Reklama

Na školní léta vzpomíná čtenářka Militka. Tenkrát se učila básničku Jiřího Wolkera, ale nebyla to tolikrát omílaná Poštovní schránka - zajímá vás, jakou básničku si Militka oblíbila, najdete to v jejím příspěvku k tématu.

Ve škole jsme se museli učit recitovat různé básně. Následující si oblíbila čtenářka Militka, a tak mi ji zaslala k dnešnímu básnickému tématu.


Před lety, kdy jsem ještě navštěvovala ZŠ, nám paní učitelka zadala, abychom se naučili libovolnou báseň od Jiřího Wolkera.
No co vám mám povídat, Poštovní schránku recitoval skoro každý ze třídy.
Můj tatínek mi ale vybral jinou, a dodnes vzpomínám, jak mi pomáhal se jí naučit.
Zde je:

Žně

Slunce je veliký básník
a napsalo krásnou báseň
zlatým perem na naši zem.

Muži bez kabátů,
ženy s červenými šátky,
děcka na mámině sukni přes celý den
jen
čtou a čtou a čtou.

Na kopečku nad polem
také já chci říkat tu báseň,
volat,
aby stařečci v dědině až na práh vyšli
a slyšeli, co slunce napsalo,
ale slova jsou tak veliká,
že neprojdou mými ústy,
a jen cítím, že jsem :
klas v řadě,
písmenko,
vykřičník!

Militka

Téma dne: Vaše oblíbená báseň!

Dnes mi pište svoje oblíbené básně
Ne, nebojte se boje, vždyť psaní vám jde krásně
A napište mi k básni, též proč ji máte ráda
Ať ostatní se zasní jak kráska u zrcadla

Však zvítězí jen jedna a získá za to knihu
Teď ve třetině ledna si vyslouží svou výhru
Jaká kniha ji čeká, vám řeknu, milé ženy
Ficpatricková Becca a román: Zavržený

Zavržený
Vydalo nakladatelství: EGMONT