Jitka přišla na svět v roce 1315, rok před narozením svého bratra, našeho neslavnějšího panovníka Karla IV. Byli si tedy věkově blízcí a vyrůstali spolu do doby, než byl Karel, tedy vlastně tehdy ještě Václav, matce Elišce násilně odebrán. Později spolu sourozenci trávili nemálo času i na francouzském dvoře.

Už jako šestileté jí otec našel prvního vhodného ženicha -  zasnoubil ji se synem Vladislava Lokietka, který kdysi soupeřil s jejím dědem Václavem II. o polskou korunu. Po roce ale otec Jan Lucemburský zasnoubení zrušil, našel jí jiného ženicha, syna míšeňského markraběte Fridricha II. Tam se Jitka ve svých sedmi letech odstěhovala a byla vychovávána na hradě Wartburg. Jenže po dalších dvou letech se situace obrátila, pro ženicha se našla výhodnější nevěsta – Matylda, dcera Ludvíka Bavora. Jitku tedy potupně poslali zpátky do Prahy. Nebyla první, ani poslední, která takto dopadla.

Nezadaná ovšem nezůstala. Třetí zasnoubení nemělo dlouhého trvání. Nevěsta byla sice teprve jedenáctiletá, ale ženich byl ještě podstatně mladší. A tak tatínek hledal dál. Rakouský vévoda Ota by byl vhodným kandidátem, hodil by se i věkem. Byl tu však jeden velký problém! Jitka a Ota byli příbuzní, a tak potřebovali souhlas papeže, tzv. dispens. A ten jim papež kvůli sporům s Janem Lucemburským odmítl dát!

Jednoznačně nejlepší partii našel své dceři král Jan až na popáté! V létě roku 1332 se konala v Melunu velkolepá svatba Jitky s následníkem francouzského trůnu Janem, na niž se sjelo na šest tisíc hostů. A slavilo se téměř dva měsíce.

Co na tom, že Jitce bylo sedmnáct a Janovi teprve třináct? Věkový rozdíl se brzy srovnal, ostatně nejinak to bylo u Jitčiných rodičů Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Jitka, která ve Francii přijala jméno Bonne a i v Čechách byla pak pod jménem Bona známá, svému manželovi porodila jedenáct dětí. Z nich jen dvě děvčátka zemřela v útlém věku. Jitka byla dobovými kronikáři velebena jako krásná a vzdělaná žena, která ve své nové vlasti podporovala umění.

Své korunovace na francouzskou královnu se bohužel nedočkala. Zemřela nečekaně ve čtyřiatřiceti letech v roce 1349 na mor. Její manžel Jan, později zvaný Dobrý, usedl na francouzský trůn až rok po její smrti.

Ač původně nevítaná dcera, stala se pro svého otce výhodným politickým kapitálem…
Foto: Wikipedie

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Eliška Přemyslovna: Ani panovnice to neměly s muži lehké
Byla Sidonie opravdu nádherná? Nevšední osud jedné baronky …
Markéta Maultasch aneb Jak Češi přišli o Korutany a Tyrolsko

Uložit

Uložit

Reklama