Vánoce jsou pro mne čas pohody a klidu, proto si je užívám pokud možno bez stresu a honění. Tradice se snažím dodržovat, leč náš malý ďábel převlečený za andílka dokáže sabotovat snad cokoli. S přítelem koukal na nějaký válečný dokument, a tak lodičky z ořechů vesele bombardoval, snažíc se je potopit. O úpravě klasické koledy na „Rolničky, prdlačky" jsem se už zmiňovala, moc rád pomáhá i u pečení cukroví. Nic zlého netušíc jsem mu podávala ozdobené kousky, aby je dával do krabice, na tom snad nic nezkazí... Když jsem napodávala celý plech, zjistila jsem, že krabice zeje prázdnotou, a ten rošťák cukroví spravedlivě dělí mezi štěně a kocoura, kteří čekají nastoupení u jeho židle. Svíčky na adventním věci rozsvěcuji proto, aby měl co sfouknout, a mé vyhrožování proflákl veřejně bez nejmenších skrupulí, když jedné moc milé paní na šišlavou otázku - co mu asi přinese Ježíšek - pohotově odpověděl: Naprdí, maminka žíkala!"
Zvířátka se také snaží pomáhat s vánoční výzdobou, jen se nemůžeme shodnout na nějaké jednotné, a tak štěněti ničím výzdobu kuchyně vyhrabaným odpadkovým košem a kocoura peskuji za to, že si plátky sušeného ovoce na adventním věnci představuje trošku přežvýkané, narozdíl ode mne, ženské bez fantasie a smyslu pro moderní kočičí trendy.
A tak můžu říct, že dodržujeme jedinou a nejdůležitější tradici... být spolu a užívat si svátky v pohodě.:o)
Pro ilustraci fotka malého záškodníka :o)




Z_U_Z_U
Milá Z_U_Z_U,
co pořád máte, vždyť je to andílek. Jen ty pleny mu to trochu kazí .

















Reklama