Rovnováha mezi příjmem a výdejem energie je pro správný růst a vývoj dětí nezbytná. Ještě důležitější je ale dbát na správné stravovací návyky u dětí, které sportují. Mají totiž specifické nároky. Když něco chybí, je to zlé, když přebývá, také.

 

Děti, které sportují, mají potřebu energie vyšší než ti, kteří tráví volný čas většinou pasivně. „U dívek, ale stále častěji i u chlapců, se setkáváme se snahou zvýšit sportovním výkon prostřednictvím radikálního omezení energetického příjmu – zejména se jedná o sporty, jako je gymnastika, nejrůznější formy tance nebo atletika. Se sníženým příjmem energie se však pojí nedostatek nezbytných živin ve stravě a následné potíže s tím spojené, únava, častá nemocnost nebo úrazy. V důsledku nevyvážené stravy tělo strádá a sportovní výkon se naopak snižuje,“ shrnuje Jitka Tomešová, nutriční terapeutka z Poradenského centra Výživa dětí.

 

Potřeba energie a živin

 

Bílkoviny jsou pro tělo hlavní stavební látkou – jsou základem svalů a enzymů, jsou potřebné pro přenos dalších látek v těle, účastní se imunitních reakcí. U sportujících dětí dochází k rychlejšímu „opotřebování“ svalů, oproti nesportovcům mají tedy i vyšší potřebu bílkovin. Běžně se doporučuje, aby bílkoviny ve stravě sportovců pokrývaly 15 až 20 procent energetického příjmu. Dostatečný příjem bílkovin zajistíme sportujícím dětem zejména většími porcemi masa a přídavky mléčných výrobků, třeba tvaroh, žervé, cottage a jogurty. Pro rychlejší regeneraci svalové hmoty po sportu se dětem také doporučuje druhá večeře ve formě mléčného výrobku nebo speciálních sportovních nápojů pro děti.

 

Sacharidy by v jídelníčku sportujících dětí a dospívajících měly tvořit cca 55 až 60 procent energetického příjmu, přičemž převážnou část je třeba pokrýt sacharidy složenými – tedy ovocem a zeleninou, rýží, bramborami a těstovinami, u starších dětí i celozrnným pečivem. Mezi méně vhodné zdroje sacharidů naopak patří sladkosti a slazené limonády.

 

Množství tuků by u sportujících dětí nemělo přesáhnout 30 procent denního energetického příjmu. 2/3 energetického příjmu by měly pokrýt tuky rostlinné (rostlinné tuky a oleje,  tuky obsažené v oříšcích, semínkách), zbývající 1/3 pak tuky živočišné (máslo, sádlo, tuky obsažené v mléčných výrobcích, mase, uzeninách a vejcích).


Vitaminy a minerální látky

„Co se týče vitaminů a minerálních látek, jejich podíl ve stravě se u malých sportovců nemusí nijak zásadně odlišovat od dětí nesportujících,“ říká terapeutka Jitka Tomešová a pokračuje:


Mezi důležité minerální látky patří například vápník, který je nezbytný pro správný růst a vývoj kostí a zubů. Nedostatek vápníku v dětství a v období puberty výrazně zvyšuje riziko zlomenin a také osteoporózy v pozdějším věku. Pro správnou tvorbu kostí je důležitý vyvážený poměr mezi fosforem a vápníkem, který by měl být 1:2 ve prospěch vápníku. Obsah mléčných výrobků v jídelníčku malých sportovců by měl odpovídat asi jednomu litru mléka.“

Zejména u sportujících dívek je třeba podle odborníků sledovat příjem železa. „To je součástí hemoglobinu (krevního barviva) a myoglobinu (svalové barvivo) a jednou z jeho funkcí je také přenášení kyslíku z plic do tkání. Nedostatek železa může způsobit špatné okysličení svalových tkání, což bývá příčinou snížení sportovního výkonu. Nedostatek železa hrozí zejména dívkám v souvislosti se zvýšenými ztrátami železa krví při menstruaci. Dále se může vyskytovat u dětí, které ve svém jídelníčku vynechávají některé potraviny, zejména maso,“ vysvětluje pro Ženu-in.cz Jitka Tomešová.  

 

Pitný režim sportovců

Velice důležitý je pro sportovce pitný režim. Při sportu se voda z těla ztrácí v největší míře potem, odchází také při močení, stolicí a dýcháním. Výraznější ztráty tekutin kladou větší nárok na práci oběhového systému a termoregulaci, při dlouhodobější dehydrataci se může objevit únava, bolesti hlavy a potíže s ledvinami.

Pro posouzení ztrát tekutin a následné doplnění potřebného množství je možné se orientačně řídit úbytkem hmotnosti v průběhu sportu. Obecně platí, že každý kilogram ztracený v průběhu cvičení je třeba nahradit jedním litrem vody. Bylo zjištěno, že nejrychleji dokáže tělo využít vodu s malým množství rozpuštěného cukru (2,5 až 5 procent).

„Se sportem souvisí také pití iontových nápojů, které sportovcům usnadňují doplňování minerálních látek a energie pozbytých při sportu. V případě dětí ale jejich zařazení do pitného režimu není nutné a většinou postačí, když si malí sportovci přidají jednu porci ovoce,“ upozorňuje terapeutka Tomešová.

 

Porovnání jídelníčku sportujícího a nesportujícího dítěte (cca 10 let)

 

Sportovec
(se sportovní aktivitou odpoledne
)

 

Nesportovec

 

 

Snídaně

Snídaně

1

kornspitz

1

kornspitz

10 g

rostlinného tuku (Rama)

10 g

rostlinného tuku (Rama)

40 g

dětské šunky

20 g

dětské šunky

3

ředkvičky

3

ředkvičky

Přesnídávka

Přesnídávka

200 g

ovocného salátu s jogurtem

200 g

ovocného salátu s jogurtem

1

rohlík nebo houska

1

rohlík nebo houska

30 g

hořká čokoláda s oříšky

 

 

Oběd

Oběd

250 ml

kmínové polévky s vejci

250 ml

kmínové polévky s vejce

120 g

těstovin

120 g

těstovin

90 g

telecího guláše

90 g

telecího guláše

150 g

hruškového kompotu

150 g

hruškového kompotu

Svačina

Svačina

30 g

žitného chleba

30 g

žitného chleba

10 g

rostlinného tuku (Rama)

10 g

rostlinného tuku (Rama)

70 g

hermelínu

70 g

hermelínu

1

větší paprika

1

větší paprika

1

jablko (po sportu)

 

 

Večeře

Večeře

10-15 kusů

lívanců z ovesných vloček

8-12 kusů

lívanců z ovesných vloček

1

ochucený tvaroh

 

 

 

Dbáte na to, aby vaše sportující děti dodržovaly správný stravovací režim? Je to podle vás důležité?
Reklama