Nastalo jedno z nejhezčích období roku, léto. Prázdniny jsou na spadnutí, slunce hřeje jako o závod, voda láká ke koupání a začíná dozrávat i první ovoce. Pro mnohé z nás byl, je a bude tento čas vždycky neodmyslitelně spojován s typickým znakem přelomu měsíců červen–červenec, s obsypanými třešňovými alejemi a sladkými červenými plody s nezaměnitelnou chutí...

Černé, tmavé, žíhané i žluté. Chrupky, srdcovky i ptáčnice...

Třešně
Třešně obsahují 80 % vody, mnoho přírodních ovocných cukrů a minerálů. Tmavší druhy třešní jsou pro tělo užitečnější, protože obsahují velké množství hořčíku, železa, jódu, fosforu, zinku, vápníku, draslíku a křemíku.

Z vitaminů obsahují ve významné míře vitamin A či betakaroten, vitamin P, vitamin C, vitamin E a vitamin B.

Jsou hodnotné jako čističi krve, stimulují vyměšování trávicích šťáv
a moče. Jsou důležitými čisticími prostředky pro játra a ledviny.

Původ:
Třešeň patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). U nás se vyskytuje i
v plané formě. V lesích Čech a Moravy roste ptáčnice (Prumus avium L., či Cerasus avium) s drobnými nahořklými plody. Pochází
z Malé Asie, ale je rozšířená po celé Evropě až po Skandinávii, Anglii, ale najdeme ji i v Portugalsku. Třešně v ušlechtilé formě se pěstují po celém světě.

Co pro nás znamenají?

S čím vším kromě léta slaďoučké červené kuličky spojujeme? Tak třeba s prvním rande, které jsme maskovali společnou výpravou na lup do třešňové aleje. S romantikou třešničkových náušnic, kterými se v tomto čase zdobila od útlého věku snad každá slečna, ale i rozverná zralá žena. Prozaici si zas spíš vybaví hejna špačků poletujících nad krajem a prudce se snášející na třešňové aleje
jako kobylky.

A co takhle pověstná třešnička na dortu? Nebo naopak degradující symbolika „jedné strany“ (logo KSČM)? Třešeň ale má své nezastupitelné místo a charakter i v jiných ročních obdobích. Připomeňme si prvomájové polibky pod rozkvetlou třešní, zaručující celoroční přísun „vláhy“ políbené osobě. Nebo naopak prosincové řezání „barborek“ s příslibem brzké svatby (pokud vykvete na Štědrý den).

Třešeň má vůbec hluboký význam pro lásku. Třešňové dřevo či prášek například slouží v magii k výrobě amuletů na přičarování milované osoby. Pomineme materiál pro výrobu loutek, kytar nebo topivo při uzení masa...

Třešňové pranostiky:

Prší-li v noci na Bílou sobotu (součást svatého týdne – den před Velikonoční nedělí), bude málo třešní. (česká pranostika)

Slova jsou jako třešně, zobneš si jednu a už je jich deset.  (italské přísloví)

Po jedné třešni přichází druhá. (italské přísloví)



Legenda O třešních na Litici a tajemném rytíři

Povíme vám příběh malého Divíška z Litice nad Orlicí, který prý na místních hradbách spatřil přízrak středověkého rytíře. Dosud nikdo nedovedl vysvětlit – ani bájná lidová tvořivost – o koho by se mohlo jednat. Snad o bojovníka, který na Litici zahynul při jednom z obléhání!?

To vám bylo tak. Mladý Divíšek bydlel kousek od hradu a dobře věděl, kdy mezi jeho prastarými zdmi dozrávají třešně. Viděl na mohutné stromy, které sem zasadili divocí ptáci, ze střechy chalupy, a tak si uměl spočítat, kolik západů slunce musí od odkvětu uplynout, než se bude moct s kamarády vydat na letní hostinu. Třešně, které na Litici rostly, nebyly sice valné, ale vesnický chlapec nebyl vybíravý. A tak, když ovoce dozrálo, svolal Divíšek klučičí partu a vydali se na kopec.

Divíšek čekal u chalupy na kamarády, když tu mu přišlo třešní líto. Rozhodl se tedy, že na kamarády nebude čekat, a vydal se ke hradu sám. Jako veverka vyšplhal na strom, nacpal pusu i kapsy lahodnými plody a smál se kolem dokola, že kamarádi teprve zdolávají strmý kopec. Pak mu však zmrzl úsměv na rtech.

Kde se vzal, tu se vzal, stanul na hradbách mohutný rytíř v dlouhém plášti a velkém klobouku, s těžkým kordem přes rameno. Mračil se na Divíška a už už se mu chystal vynadat za jeho hrabivost, když chlapec vyděšeně vykřikl, seskočil ze stromu a uháněl ke svým kamarádům. Svědomí ho pálilo, tak všechny třešně chlapcům rozdal, vrátil se do rodné chaloupky a jako by byl pořád malé děcko, stulil se mámě v náručí.

Příběh mu nikdo nikdy neuvěřil. Tím spíš, že chlapci, kteří se za slunných dní vraceli z třešní, nikdy o žádném přízraku nepovídali.

 

Receptář třešňových nápadů

1) Terrinčiny šátečky s třešněmi a kokosem

Kategorie: zákusky

Porce: recept pro celou rodinu

Doba přípravy: asi 100 minut (s kynutím)

Ingredience:
500 g hladké mouky, 1 balíček sušeného droždí, 150 ml mléka, 150 g měkkého tvarohu, 100 g tuku (Hera), 2 vejce, 1 vanilkový cukr, špetka soli

Náplň:
150 ml vody, 40 g sušeného mléka, 100 g kokosu, 40 g krupicového cukru, 300 g třešní (nebo jiného sezónního ovoce)

Příprava:
Do mísy prosejeme mouku, vytlačíme důlek, do kterého vsypeme droždí, a zalijeme polovinou vlažného mléka. Necháme droždí nabobtnat. Tuk nakrájíme na menší kousky a utřeme s cukrem a tvarohem. Společně s vejci, vanilkovým cukrem, zbylým mlékem a špetkou soli přidáme k mouce s droždím. Vypracujeme hladké vláčné tužší těsto, které necháme v teple asi hodinu kynout.

Zatím si připravíme náplň. Vodu zamícháme se sušeným mlékem a cukrem a přivedeme k varu. Přidáme kokos a necháme minutu povařit. Poté stáhneme z ohně a necháme vychladnout.

Nakynuté těsto rozválíme na plát silný asi 4 mm a rozkrájíme na čtverce 6 x 6 cm. Do středu naneseme lžíci kokosové náplně a vypeckované třešně, protější rohy těsta stiskneme k sobě do středu (šátečky). Naskládáme na plech a necháme ještě 15 minut kynout. Pak celý povrch potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme v předehřáté troubě na 180 °C asi 20 minut.

Po upečení necháme vychladnout a pak už si pochutnáváme.

Ovoce lze měnit podle toho, co zrovna dozrává, například s jahodami, rybízem, broskvemi či meruňkami.


2) Horké třešně se zmrzlinou
(podle Jany Machalové)

Kategorie: dezert

Porce: pro 4 osoby

Doba přípravy: 15 minut

Ingredience:
2 polévkové lžíce vlašských ořechů, 1 lžíce přepuštěného másla, 100 g černých třešní, 8 kopečku vanilkové či smetanové zmrzliny, 2 polévkové lžíce mandlových lupínků, 300 g džemu z černých třešní

Příprava:
V pánvi rozehřejeme máslo a přidáme džem. Poté přidáme čerstvé vypeckované třešně. Směs jen krátce podusíme, aby ovoce změklo.

Můžeme použít jak čerstvé třešně, tak i kompotované a mražené. Kompotované třešně scedíme a necháme okapat. Čerstvé a mražené ovoce ochutíme třtinovým cukrem. Veškeré použité ovoce je samozřejmě předem vypeckované.

Rozpálíme druhou pánev, na které opražíme drcené ořechy a mandlové lupínky.

Na talířky rozdělíme horké třešně. Na každý talířek dáme 2 kopečky zmrzliny a vše ozdobíme praženými oříšky. Můžeme ještě posypat třtinovým cukrem nebo pokapat javorovým sirupem. Dospělí mohou přidat i lžíci ovocného likéru či jiný alkohol. Dezert lze vylepšit i šlehanou smetanou.

Horké třešně se zmrzlinou (a se šlehačkou) ihned podáváme.

Místo třešní lze použít i maliny či rybíz.


 

3) Třešně v pálence
(...a ještě jednou Terrinka)

Kategorie: konzervace ovoce

Porce: recept pro návštěvu – podle stupně veselí

Doba přípravy: cca 2 měsíce odležet

Ingredience:
1 kg třešní, 400 g želírovacího cukru, 4 tyčinky skořice, proužky citrónové kůry, 750 ml třešňovice

Příprava:
Třešně vypereme, necháme v sítu okapat a zbavíme stopek. Připravíme si dvě větší čisté sklenice se šroubovacím uzávěrem, na dno nasypeme želírovací cukr a poté dovnitř naaranžujeme skořici s citrónovou kůrou. Do každé sklenice vsypeme třešně a zalijeme je třešňovicí tak, aby byly všechny potopené. Pak sklenice uzavřeme. Uložíme do chladu a temna na 2 měsíce, aby se cukr důkladně rozpustil.

Zpočátku obden sklenicemi lehce potřeseme a kontrolujeme, zda nám nemizí a někdo neupíjí!!!

Takto naložené třešně mají trvanlivost 1 rok!

Doporučená příloha: prima společnost


Související: Mějte šťávu v barvě třešní

Reklama