Co já a moje prázdninové bydlení?

Když jsem byla malá, mnoho let jsem trávila minimálně čtrnáct dní v létě pod stanem. Nejdříve to bylo s rodiči, kdy jsme jezdili k rybníku asi patnáct kilometrů od města.

Už jako malá jsem se bála jakéhokoliv pavouka, a proto jsem byla schopná vzbudit skoro celý kemp, jen aby jej někdo dostal pryč. Pamatuji si také, jak jsme vytvářeli vlastnoručně strouhy okolo stanu, když začalo pršet a nepřestávalo několik dní. Naštěstí jsme to domů měli jen kousek, a proto nebyl problém po dvou nebo třech dnech zabalit a odjet z promočeného kempu.

Na pavouky jsem si musela zvyknout, když jsem začala chodit do skauta. Letní tábory bez rodičů byly velkou zkouškou. Rodiče daleko a pavouci na blízku. Zvykla jsem si je ignorovat a užívala si přírodu.

Poslední dobou si stále častěji vybírám ubytování v penzionu než pod stanem. Naposledy jsem stanovala před rokem, když jsme jeli Vltavu, a byla to úžasná změna. Jen jsem tu romantiku po návratu prostonala. 

Co vy? Jezdíte stanovat? Jaké zkušenosti máte s kempy v Čechách?

Napište, pošlete fotografie: redakce@zena-in.cz

Reklama