Jirka s Alenou jsou mladý pár, kterému se před půl rokem narodilo miminko. Je to holčička a dostala jméno po babičce, Alžbětka. A jako babička je taky pěkně uječená. Jirka chodí do práce nevyspalý a už je na svoji dcerku skoro alergický.

Panebože, dej, ať už spí

Už když se Alžbětka narodila, bylo ji v porodnici slyšet nejvíce. Alena téměř nezamhouřila oka a těšila se domů. Zkušené rodičky jí radily: „Neboj se, v domácím prostředí se to zlepší.“
Ale nezlepšilo. Malá Alžbětka je už od narození zřejmě sova. Přes den spí jako dudek a v noci se jí nechce. Křičí, ječí a dožaduje se pozornosti!

baby

Přečtěte si také:

„Nenechávej ji přes den tak dlouho spát,“ radí Aleně její matka.
Jenže mladá maminka nemá to srdce holčičku násilím budit, když přes den usne.
Navíc je ráda, že i ona si trochu zdřímne.
Jenže by měla brát ohled i na svého partnera, otce malé Alžbětky. Ten chodí přes den do práce a v noci se chce vyspat.
„Panebože, proč ta holka pořád tak ječí, to bude celá tvoje matka!“
Nevydržel to už jednou Jirka při cestě z ložnice do obýváku, pod paží s peřinou a polštářem.
„Co do toho strkáš moji mamku? Co ta s tím má společného?“
„Tak s tou holkou něco dělej!“
„A co asi? Vždyť je to malé dítě!“

Alžbětka je zdravá holčička, nic ji není, nemá žádné zdravotní problémy, jen prostě spí raději přes den, než v noci.
Alena by ji však měla učit na obrácený režim a určitě dát na radu matky a nenechávat ji přes den tak dlouho spát. Jinak přijde o Jirku, se kterým ji zplodili z lásky, který ale už přes měsíc spí v obývacím pokoji.
Že by se bál dalšího potomka?

Reklama