Reklama

Jitka a Pavel spolu žijí tři roky. Než se jim před rokem narodila dcera Ema, byl jejich „miláčkem“ ridgeback Ben. Pes vzbuzující respekt nikdy nikomu neublížil. Dokud mu malá Ema nevstoupila do teritoria. Bylo to „jen“ škrábnutí, ale Jitka chce po Pavlovi, aby psa od dítěte izoloval. Ten se tomu brání.

Pavel měl Bena dřív, než se seznámil s Jitkou. Potkali se na výstavě psů. Společná láska k těmto zvířatům je svedla dohromady. Brzy spolu začali bydlet a vzali se. Po dvou letech se jim narodila holčička Ema. Místo, aby do rodiny vnesla další podobu lásky, přišly neshody. Jejich příčinou byl Ben.

dog

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

„Často je pes vychováván jako jedináček, je mu věnována veškeré péče a pozornost... a pak přijde dítě. Najednou se všechno soustředí na ně, na psa není už tolik času a je odložen na vedlejší kolej. Aby pes nezačal žárlit, musí se postupně s novým členem rodiny seznamovat. Musíte mu dát pocit, že je stále milován. Snažit se mu co nejvíce věnovat a svou pozornost mezi dítě a psa dělit,“ říká cvičitel psů Petr Linda.

Ačkoliv měl dobrý výcvik a Pavla poslouchal na slovo, Jitka měla přece jen trochu obavy. Zatím se choval vzorně, ale je to zvíře, kterému do hlavy nevidíte. Chtěla po Pavlovi, aby (alespoň v době, kdy nebude doma), zavíral psa do kotce. Ale tvrdě narazila. „Pes je tady doma a do kotce nepůjde! Musí si navzájem zvykat a naučit se respektovat. Izolace není řešení.“  Taková byla Pavlova odpověď a Jitka musela uvěřit, že Pavel ví, co dělá.

Dokud byla Ema v kočárku a jako batole v ohrádce, Ben se choval vzorně a dítě bral jako dalšího člena smečky. Ale jakmile začala chodit, šili s ní všichni čerti a byla jen otázka času, než si vyhlédne Bena jako „živou hračku“. Stačila chvilková nepozornost, rozběhla se proti gauči, kde spal Ben a plácla ho ručkama po zádech. Ben se lekl a ohnal se po jejím obličeji. Odnesla to „jen“ škrábancem od zubů, ale mohlo to dopadnout mnohem hůř.

Jitka zahrnula Pavla výčitkami, že došlo na její slova, ale Pavel byl neústupný. „Emě neublížil a dal jí „jen“ najevo, aby se příště držela dál. A ona si to bude pamatovat a respektovat jeho teritorium.“

„I velmi klidný a neagresivní pes může zaútočit, a to v případě, že se cítí ohrožen. V poslední době se objevuje více případů, kdy pes napadne člena domácnosti. Nejčastěji je za tím nepochopení. Pokud se totiž pes cítí ohrožen a toto ohrožení z jeho pohledu přesáhne bezpečnou míru, bojuje o život. Často je to důsledek výchovných a výcvikových metod založených na trestech a korekci,“ vyvsvětluje Ing. Pavel Bradáč. (celý rozhovor si můžete přečíst v odkazu pod článkem)

Jitka by ráda věděla, jak takové situaci příště předejít a jak psa i dítě učit, aby jejich společné soužití probíhalo bez podobných incidentů. Na to nám opět odpověděl odborník na výcvik psů Pavel Bradáč:

„Takto na dálku se problém těžko přesně určuje. Podle popisu situace a okolností šlo u psa o úlek a následnou stresovou reakci. Napadení dítěte je od tohoto psa málo pravděpodobné. Přesto bych doporučoval učit psa že „ruka je kamarád“, sníží to pravděpodobnost podobné situace. Nevím, zda si to dítě bude pamatovat, to není pravděpodobné, ale učil bych dítě, aby psa ignorovalo, to by mohlo pomoci.“

Další důležité zásady bezpečného soužití dětí a psů v rodině, které je třeba dodržovat, shrnuje veterinářka Hana Žertová:

„Pes by měl mít vždycky možnost před dítětem utéct a schovat se na místě, kam za ním dítě nemůže. V bytě se to dá řešit zahrazením jednoho kouta v pokoji nábytkem nebo roztažitelnou mříží ve dveřích, venku u domu předělením zahrady na část pro děti a část pro psa. Malé děti by neměly být nikdy se psem bez dozoru dospělých a psí místečka, misky a hračky musejí být pro děti tabu stejně jako rozpálená plotna nebo žehlička.“

Čtěte také: