce na půl roku, a kdo ti dneska takovou nabídne. Zviditelním tím (když budu velkej sobec) sebe, ale i kapelu. Udělám nám reklamu. No a chtěl jsem to i zkusit.

Jak na to reaguje kapela?
Kdybych měl pocit, že nám to může nějak ublížit, tak do toho nejdu.

A konzultuješ to s klukama?
Volal jsem manažerovi, jestli se nám nekryjí termíny hraní kapely s Hlasem ČS. Tohle všechno jde přes manažera , ale i tak mám ve všech smlouvách, že kapela je na prvním místě.

Když už se bavíme o té muzice, je pro tebe pracné učit se muzikálové texty, a jak rychle se je musíš naučit?
Mám svůj systém, který mi vyhovuje nejvíc. Nazpívám si melodii ve studiu a pak si to pouštím většinou v autě pořád dokola. Nejsem notař, takže se to učím sluchem. Mám na to vždycky tak měsíc, měsíc a půl.

Jednu naši čtenářku by zajímalo, jestli letos budeš mít koncert v Ostravě, a pokud ano, tak kdy?
Letos budeme jezdit hlavně po festivalech. Nic nového jsme nedělali a nic ani (co vím) neplánujeme. Ještě jsme to ale neuzavřeli a všichni mají šanci se to včas dozvědět na našich stránkách, kde není problém si to najít.

Hodně zpěváků má své vlastní stránky, kromě kapelních, na které dává své další aktivity, třeba muzikály. Ty takové stránky nemáš - připravuješ nějaké?
Našel jsem nějaké stránky, které se jmenují „Oficiální stránky Josefa Vojtka“ a já je vůbec nedělal (směje se). Píšou tam lidi, kde jsem v jakém muzikálu... Na Facebooku jsou tři Josefové Vojtkové a ani jednou to nejsem já originál.

Takže to vlastně funguje bez tvého přičinění...
No, ale byl bych rád, kdybys to tam napsal, aby si někdo nemyslel, že ty stránky dělám já. Nedělám. Ale samozřejmě máme fanklub, ze kterého se mě mailem ptají, a já jim píšu. Nemám potřebu prezentovat se bokem od kapely, protože jsem Kabát a je nás pět. Ano, vystupuju v muzikálech, protože mě to baví. Vždycky mě rozčílí, když mě někdo řadí před Kabát. Jsem Josef Vojtek, člen skupiny Kabát, ne že Kabát je orchestr a já jsem z něj nějak vypíchlej. Proto to ani nedělám na internetu. Když něco chci zveřejnit, napíšu to na naše kapelní stránky.

Když se tedy o tobě chci něco dozvědět, tak mám jít na stránky Kabátu?
Přesně tak. Tam je odkaz na fanklub a tam to ta dáma má napsaný.

Hele, nosíš kabát?
Tím že jsem v kapele od jejího znovuzrození v roce ´88, tak ho už ani nesundávám.

Otázka na tělo: Proč se vždycky hned ženíš?
(Směje se) Nemyslím si, že se vždycky hned žením. Jsem na světě šestačtyřicet let a jsem teprve třikrát ženatý, to není zas tak hodně.

Myslíš? Třeba o novinářích se tvrdí - což je povolání s největší rozvodovostí - že průměrný novinář je dvakrát rozvedený...
Jsem taky dvakrát rozvedený.

Jasně, takže jsi vlastně takový průměrný novinář...
Nechci být žádný filozof, ani jsem se jím nenarodil - jsem zpěvák a člověk, co má rád život. Mám ale pocit, že člověk stráví většinu času hledáním nebo říkejme tomu třeba objevováním, a je jedno čeho. Až jednou zjistím, že nemám v životě co objevit, tak bude konec. Ono tohle bude platit i ve vztahu dvou lidí. Podle mě má každý na tomhle světě svého ideálního partnera, svého Anděla, se kterým je schopen vydržet až do konce života. A proto dokud ho nenajde, hledá dál.

Pojďme k něčemu veselejšímu - co ty sám posloucháš, Kabáty?
Ne, Kabáty poslouchám akorát, když máme před koncertem a musím si to oživit.

Takže kdybych ti teď řekl, abys mi zazpíval Skrblíka...
...tak dám dohromady tak možná jednu větu. Proto si to musím oživovat. Hrajeme třeba hodinu a tři čtvrtě, ale za tu dobu odehrajeme třeba třicet věcí. Písničky máme krátký, a to je teda něco textů. Vždycky si z toho udělám cédéčko v mp3, nacpu to do auta a jedu. Přesně tak, jak se učím muzikály.

Jak často vůbec zkoušíte?
Fungujeme tak, že se sejdeme před koncertem a zkoušíme třeba třikrát týdně natvrdo. Zkoušet rok před akcí nemá smysl - to stejně zapomeneš.

A co tedy posloucháš?
Od AC/DC, Kiss po jižanský rock - Lynyrd Skynyrd, Bruce Springsteen, Molly Hatchet. Ale i americkou country. Vince Gill, Bart Crow Band, Alan Jackson a tak. To je moje krevní skupina, kterou žiju.

VIDEO: Co poslouchá Pepa Vojtek...

Koho u nás považuješ za nejlepšího zpěváka?
Těžká otázka. Každý na to má jiný názor...

Někdo třeba říká, že je to Dan Bárta...
Určitě je zajímavý barvou hlasu. Alice nám dělala předkapelu při jednom turné, když tam ještě Dan Bárta byl. Pak odešel, ani nevím, proč se rozpadli, a je mi to celkem jedno. Třeba Aleš Brichta, když ještě zpíval v Arakainech - to prostě bylo úžasný seskupení, a přitom Aleš není zpěvák několika oktáv jako Dan Bárta. Ale šlo to k sobě. Takže pro mě i Aleš byl výbornej, protože to ladilo do sebe jako celek. Takže ne, nebudu říkat, že ten nebo ten je nejlepší - to bych lhal.

A ještě jsem čtenářkám slíbil, že se tě zeptám na Road 66. O tobě se ví, že máš rád Harleye a několikrát jsi navštívil Ameriku. Znáš tuhle cestu?
Jasně, znám ji, vede z Los Angeles do Chicaga.

A jel jsi po ní napříč Státy?
Jen jsem ji míjel, cestou z Los Angeles do San Francisca. Stavili jsme se tam někde na benzínce. Celou Road 66 jsem nejel - do Ameriky jezdím za oddychem, když dáváš tisíc kilometrů přes poušť na motorce, tak to oddych není. No, mám z ní každopádně fotku.

Láká tě to - přejet Ameriku po Road 66?
Ani ne, jsem takový ten víkendový motocyklista, ne ortodoxní, co by měl motorku v obýváku. Ale Harleye mám, Road King 1993. Výroční kousek ke sto letům fabriky.

Kam dál?

Reklama