Jakou epizodou skončilo období dlouhých vlasů u naší čtenářky s nickem Jija, to si přečtete v následujícím příspěvku. A dozvíte se tam i jiné zajímavosti.))

Krásný pátek všem,

Už jako malá holčička jsem toužila po dlouhých vlasech (nejsem blondýna), marně jsem hučela, mamka se nenechala umluvit.

Jeden z rituálů naší rodiny před návratem do školních lavic byla kultivace dětí po prázdninovém popuštění otěží. Na poslední prázdninový den, před nástupem do třetí třídy, byla naplánována údržba u holiče. Přišel můj čas. Než mamka připravila mladší sourozence k odchodu, šla jsem ven a skryla se v parku. Nenašla mě. K holiči šla jen sestra (bratr byl batole). Samozřejmě že má zpupnost se neobešla bez výprasku, ale k holiči jsem už nešla. Vlasy mohly růst a rostly rychle, za pár let mi přikrývaly půlku zadku. Většinou jsem měla vlasy stažené do ohonu nebo cop dopředu.

Jako dívka vrtošivá jsem zatoužila v osmičce po krátkých vlasech. To není problém, šmik, šmik a je to. Vypravila jsem se ke kadeřnici, ta na mne koukala s nedůvěrou..“Vážně to chceš shodit, je to škoda, takový dlouhý hustý vlasy, rozmysli si to.“ Nenechala jsem se zviklat, odcházela jsem se slušivým střihem „na kluka“ a cop jsem si odnášela domů v papíru (záhy došlo i na jeho zpeněžení, jen pro informaci  -149 Kč, psal se rok 1963).

A jak to bylo dál? Zkrátím to, střídaly se účesy i na „afro“ došlo, ale maturovala jsem s dlouhými vlasy. Před nástupem na VŠ jsem opět radikálně změnila délku hára. Promovala jsem jako dlouhovláska, vdávala se dlouhovlasá. Dlouhé vlasy mi vydržely ještě pár let, pak jsem byla donucena je ostříhat.

Vezmu to stručně, rodila jsem u tchánovců, všechno probíhalo v pohodě, až do dne D.

To přijela tchýně z práce s informací, že mě na zítřek objednala ke kadeřníkovi na sestřih. Protestovala jsem. Vydírala slzami, jak teď bude vypadat, objednala mi na odpoledne odvoz autem (9 km do okresního města), abych se stačila vrátit na kojení. Neměla jsem nikde zastání, 350 km od rodičů, přátel, odloučena od manžela (roční základní vojenská služba). Nakonec jsem podlehla. Vrátila jsem se ostříhaná. Manžel přijel na opušťák a řádil. To mě mrzelo, vypadalo to, že si mě snad vzal jen kvůli dlouhým vlasům. (No nevzal, za měsíc oslavíme 37. výročí sňatku).

Touto epizodou skončilo moje období dlouhých vlasů. A začala etapa trvalých, melírů, přelivů a barev.

Vlasy mám stále husté, pořád mi rychle rostou, což beru v dnešní době jako nevýhodu, protože původní tmavě hnědá barva je fuč, zbyly jen šediny a ty musím každé 3 týdny retušovat. No jo, co nadělám, lepší už to nebude!

Mějte se prima a nezapomeňte, že vlasy jsou ozdobou ženy!

Jija

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

______________________

Krásně jste to na konci napsala! Vlasy jsou ozdobou ženy, to je pravda. A měla si to tehdy uvědomit i vaše tchýně, já bych ji asi zabila! :)
Děkuji za pěkný příspěvek a také rovnou blahopřeji k 37. výročí, to je krása!
Saša

Dnes máme krásné ženské téma: Vlasy / Jakou nejhorší šílenost jste kdy měla na hlavě?

  • Barvíte se? A sama nebo u kadeřnice? (holičky)
  • Stříhala jste se někdy i sama?
  • Volíte letos nový jarní sestřih?
  • Líbí se vám dlouhé nebo krátké vlasy?
  • Po jakých vlasech jste toužila a ono nic?
  • Jste spokojená se svými vlasy?
  • Češete si drdoly?
  • Vyhovuje vám ježek?
  • Mluví vám manžel, partner, přítel do vašeho účesu?

To je rozsáhlé téma.
Pište prostě vše, co chcete – a klidně posílejte i fotografie!

redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu s pisatelek odměním pěkným dárkem: vlasovou kosmetikou GLISS KUR , obsahující šampon a zábal. (můžu potvrdit - obojí výborné)

vlasy

Reklama