Bulvár

Jiří Zonyga: Ať vás chlapi poslouchaj!

 

Hudební soutěže chrlí hvězdy a hvězdičky jak na běžícím pásu. Skutečnou star se stala Aneta Langerová, vítězka první řady SuperStar. Jak je na tom Jiří Zonyga, vítěz první řady X Factoru? Má za sebou první album, které se úspěšně prodává, a chystá se na jednu z hlavních rolí v muzikálu Kladivo na čarodějnice...

Chytáte se na svou první roli v muzikálu. Jaký je to pocit?
Trochu nevím, do čeho jdu. Jsem zvědavý, ale trochu se i obávám, ne o zpěv, ale o herectví, kterého tam bude také trochu zapotřebí. Doufám, že to zvládnu, abych nemusel vyběhnout se staženým ocasem...

Jak se na to hraní připravujete?
Připravuji, nepřipravuji. Já byl vždycky tak trochu komediant, takže nijak zásadně. Teď očekávám texty a scénář, obojí by mělo být do konce ledna hotové.

Můžete nám už alespoň prozradit, co budete hrát?
Není to žádné tajemství už od prvopočátku. Tak nějak jsem se na to už připravoval, když mě oslovili a řekli mi, co to je za kus. Kladivo na čarodějnice je můj oblíbený film – já mám vůbec rád historické filmy, tak jsem přemýšlel, co bych v tom mohl hrát. Bude to role kata.

Kladivo na čarodějnice je docela drsný film...
To je pravda. Ne že bych se vyžíval v nějakém mučení a týrání, to ne, ale doba taková byla. Film je to dobrý a drsný.
Je ale pravda, že ve filmu se žádný kat moc nevyskytuje, je tam osoba inkvizitora, ale že by tam byl kat jako nějaká výrazná postava, to nevím. V muzikálu to naštěstí bude jinak.

Jak velká role to bude?
Je to jedna ze šesti hlavních rolí, takže myslím, že dost podstatná.

Budete se skrývat jen za katovskou kuklou, nebo na vás bude i vidět?
Doufám, že na mě bude i vidět (smích).

O zraku nemluvím náhodou, vy nosíte brýle, myslíte, že zvládnete dobře tmu na jevišti?
Mám poměrně dost dioptrií, tak si možná koupím kontaktní čočky. Ale zvládám to, když si jdu zahrát fotbálek nebo hokej i bez brýlí. Musím se trochu rozkoukat, ale jde to.

Už víte, koho budete popravovat?
Ještě si nejsem úplně jistý, protože nemám kompletní scénář, ale bude to tuším nějaký farář, potom Zuzana, což je schovanka toho faráře, o které se rozkřikne, že s ním smilní...
Pak ještě budu týrat nějaké staré babičky, které daly krávě svátost, aby se uzdravila. V něčem to bude filmu asi hodně podobné. Katovské práce budu mít dost.

Abyste si nezískal pověst zlého muže...
Ne, ne, tam je to postaveno trochu jinak. Kat vykonává řemeslo, které se dědí z otce na syna. Katové byli vždycky tak trochu odstrčení od lidí...

Katovna byla za městem...
Přesně tak, v kostele měli vyhrazené speciální místo, nesměli jít jinam. Všichni jimi trochu opovrhovali.
Ten můj kat je trošku přihlouplý a bere to všechno jako službu Bohu a myslí si, že koná správně. On nikoho nesoudí, vykonává boží vůli. Tak mu to aspoň připadá, až do momentu, kdy mu přikážou, aby mučil lidi, kteří se k němu chovali vždycky hezky. Pak už mu to začne v té hloupoučké palici vrtat.

Je to tedy tragická postava?
Trošičku. Rozhodně nebudu kat, který tam bude někoho mučit a vyžívat se v tom.

Premiéra bude 30. dubna, to je záměr?
Je, Kladivo na čarodějnice bude začínat na čarodějnice (smích). V tržnici, tady u divadla Milénium, by k tomu měl probíhat i středověký trh, měly by hořet vatry, aby to antré bylo pěkné a podpořila se tak atmosféra muzikálu.
Doufám, že to dobře dopadne, muzika je skvělá, řekl bych, že přesně vyjadřuje to, o co tam jde. Nikdo nemůže od Kladiva na čarodějnice čekat nějakou komedii – doba byla taková, jaká byla, a muzika je příjemně ponurá.

Kdo ji napsal?
Pan Levý, ředitel divadla Milénium, a Pavel Holý, to je umělecký ředitel. Texty dělá Jan Krůta. Líbí se mi hlavně ta hudba.

K čemu by se dala přirovnat, gothic rock?
Tak nějak.

Rozklikněte si plakát...

Vaše album vyšlo už v září, chystáte letos další?
To album je v prodejnosti nováčků, trochu si tady přihřeju polívčičku, na druhém místě za Markem Ztraceným. To mě velmi těší. V únoru je v Hybernii vyhlášení desky roku, tak bych měl být na druhém místě.
Ale jestli bude další... teď budu mít hodně práce v divadle, navíc chystáme výlet po zemích českých s kapelou. Takže nápady sice sbírám a zapisuji, ale soustředit se teď chci hlavně na Kladivo na čarodějnice. Až to budu dost umět a nebudu se tomu muset tak pravidelně věnovat, tak se teprve vrhnu na další práci.

Vy jste měl v X Faktoru takový strohý pohyb, teď na jevišti docela řádíte, to je záměrný posun?
Já byl divoch už v amatérských kapelách, kde jsem hrál a zpíval. Bylo to vždycky o nějakém řádění, ale v trošku jiných dimenzích – někde na motosrazech a festivalech. Nikdy jsem to nepovažoval za nějaké taneční umění, spíš grimasy a útěky někam, kam člověka zrovna napadlo.
Choreografie v X Factoru byla samozřejmě trošku jiná, tak jsem se tam nijak zvlášť neprojevoval. Když mám teď své vystoupení, tak mi nikdo nic nediktuje.

Takže jste živel a v X Factoru vás strojili do nějaké pózy...?
Ale tak strojená póza, to zase ne. Já nikdy netvrdil, že jsem nějaký extra tanečník, jako byly třeba holky, Kamila s Martinou, těm to prostě šlo. Já nikdy moc netančil ani na žádných diskotékách a zábavách, to prostě není můj šálek čaje.
Nechtěl jsem si připadat trapně jako slon v porcelánu. Ivanka Malá, choreografka, mě pochopila, a dělali jsme to tak, jak jsme to dělali. Tančily holky kolem mě a já byl jako pilíř, na který se občas navěšely – to bylo celkem příjemné (smích).

Už jste v showbyznysu, jak se říká, štika?
Tu určitě ne. Člověk se trochu otrká, ale já měl už několikaletou zkušenost z podií, i když v úplně jiných dimenzích. Tenkrát mě poslouchali lidé, kteří přišli na tvrdou muziku.
Příchod do showbyznysu je trochu s obavami, jak se kdo bude na vás tvářit. Teď  se mi zdá, že se soutěž malinko obrátila proti nám. Nejde ani tak, smím-li to tak říct, o kolegy zpěváky a zpěvačky, ať už je to Lucka Bílá, Lucka Vondráčková, chlapi ze Žlutého psa, Miro Žbirka, Petra Janů, Pavlína Filipovská... ti to všichni berou v pohodě.

Každý nějak začínal...
Tak, každý nějak začínal. Zato některá média nás už nechtějí a koukají na nás přezíravě: „My nemáme zájem. Vy jste z té soutěže, to už je pryč, to nás nezajímá...“
Nedávno jsme se o tom bavili s Ondrou Rumlem, že nás to mrzí. Ale my se nedáme.

Jak to bylo s vámi a zabaveným řidičákem?
Někde psali, že z pohodového řidiče náklaďáku jsem se stal bláznem, který chce něčeho zneužívat a myslí si, že může všechno. To není pravda. Já jsem během své mnohaleté řidičské kariéry přišel několikrát málem o řidičák, za nějaké nedodržování bezpečnosti, co se časových posunů týče. Občas to prostě jinak nešlo. Hromada mých kamarádů přišla o řidičáky z jiných důvodů.
Řešilo se to tak, že když šofér přišel o řidičák, tak se na půl roku uklidil někam do dílny, kde opravoval náklaďáky. Když dostal řidičák zpátky, šel zase jezdit. Nic závratného.

A tenhle jeden váš konkrétní případ?
Bylo moc práce, už jsme toho měli plné brýle, tak jsme spěchali domů, měli jsme toho celkem dost. Na úseku ve vesnici, kde už vlastně vesnice není, na jedné straně pole, na druhé bývalá kasárna, dneska docela vylidněná. Ale značka konec obce až daleko. To samozřejmě není omluvenka.
Měl jsem navíc pod zadkem managerovo auto, Audi A6, podotýkám, že to není moje auto (smích). To strašně jede. Při tom, jak jsme kecali, jsem to po přejezdu trošku přišlápl.
Tak mě změřili. Ani jsem to moc neřešil, prostě jsem jim to podepsal. Nemělo cenu nijak smlouvat, přestupek to byl. Přišlo vyjádření, několikatisícová pokuta a na půl roku řidičský průkaz.
Protože jsem neměl nikdy žádné problémy, zažádal jsem si o půlku a asi za čtrnáct dní bych ho měl dostat zpátky. Tuším 3. února.

Už se těšíte, jak zase zasednete za volant?
Mně to ani nijak zvlášť nevadí. Kdybych dělal ještě šoféra, tak možná, ale dneska ne. Akorát mi to přineslo trochu starosti, že si musím třeba vyjet do Prahy trošku dřív vlakem...

Takže jenom nějaké to nepohodlí...
Není to zas až tak nepohodlné. Vlak je tady z Břeclavi za tři hodiny dvacet, když se nic nestane. Člověk si v kupátku udělá pohodlíčko, může si nastudovat nějaké texty... Není to až taková hrůza.
Když bylo potřeba někam jet hrát a byly třeba dvě akce za den a žena nemohla jet, tak to bylo trošku složitější, ale já mám spoustu kamarádů, kteří se rádi kouknou na vystoupení, tak mě vždycky někdo odvezl.

Když už mluvíme o vaší manželce, přišlo mi, že vám dost lidí zazlívalo, že jste ve finálovém večeru X Faktoru, když jste vyhrál, pozval manželku na pódium až jako poslední...
Ona by na to pódium sama v životě nešla, je dost stydlivá. Když měla jít dělat někam rozhovor kvůli mně, tak z toho byla totálně nešťastná.

Takže do X Faktoru jste šel tak trochu ženě natruc?
Ani ne, proč na truc?

No, s velkou popularitou přichází automaticky zájem i o soukromí – probírali jste tohle před soutěží?
My jsme s tím moc nepočítali, prostě jsem to zkusil, ale je fakt, že jsem se na to ženy moc neptal. Hned jak začaly upoutávky v televizi, prohlásila: „Tak co, nezkusíš to?“ bylo to asi z hecu. Pustil jsem to z hlavy, ale pak mě začal bombardovat kamarád Petr, který mi teď dělá managera, že o nic nejde a ať to zkusím.
Dopadlo to, jak to dopadlo.  Do posledních dvanácti kol to bylo všechno v pohodě. Potom už jsem to trochu řešili, ale nijak zásadně.

Vy jste jezdil s kamionem, jste teď jako muzikant víc doma?
Určitě. Když jsem jezdil, tak to bylo i na několik týdnů.

Teď zase odjíždíte na pár dní pryč na koncerty...
Ta naše republika je tak malá, že jsem většinou druhý den zpátky. Když je to někde třeba v Sokolově, tak je blbost, rvát to v noci domů. Když je možnost, ubytujeme se a přespíme.
Pravda je, že v létě, když byly dětské tábory, vyrážel jsem hrát jen s kytarou k ohni, tak toho bylo víc. Ale stejně jsem byl doma častěji než jako kamioňák. To člověk vyrazí v pondělí, pak to v pátek zapíchne, je dva dny doma a zase jede pryč.

SOUTĚŽ
VYHRAJTE ALBUM KUS CESTY ZBÝVÁ

Odpovězte správně, jakou roli bude hrát Jiří Zonyga v muzikálu Kladivo na čarodějnice?
   a) inkvizitor
   b) kat
   c) farář

Své odpovědi vkládejte SEM!(klikni)

Soutěž ukončíme 20.2.2009 o půlnoci. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce, kteří obdrží album Kus cesty zbývá.

Ještě se vás musím zeptat na vaši maminku, to je takový váš fenomén...
Těší se dobrému zdraví, byla sice chvíli nemocná, ale už se zase zpravila. V neděli jsem jí zrovna byli na narozeninách.

Proběhly nějaké informace, že jste si za milion, který jste vyhrál v X Faktoru koupil motorku, co je na tom pravdy?
Vůbec ne. To jsou takové zvěsti, které nevím, kde se berou. Já si koupil motorku už dávno před tím, Yamahu XVZ 1300 – tu mám dodnes. Někde jsem prohlásil, že by mě lákalo, koupit si nějakého naháče, já nevím, Yamahu XJR nebo Suzuki GSX, ale manželka je zásadně proti, říkala buď čopr nebo nic.

Žena je také motorkářka?
Je. První motorka se kupovala i kvůli ní, udělala si na ni papíry, ale byl to na ní moc těžký stroj, takže jí dvakrát spadl. Ne že by se vymlátila, ale když zastavila. Holka, která nemá ani šedesát kilo, to ze země sama nezvedne. Tak se pak naštvala, že přece nebude jezdit na motorce, aby někde každou chvíli sháněla chlapy, kteří jí budou pomáhat stavět ji na kola (smích).

Co nějaká lehčí motorka?
Také jsme to řešili, jsou kamarádky, které jezdí na lecčem, ale žena nakonec prohlásila, že jezdit nechce, že se bude jenom vozit.

A co jste tedy udělal s vyhranými penězi, poctivě jste je investoval do alba?
Něco ano, ale ne všechno. Hodně peněz ale dala produkční firma. Jinak jsem si koupil novou kytaru a teď kupuji takové, říkám tomu nahrávátko, abych mohl doma dělat pohodlně písničky. Má to asi osm stop, což mi úplně stačí.
Manželka chtěla Chryslera PT Crusera, tak jsme na staršího dosáhli. Dovezli nám ho z Rakouska a je jako nové. Něco jsme zainvestovali do baráku a pak běžných věcí...

Takže muzika a rodina...
Muzika a rodina. Celkem mi ty peníze pomohly, ale to by pomohly každému.

Ještě mi prozraďte, co snídáte?
Já chodím dost pozdě spát, protože večer usnu u televize, pak se o půlnoci probudím a jsem vzhůru do tří, čtyř do rána, tak koukám na kabelovku. Asi v osm mě budí pravidelně malá Tamarka, tak si dávám nějakou ranní klasiku, chleba s máslem a sýrem. Ale kolikrát ani nesnídám.

Co vajíčko, o zpěvácích se tvrdí, že pijí syrová vajíčka, co vy?
Kdysi jsem to zkoušel a nevím, jestli to někomu pomáhá, mě to nepomáhalo. Jediné, co mi pomáhá při nachlazení od chrapotu, je teplá Vincentka. Žádná dobrota to není, ale už jsem si na to tak zvykl, že mi to snad i chutná.

A jak vůbec probíhá váš všední den?
Vstanu, s holkama se trošku počochtám a když potřebuji něco zkoušet, tak jdu do garáže, kterou jsme si už kdysi s klukama z kapely zařídili. Když vezmu doma do ruky kytaru, tak nic neudělám, protože to hned přiběhne malá a chce, abych jí hrál Prší, prší...
Je to docela příjemná práce, člověk nemusí myslet na čas, organizuje si to podle sebe.
Odpoledne se občas projedu na kole, zajdu si zahrát tenis...

Co politicky, jaké politické názory má Jirka Zonyga?
Jirka Zonyga má politické názory takové, že se o to vůbec nestará. Já bych nerad někomu z politiků nějak ubližoval, ale když je poslouchám před volbami, co všechno naslibují, tak mi přijde, že to není možné. Ať je tam kdo chce, vždycky říká: „Zvolte mě, já vám slíbím všecko.“ Okamžitě, jak se to stane, tak se to obrací.

Takže nechodíte volit?
Chodím, ale snažím se volit lidi, které znám. Ale ani to kolikrát nevyjde, kolikrát někdo něco slíbí, co udělá pro Břeclav a nestane se to... Člověk do toho zákulisí moc nevidí, takže nechci nikoho odsuzovat.
Co mě ale mrzí, jak se staráme o důchodce. Tam by měli páni politici přidat. Člověk si celý život platí sociální a zdravotní a je mu to k ničemu, protože se všechno stejně změní.

Co zazpívat nějaké politické straně, šel byste?
Ale ano, je to moje práce. Nechtěl bych se ale stát něčí tváří, to určitě ne, ale zazpívat jim a zase jít, proč ne. Myslím si, že už jsem i na nějakých takových akcích zpíval. Ale nijak si to neber, nedělám rozdíly, prostě přijdu, zazpívám a jdu pryč.

Co byste popřál čtenářkám našeho magazínu?
Hlavně, ať se jich nijak nedotkne globální krize. Ať se mají dobře a poslouchají je chlapi, protože je to s nimi těžký. Ale ono je to někdy těžký i s ženskejma (smích). Tak hlavně ať jsou v pohodě a ty, co mají rodiny, ať mají zdravé rodiny a děti. Ať se mají prostě fajn a jsou spokojené.

Jak zpívá Jirka Zonyga?

   
21.01.2009 - Rozhovory - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [15] Myškomedvídek [*]

    sympatický,a umí zpívatSml6Sml75

    superkarma: 0 29.05.2009, 00:55:18
  2. [14] MarcelkaE [*]

    Jiří Zonyga bude hrát roli kata

    superkarma: 0 31.01.2009, 19:50:00
  3. [13] jirina tatouskova [*]

    Kat

    superkarma: 0 30.01.2009, 12:16:20
  4. [12] Paol [*]

    Další moravák, který umí

    superkarma: 0 26.01.2009, 09:25:48
  5. [11] myska1 [*]

    b

    superkarma: 0 23.01.2009, 13:12:10
  6. [10] reen.punk [*]

    b

    superkarma: 0 23.01.2009, 09:59:16
  7. [9] Jana 01 [*]

    Fakt moc sympatický a milý člověk! Na fotkách v tom klipu jsou jeho děti?

    superkarma: 0 23.01.2009, 09:30:47
  8. [8] Zdenča [*]

    asi KAT

    superkarma: 0 21.01.2009, 16:45:49
  9. [7] geboska [*]

    b

    superkarma: 0 21.01.2009, 16:01:30
  10. avatar
    [6] Mischela [*]

    Jirka je fajn

    superkarma: 0 21.01.2009, 15:33:11
  11. [5] Anai [*]

    Petrushe: výjmečně musím něco, Jakube, zkritizovat... jinak

    superkarma: 0 21.01.2009, 14:45:01
  12. avatar
    [4] Petrushe [*]

    Jakube, proboha, naučte se něco o fotografii nebo alespoň o photoshopu...ty fotky jsou fakt špatný i do domácího alba, natož k zveřejnění v článku

    superkarma: 0 21.01.2009, 12:20:13
  13. avatar
    [3] Aja [*]

    Jarkazn: Jak se cítíš jako první dement?

    superkarma: 0 21.01.2009, 09:16:56
  14. avatar
    [2] Danka22 [*]

    Jarkazn:

    superkarma: 0 21.01.2009, 09:14:13
  15. [1] Jarkazn [*]

    Kat..

    superkarma: 0 21.01.2009, 08:56:47

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme