Reklama

MuchomůrkyLetos zažívají houbaři doslova žně. Jak jste se mohli přesvědčit, i celodenní pondělní téma v našem magazínu, zasvěcené houbám, praskalo ve švech, jak jste se chtěli pochlubit svými úlovky. Ze všech stran slyšíme, že takovou úrodu hub zažíváme málokdy.

Otázkou je, jaké houby sbíráte?

Ještě do nedávna jsem patřila k těm, kteří se „prašivkám“ – rozumějme tím různým holubinkám a masákům, vyhýbali obloukem. Ale od doby, co jsem na houby vyrazila se zkušenou houbařkou, na ně nedám dopustit a věřte mi, že lepší smaženici jsem nikdy nejedla. Není tak rozpatlaná a slizká, ale křupavoučká a chuťově pestrá.

Uznávám, že najít hnízdečko „praváků“ patří k úžasným houbařským zážitkům, ale nechápu, proč stále narážím na stopy po barbarech, kteří si s gustem kopnou do muchomůrky. Teď nemám na mysli jen ty s červenými kloboučky a bílými tečkami, ale i muchomůrky růžové, lidově zvané masáky, které jsou opravdovou lahůdkou!!!

Houby

Dokonce i mému psovi chutnají. No, není divu, když jsou to masáky. Kdo je sbírá, určitě z nich dělá guláš, ale mohu je doporučit i jako vynikající řízky. Někdo možná namítne, že se nic nemůže vyrovnat těm bedlovým, a já se s ním nehádám, ale masákové řízečky jsou mnohem jemnější a mají víc „masa“. Jak jinak.

Také jsem vyzkoušela recept, který přivezl Radek z Kavkazu. Houby na grilu. Jen tak nasucho opečené a pak jen osolené a musím uznat, že je to opravdová delikatesa. Když to ochutnali mí známí, trochu frfňali, jsou zmlsaní a všechno musí mít omaštěné, ale stejně se po nich jen zaprášilo.

Takže já muchomůrky jím, stále žiju a už se těším, až na ně o víkendu zase vyrazím.

lupa