Cestování

Jezdíte stopem?

Doba dovolených a prázdnin je sice ještě poměrně vzdálená, ale přesto mi dovolte malou úvahu na téma autostop.

Přiznám se, že v dobách svých šťastných studentských let jsem stopem občas jezdila. Pravda, nikdy ne sama, ale vždy alespoň s jednou kamarádkou. Tehdy v našich telecích letech nám to připadalo jako dostatečná obrana před případným útočníkem. (Musím ovšem podotknout, že po shlédnutí filmu Smrt stopařek jsem toto své počínání poněkud přehodnotila.)

Nicméně v době, kdy jsme s děvčaty autostopu holdovaly, jsme si nějaké velké nebezpečí nepřipouštěly. Znáte to. „Nám se přece nemůže nic stát.“ „Moudře“ jsme si říkaly a vrhaly se ke krajnici, kde jsme vehementně mávaly na projíždějící auta.

Vždycky nám někdo zastavil a občas jsme zažily i nějaké to povyražení. Třeba když jsme stopovaly ve čtyřech a zastavil nám chlapík v malém Fiatu. Nasoukaly jsme se dovnitř, autíčko ztěžka dosedlo na podvozek a líně, přelíně se rozjelo.

„Je nás tady asi nějak moc,“ zkonstatoval pan řidič.

„To asi jo, ale my jsme čtyři, vy jste tady navíc,“ drze mu odvětila největší „držtička“ z našeho povedeného čtyřlístku. Naštěstí měl pán smysl pro humor a kousek cesty nás popovezl. Jednou jsme zase jely jakýmsi nákladním autobusem plným kožichů a během jízdy jsme si dělaly módní přehlídku.

Zkrátka a dobře. Stopování pro nás byla zábava a způsob, jak se lacino dostat tam, kam jsme chtěly.

Opravdu jsme byly telátka a veškeré varovné zprávy v novinách a televizi jsme odbývaly pohrdavým mávnutím rukou.

Měly jsme kliku. Opravdu se nám nikdy nic nestalo.

Jenže – vždycky to tak nebývá. Kolik děvčat již zaplatilo svými životy či zdravím na tento způsob cestování. Přiznám se, že představa, že by autostopu holdovaly mé dcery, ve mně vyvolává mrazení. Nevím, jestli někdy stopovaly, či stopují. Myslím si, že ne. Ale to si mí rodiče mysleli také. Samozřejmě, že jsem jim tento svůj výstřelek na nos nevěšela.

A tak by mě docela zajímalo, jaké zkušenosti máte se stopováním vy? Jezdíte stopem? Či jste jezdili? Stalo se vám při něm někdy něco nepříjemného?

Stále jsou totiž vidět na okrajích silnic mávači. Hoši, dívky, skupinky… Stopem se jezdí i vyloženě dlouhé trasy do ciziny. Je to hazard nebo dobrodružství?

   
   
12.02.2004 - Zahraničí - autor: Jaroslava Machálková

Komentáře:

  1. avatar
    [44] Lucylle [*]

    Ty stranky Muzeum zlocinu jsou super
    Podivejte se na pripad Kucerovsky-toxikoman,ktery rozrezal zenu.Muj byvaly(taky rocnik 56) ho i obet znal.Ja znam dokonce manzela te obeti-Bezdeka.Zblaznil se z toho,chodi po Brne a mluvi si sam pro sebe a taha furt nejaky harampadi v taskach.Jednou mi v hospode rekl,ze mi ureze hlavu(nechtela jsem ho polibit ) Hrozna historka,brrrr....

    superkarma: 0 15.02.2004, 10:13:38
  2. avatar
    [43] Lucylle [*]

    Ja kdysi jela stopem s jednim znamym z Brna do Prahy
    Kdyz jsme asi 20 minut nic nestopli,vytahl slukovku,naplnil marihuanou a trochu jsme si zakourili Asi za deset minut nam zastavila cervena mazda...asi proto,ze jsme meli usmev na tvari My totalne zhuleni jsme mackali nejaky knoflik s tim,ze je to katapult ridice No ten to nezvladal a vysadil nas u Vetrnyho Jenikova...pak jsme stopli dodavku s kvetinama a ja usnula

    superkarma: 0 15.02.2004, 09:57:21
  3. [42] Pidulina [*]

    tyna: teď jsem doprohlížela "muzeum zločinu" uff jsem z toho dost vedle!! Je to pro silný žaludky

    superkarma: 0 14.02.2004, 15:59:35
  4. avatar
    [39] Vivian [*]

    tyna: Já teď prolézám celý ten web, je to opravdu moc dobře uděláno, pro studijní účely prostě skvělý. Já jsem se ještě kdysi na škole o tenhle obor dost zajímala, mám dokonce i tlustou knihu s obrázkama. I pár mrtvole jsem shlédla, ale pak jsem se přece jen vydala na dráhu péče o živé. Přece jen to není pěkná práce, to teda ne. Ale zajímat mě to nepřestalo.
    Líbí se mi, že ten web není koncipován jako nějaká honba za senzací, ale prostě jako nějaká dobrá učebnice. Hlavně než otevřeš nějakou stránku, tak se tě to dvakrát, třikrát zeptá, jestli fakt chceš... no, ty fotky jsou teda otřesný, to jo. Ale kromě toho je tam i spousta hodně zajímavých informací.

    xenie: Já už jsem o tomhle párkrát četla, takový rady pro osamělý cestovatelky... že to máš na něj zkusit s tím, že máš třeba měsíčky (i když to může ledasjaký úchyly ještě víc vzrušit ) nebo že máš nějakou pohlavní nemoc...

    superkarma: 0 12.02.2004, 17:23:16
  5. [35] xenie [*]

    vivian...máš duchaplnou kamarádku...před cca 2 měsíci jsem jela v noci po Praze domů, čekám na bus, zastavilo mi samo od sebe auto..no a já vůl do něj vlezla... nejhorší že když se leknu jesme schopna slov ani pohybu, natož křičet a zdrhat... no, asi nikdy stopovat nebudu :(

    superkarma: 0 12.02.2004, 15:13:43
  6. avatar
    [34] Vivian [*]

    tyna: Perfektní stránky Všem doporučuji.

    superkarma: 0 12.02.2004, 15:12:22
  7. avatar
    [33] Vivian [*]

    Moje kámoška kdysi na dotěrnýho řidiče vyzrála dost chytře. Stopla si nějakýho slizkýho křupana, kterej po cca čvrt hodině cesty, plytké konverzace a asi i sbírání odvahy zabrzdil na kraji silnice (která vedla neosídleným a zalesněným krajem) a nadhodil, že by si spolu mohli "trochu užít". A ona sklopila zrak a pípla: "Jestli vám nevadí, že se léčím s kapavkou.."
    No, chlápek na to nic neřekl, zase šlápl na plyn a až do cíle její cesty neřekl ani slovo.
    Ona si to s tou kapavkou samozřejmě vymyslela, ale na toho chlápka to zabralo. Zřejmě nebyl tak odhodlanej, jak vypadal.

    superkarma: 0 12.02.2004, 15:04:57
  8. avatar
    [29] Lhasa [*]

    Já jela stopem jen jednou a sama... Na výpadovce jsem se přilepila na normálně vypadajícího kluka, normálně jsem na něj vybalila, že se potřebuju přesunout tím a tím směrem, a jestli se k němu můžu připojit, že by nám jako dvojici možná někdo zastavil spíš.. A taky jo
    Budiž mi omluvou, že mi bylo 17.

    superkarma: 0 12.02.2004, 11:59:01
  9. avatar
    [23] Kelly [*]

    Párkrát jsem na nátlak spolužaček jela stopem, ale sama nikdy.
    Jednou mi zastavil řidič sám a když viděl, že se mnou nehne, že budu raději dál stát na zastávce a čekat na ten prokletý autobus (třeba i hodinu, když vynechá), měly by jste vidět, jakým stylem zařadil rychlost a odjel. Byl sprostý a ještě mi "něco" ukazoval.
    Tenkrát jsem sama sebe plácala po ramenou, že jsem kabrňák.
    Stopem - NE, nikdy (pokud by nešlo o život), to raději půjdu kilometry pěšky do cíle. Třeba přijdu pozdě, v dešti, v noci, ALE ZDRAVÁ A ŽIVÁ. Já totiž jako žena nikdy (i když by mi šlo o život) nevyvinu v sebeobraně takovou sílu, jako útočník.
    Tyno, já na stopování nejsem srabík, ale pořádný srab. A nestydím se za to.

    superkarma: 1 12.02.2004, 10:49:47
  10. avatar
    [20] sunnynka [*]

    my jsme stopovali se pravidelně trasu Hranice - Brno, když tam ještě jezdil do školy a já za ním. Ale sama bych se stopovat bála

    superkarma: 0 12.02.2004, 10:25:50
  11. avatar
    [18] Wiki [*]

    modroocka: tak to ja bych tam asi radeji zustala nez... radsi vyprask od rodicu nez byt poznamenana na hodne dlouho... :(

    jinak ja parkrat stopem jela - poprve to bylo se spolubydlici, kdy jsme jely ze Spisske Nove Vsi do Ostravy - jely jsme po malinkych kousiccich asi 23 auty, byly jsme na lehko a asi v pul ceste nas chytil desny slejvak - kdyz jsme dojely do Ostravy, druhy den uz hlasili povodne a hranice mezi Slovenskem a CR uz byly zavrene...pak jsme jely jeste parkrat a parkrat jsem jela s pritelem trasu Praha-Ostrava a opacne...nejdelsi cesta nam trvala 14 hodin - des a hruza, nedarilo se :)

    superkarma: 0 12.02.2004, 10:12:00
  12. avatar
    [16] Simba [*]

    Jezdívala jsem stopem taky (před rodiči dodnes ani slovo ), vždy ve dvojici s kamarádkou, měly jsme tehdy víc štěstí než rozumu, že se nám nikdy nic nestalo. Pak jsem párkrát jela stopem s , který vždy konverzaci s řidičem začínal větou: "To jste hodnej, že jste nám zastavil, že se nebojíte." Řidič vždy vykulil oči a byl rád, když jsme vystupovali, že ve zdraví dojel.

    superkarma: 0 12.02.2004, 10:02:32
  13. avatar
    [15] alpina [*]

    Jak to tak čtu, tak jsem asi světlá výjimka - nikdy v životě jsem nestopovala, měla jsem z toho přímo panickou hrůzu a svým dvěma pubertálním dcerám jsem se ji snažila vtlouct do hlavy taky. U té starší se to bohužel minulo účinkem, vesele si stopovala a žádné moje výhrůžky nebyly nic platné.
    Jednou jsem takhle jela z práce a koho vidím stát na stopu v protisměru?? Moje drahá dcerunka s kámoškou vesele mává na autíčka! Já měla půjčený auto, takže mě hned nepoznala, ale přála bych vám vidět její výraz, když jsem vystoupila z auta!!! Původně jsem měla v úmyslu vrazit jí pár výchovných, ale nakonec jsem usoudila, že to leknutí jí naprosto stačilo, byla zelená jak sedma
    A pokud vím, tak tím její stopování skončilo, protože co kdyby náhodou zase kolem jela její máma ve vypůjčeným autě!!!

    superkarma: 0 12.02.2004, 09:55:36
  14. avatar
    [14] *daisy* [*]

    Na VS se jinak nedalo (kdyz mate v penezence 5 Kc a listek stoji 130, nejak to nedava ten spravny pocet, co? )..
    Potkala jsem spoustu zajimavych lidi, pokecala (nastesti jsem tlamicka, ktera vzdycky umela odradit ) - a mela jsem kliku. A pokud jednou budu mit dceru? No, jako rodice, budu ji nutit, aby ne, i kdyz mi je jasne, ze s nejvetsi pravdepodobnosti...

    superkarma: 0 12.02.2004, 09:44:18
  15. avatar
    [13] Ťapina [*]

    Tak na tohle jsem byla vždycky srabík. Jela jsem stopem párkrát jenom s přítelem, a to v Rumunsku. Tam se totiž tak nějak spoléhá na to, že kdo se potřebuje někam dostat, ten s něco stopne (a řidiči zaplatí), takže autobusu se mnohdy nedočkáte.

    superkarma: 0 12.02.2004, 09:32:08
  16. avatar
    [10] ZuKo [*]

    Merylko, jakobys mi z oka (teda spíš ze zážitků) vypadla. Stopovala jsem docela dost, vždy minimálně ve dvou, projezdily jsme s kamarádkou celé Čechy, nikdy se nám nic zlého nepřihodilo, jen nás jednou z náklaďáku vyhnal policajt, zastavil nás ve Stodu na zastávce autobusu, lidi čučeli.... , vzala nás taky plná škodovka 100MB zedníků , taky jedni Poláci, že prý ať jedeme s nima do Polska, my chtěly jen na Mácháč. Taky nás vzal jeden zazobanec v chrysleru, zajel s náma ke svý tetě pro jakblka, nechal nás 1/4 hodiny samotné v jeho autě, kde měl plnou peněženku a pak, když nás vysazoval, dostaly jsme na cestu ještě pěkná jablíčka.... Takových zážitků mám víc, teď se mi díky tvému článku vybavily. Mimochodem moji rodiče dodnes netuší, že jsem kdy stopem jela

    superkarma: 0 12.02.2004, 08:45:55
  17. avatar
    [9] Aja [*]

    Jezdívala jsem stopem docela běžně. Sama nebo s kámoškou nebo s nějakým klukem...I do Bulharska jsme jeli,a přes Rumunsko!
    Ale svou dceru bych asi přerazila, kdybych se domákla, že stopem jezdí...

    superkarma: 0 12.02.2004, 08:29:30
  18. avatar
    [8] ještěrka.ehp [*]

    Ja projela stopem půlku Evropy a neměla jedinej zlej zážitek (pokud nepočítám cestu s Maďarama, z kterých jeden zvracel pod sedadlo a zapíjel to vodkou). Asi funguje štěstí, nebo já nevim co, ale stopování mám ráda, už jenom proto, že se při tom člověk seznámí se spoooustou zajímavých lidiček A můj nejkurioznější stop byl z Vídně, odkud se podle mě prostě stopem dostat nedá. Byly sme tam asi 6 hodin a zoufale hledaly jediný místečko, kde bysme si mohly stoupnout, až sme nakonec potkali v parku pod rohlednou Polskej autobus, kde sme se zeptali, jestli nám neporadí cestu a oni nás odvezli až na hranice (asi v jedenáct večer) Ještě jednou jim za to mooooc děkuju

    superkarma: 0 12.02.2004, 08:20:55
  19. avatar
    [7] kosmokosmo [*]

    Nevim proc - jsem si Te ted predstavila jako toreadorku....

    superkarma: 0 12.02.2004, 06:49:58
  20. avatar
    [6] kosmokosmo [*]

    Irka1: ty jooo zenska......co Ty vlastne delas..........?

    superkarma: 0 12.02.2004, 06:48:34
  21. avatar
    [5] Irka1 [*]

    kosmokosmo: ale vubec ne, nic tragickyho....jen jsme dojeli do vesnice, kde jsem delala.

    Mela bych dodat, ze zadne bojove sporty neumim a vysazena v lese jsem byla, protoze jsem vypadala jak silenec a presto,ze jsem mela strach, tak ten chlap mel ocividne vetsi.

    superkarma: 0 12.02.2004, 06:40:10
  22. avatar
    [4] kosmokosmo [*]

    Irka...Mel smulu, neuzil si, dokonce nemel ani moznost vyslechnout lamanou nemcinou, jak jsem v judu pokrocila..........co se mu stalo...mrtvice...nebo snad infarkt?

    superkarma: 0 12.02.2004, 06:14:01
  23. avatar
    [3] kosmokosmo [*]

    Ja projela stopem Emeriku z New Yorku, az po San Francisco........bylo to SUPER!!!!!Na jiny zpusob dopravy nebyly penize a vubec.....byla jsem svobodna, bezdetna a varovani svych pratel z vychodniho pobrezi nedbala.......a tak jsem tvrdila.......bud to bude moje nejkrasnejsi dovolena nebo nejstrasnejsi..........
    No a byla krasna!!!!
    Musim priznat, ze jsem vsem muzum kteri me svezli tvrdila, ze jsem lesba..........ale stejne me nejvic ze vseho braly maminy s auty plnymi deti.......ja totiz v zenach vzbuzuju matersky city!!!!!!!

    superkarma: 0 12.02.2004, 06:11:45
  24. avatar
    [2] Irka1 [*]

    Stopovala jsem v Cesku prakticky kazdy vikend Praha-Susice. Nekdy s kamoskou, vetsinou sama. Za celou dobu se mi stalo jednou, ze hnusnej chlap mi hladil po noze a zajel do lesa, prej k rybniku, ze se vykoupeme. Cestou k rybniku jsem mu vypravela co vsechno nas uci na judu a vydavala ruzne skreky a trhave pohyby. Chlap mi v lese vysadil a ponechal osudu.

    Pak jsem jezdila stopem po Rakousku a tam mi trikrat vezl jeden dedek, pri treti jizde mi nabizel silinky, ze si uzijeme. Mel smulu, neuzil si, dokonce nemel ani moznost vyslechnout lamanou nemcinou, jak jsem v judu pokrocila.

    superkarma: 0 12.02.2004, 01:37:37
  25. avatar
    [1] *Kotě* [*]

    Jela jsem stopem jenom jednou v životě, ale stálo to fakt za to. Na gymplu jsme si s jednou kamarádkou udělaly výlet na Hrádek u Nechanic. Z malé vesničky se šlo ještě kus pěšky, tam jsme si užívaly zámek a park a když jsme konečně doťapkaly zpátky Nechanic, zjistily jsme, že žádný autobus do Hradce už ten den nejede. Takže jsme šup na stop... na silnici, kde zjevně projelo tak jedno auto denně. Po hodině zastavilo hned první vozidlo - velký stařičký autobus s nápisem TJ Slavoj Předměřice. Vlezly jsme do něj a zíraly do vysmátých tváří asi patnácti pubertálních mužů. Jeli na fotbalový zápas do sousední vesnice. Dost vyděšeně jsme poprosily o svezení do Hradce a trenér (taky mladý) povídá: dobře, ale napřed... ( )... napřed musíte jet s námi a podívat se na náš zápas! Děsně se nám ulevilo a ochotně jsme přikývly. Tak jsme celé odpoledne sledovaly úžasný okresní juniorský přebor, fandily "těm našim" jak pominuté a za odměnu nás pak jeden z kluků konečně odvezl do Hradce...

    superkarma: 0 12.02.2004, 01:06:50

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme