Ano takové podařené akce s dětmi znám moc dobře, ale ne vždy můžou za neúspěch akce ony.

Byli jsme loni v létě na Letenské pláni na nějaké akci pro děti – klasika, soutěže, hry, balonky atd.

Vyvrcholením dne byly závody v běhu. Kategorie byly jasné, rozdělené podle roku narození.
Moje šestiletá dcera dostala číslo, připnuli jsme ho na tričko a čekali, až bude běžet náš ročník. Agátka byla celá natěšená, dočkat se nemohla, už si plánovala styl a trasu. Bohužel zbytečně, možná kdyby měla jinou matku, tak by to snad vyšlo.

Stalo se totiž něco, co se mi nikdy předtím nikdy nestalo. Já, taková dochvilná a přesná! Prostě přehlédla jsem, že se děti už připravují ke startu, přehlédla jsem i, že už běží. Takový srdceryvný pláč jsem u své holčičky ještě nezažila! Snažila jsem se napravit svojí chybu tím, že jsem přemluvila pořadatele, aby mohla startovat se staršími dětmi, ale bylo to ještě horší, neboť skončila poslední. To už nepomohlo nic, a tak jsme s pláčem odešli domů. Můžu vám říct, že ještě dlouho potom mi to bylo líto.


To se prostě stane, Reničko! Nezoufej, jistě to své dcerce vynahradíš jindy a jinak...

 

Máte také svou příhodu k dnešnímu tématu? Piště na redakce@zena-in.cz...

Reklama