Reklama

Milá redakce,

po přečtení článku od Gerdy o jejích nočních trablech s kočkou, jsem si vzpomněla na své trable, které mám ovšem s ježkem. No ono popravdě to jsou trable se psem, ale ježek tam hraje významnou roli.

Mám aljašského malamuta Apolla. Výběh má hned vedle našeho domu, takže v létě, když mám otevřené okno, tak slyším vše, co se u něj ve výběhu děje. Spím, je asi tak půlnoc, někdy je i později, a probudí mě podivné zvuky. Není to štěkání nebo vrčení, to ne, je to takové podivné tiché blaf.

Celá rozespalá se šourám domem, v přízemi si vezmu košík, rukavice a misku s granulemi. Přicházím k výběhu a situace je více než jasná, uvnitř sedí Apollo a před sebou do klubíčka stočeného ježka. Jen co otevřu dvířka do výběhu, vezme ježka do tlamy a obíhá s ním výběh. Po mnoha pokusech už vím, že mi ježka vydá výměnou za granule. Ovšem to by nebyl Apollo ... ježka z tlamy pustí ... ale v boudě. Takže zatímco on si pochutnává na granulích, tak já po kolenou lezu do boudy pro ježka, abych ho v košíku odnesla co nejdále od Apollova výběhu, a cestou se modlím, aby dnes v noci už žádný ježek na "návštěvu" nepřišel.

Kolikrát jsem si říkala, proč tam ti ježci lezou, vždyť přece musí cítit, že tam je pes, nebo ne???

Brůča

Milá Brůčo, třeba se to ježečci chtějí s Apollem kamarádit :o)))