Bulvár

Jiří Hrdina alias Balbín: Nic lepšího nás už nečeká

Svérázná postavička s buřinkou. Člověk, který si za totality prošel vězením, přesto si splnil svůj velký sen. Přečtěte si rozhovor s Balbínem, respektive s Jiřím Hrdinou, majitelem Balbínovy poetické hospůdky a guvernérem Balbínovy poetické strany.

Když jsem před nějakou dobou uvažoval nad tím, kde bych si přál, aby koncertovala moje kapela Múzy kus, jako první mě napadla Balbínova poetická hospůdka. Je to taková oáza klidu, prostředí docela vytržené z kontextu všednodenní reality, zkrátka místo, které se k našemu koncertování vyloženě svojí atmosférou nabízelo, jenže... Balbínova poetická hospůdka, panebože, Balbínka, to je přece pojem! Tam se nemůžeme dostat, šrotovalo mi hlavou. Přesto jsem nabral odvahu a zavolal tam.

balb

Zkrátím to - koncertování vyšlo a koncertovat zde budeme i nadále. A návdavkem jsem se díky tomu seznámil s Balbínem, tedy s Jiřím Hrdinou. Ten člověk je na jednu stranu typický bezstarostný flamendr, na druhou stranu z něj padají myšlenky a nápady, neuvěřitelné zážitky i životní moudra. Poseděli jsme spolu nad dobrým pitím a já byl z jeho vyprávění paf. Tak vznikl i tento rozhovor...

Jak dlouho funguje Balbínova poetická hospůdka?
Právě jsme slavili na Baráčnické rychtě deset let.

Proč na Baráčnické rychtě, proč ne v Balbínce?
Tak za prvé bychom se všichni do Balbínky nevešli a navíc mám k Baráčnické rychtě silný vztah, už jsme tam dvakrát dělali koncert té staré gardy. Kdysi jsem tam hrál divadlo... Hráli tam lidé, na které jsem rád chodil. Přišlo mi, že se k nám Baráčnická rychta vyloženě hodí.

Jak člověka ovlivní, když provozuje tak specifickou hudební scénu?
To by byla možná zajímavá otázka pro moje okolí. Ale samozřejmě mě to těší, vymyslel jsem si to už dávno a tenkrát mě ani nenapadlo, že se mi to někdy splní. Protože jsem megaloman, tak jsem v tom chtěl být úplně nejlepší - dokonce si myslím, že se to podařilo. Užívám si to.

Věříš na magii toho místa?
Každé místo má duši. Nevybral jsem si ho náhodou, všimni si, že tam nejsou okna, takže když tam přijdeš v balbinjakýkoli denní čas, vypadá to stále stejně. Když jsem tam přišel poprvé, zatékalo tam, byla zničená podlaha, všude byla samá příčka... Tak jsme to celé předělali a je zajímavé, že když se mi po letech dostaly do rukou plány původní hospody, která tam byla a ve které sedával Hašek, zjistil jsem, že to tam vypadalo stejně jako teď, akorát záchodky a kuchyně byly obráceně a dovnitř se chodilo těmi dveřmi za jevištěm. Mimochodem, každý si myslí, že ten portál je původní, ale není, je to brána nějakého jihočeského statku, kterou mi přivezl kamarád.

Dnes je Balbínka velký pojem a člověk si představuje, třeba i podle tvojí vizáže, že je to taková jedna velká pohodička. Musí za tím být ale spousta úsilí a ekonomického přemyšlení, jak tohle zvládáš?
Vlastně jsi to řekl, síla je v tom, že když tam člověk přijde, tak musí mít pocit, že je to strašně jednoduchý, nic za tím není a mohl to téměř dělat každý. Práci za tím nikdo nevidí a samozřejmě, že existuje. Naštěstí to funguje trochu samospádem. Nejtěžší bylo - začal jsem už vlastně před patnácti lety - člověk tomu musí dát duši. Nestačí, dát peníze, musíš tomu dát celou duši, celého člověka to musí sežrat, aby to mohlo vypadat takhle bezstarostně, jednoduše a radostně.

Na pódiu v Balbínce se vystřídala spousta zajímavých osobností, které hýbaly dějinami naší země. Jak se s těmito lidmi spolupracuje?
Tady nemůže hrát nikdo, s kým bych neměl bližší vztah. Na tom je to založené, nedělám to jako agenturu, která nafrká nějaká jména a smlouvy a peníze... Ne, já musím být s každým v podstatě kamarád. Pokud nefungují naše vztahy, nefunguje to.

Co ti takové silné persóny dávají, myslím tím osobně...
Je dobré setkávat se s takovými lidmi, mají spoustu zážitků a zkušeností. Samozřejmě mě to ovlivňuje, když si s někým takovým povídáš, spoustu se toho dozvíš.

Chci se zeptat na Balbínovu poetickou stranu. Co byste dělali, kdybyste se do parlamentu skutečně dostali?
Na tuhle otázku jsem odpovídal milionkrát. Většinou do rozhovorů říkám, že kdyby z toho byly nějaké peníze, tak je prochlastáme, rozházíme s dívkami a uděláme jeden koncert Boba Dyllana v Balbínce, což by byly daleko rozumněji využité peníze, než co s nimi dělají politické strany. Samozřejmě nejsme takoví blázni, kteří by si mysleli, že by nám tohle vyšlo. Ale pokud by nám to vyšlo, protože se stále pohybujeme na hranici fikce a skutečnosti, nejsme pouze recesisti. Vždycky máme na kandidátce lidi, o kterých víme, že by tam neudělali nic špatného. Není potřeba mít nějaký program, ale dopravit do parlamentu pár lidí, jejichž hlasy by se prostě nedaly spočítat, protože by byli naprosto nezávislí. My nemáme žádnou jednotnou stranickou linii, naši kandidáti mají jen svůj rozum a své svědomí.

Nevím, umění a politika, nebo spíš umělci a politika, není to divné?
Má to dvě roviny, jedna rovina je, a tu myšlenku nám ukradli, že jsou umělci přímo kandidáti. V jednu dobu se s tím roztrhl pytel a dnes jsou výkonní umělci přímo na kandidátkách, jdou do parlamentu... a nejen umělci, ale i hokejisté a další. Druhá rovina je, když se umělci stanou tváří volební kampaně, vystupují na mítincích. S hodně z nich jsem zrovna o tomhle mluvil a existují vlastně dva názory. Jedni říkají: „Oni mi dají padesát tisíc, tak proč bych jim nezazpíval, třeba i bolševikům, nebo to je jedno komu, nestydím se za to." A má k tomu své pádné důvody. Druhý umělec řekne: Ne, nikdy se k tomuhle nesnížím. Je to jako všechno otázka vědomí a svědomí. Někdo říká kšeft jako kšeft, jiný zase že tohle nikdy.

Kde máš tuhle hranici posazenou ty?
Nejsem nikdo, koho by někam zvali, ale mám tuhle hranici posazenou striktně už od raného dětství tak, že to, co ne, to já nikdy ne, a to, co ano, to já vždycky ano.

To je vskutku šalamounská odpověď, dobře, pojďme k vážnějším tématům: Ty jsi strávil nějaký čas ve vězení, změnilo tě to?
Změnilo, nezměnilo, člověk začne spoustu věcí vnímat úplně jinak. Třeba taková knížka, to je přímo magická věc. Tenkrát jsem doslova zhltal všechno, počínaje nějakými propagandistickými nesmysly až po Kunderu, který se tam bachařům občas zatoulal.

To jste měli ve vězeňské knihovně za minulého režimu Kunderu?
Představuješ si to jinak, než to ve skutečnosti vypadalo. Bachaři měli velký vozík a s ním objížděli vězení každý týden. Vždycky vzali knížku odvedle a dali ji dalšímu vězni. Mám ke knížkám krásný vztah, i k novinám, voní a přinášejí do duše klid a neopakovatelné zážitky. Žádný internet je nikdy nenahradí.

Ty tedy nevěříš v internet?
Ne. Doba dnes člověka tlačí pryč z náměstí. Tohle nejsou moje slova, ale za komunismu postavili pohlavárové obrovské náměstí s nějakou tendenční sochou a nahnali tam lidi, aby byli spolu, dnes se všechno rozparcelovává na malé kousíčky a prodává. Nechceš? Nemáš peníze? Tak jdi jinam.

To zní skoro, jako by ti bylo líto, že jsi zvonil na náměstí...
Tak to zase ne, nestěžuji si a nepatřím k lidem, kteří by si na demokracii stěžovali, naopak. Řekl bych, že se to pěkně ustálí a bude to v pořádku. Akorát mě trochu straší, když vidím, jak i západní vyspělé demokracie se znovu vrací k vyřešeným otázkám. Je to tím, že se tam po pádu Železné opony jako zhoubná nemoc dostali lidé z bývalého komunistického bloku.

Jak to myslíš?
Krásně je to vidět třeba na Švédsku. Dřív se v takových zemích vůbec neřešilo, jestli vyhraje pravice nebo levice a co to bude znamenat. Dnes o tom tamní lidé znovu diskutují a obávají se toho. Došlo to až tak daleko, že se tam do parlamentu dostala krajní pravice...

Takže se toho bojíš?
Já tady naštěstí už nebudu tak dlouho. Řekl bych, že nás (alespoň v nejbližší době) nic dobrého nečeká, ale jak říkám, předpokládám, že se všechno usadí. Moje generace zažila spoustu neopakovatelných věcí a řekl bych, že už žádná taková generace nebude. Všechno to hezké, co jsem měl prožít, už jsem prožil.

   
04.10.2010 - Rozhovory - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. [1] Karfigolka [*]

    Já bych k dnešní době nebyla až tak skeptická. Přece jenom existují dobří lidé, kteří vám v nouzi poradí. Např. zateplení je dneska v rodinných domech prim.

    superkarma: 0 20.11.2014, 11:07:25

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme