Nastávající maminka Ferdička i její miminko děkují za blahopřání.

Nedávno jsem si vzpomněla na film Kdopak to mluví a na scénku, kdy se miminko ptá hlavní představitelky: "Ahoj, tak ty seš ta ženská, co jedla ta nemožná jídla?"

Možná že bych měla udělat průzkum u výrobců nakládaných okurek a cibulek, zda mají dostatečné zásoby.

Ano, já vím – je to klišé, ale nemohu si pomoci. :-)

Začátkem II. trimestru mne přepadly nevídané chutě. Co přepadly, přepadají mě neustále asi tak třikrát do minuty, a to střídavě na jahodový koktejl, nakládané okurky a cibulky, dort Malakoff, párky,…

Tohle jsem v I. trimestru neznala. Naštěstí (3x ťuky na dřevo) jsem nepoznala žaludek na vodě a ranní nevolnosti. Jenom ohromný, místy až hrozitánský hlad, kdy jsem měla obrovskou potřebu cokoli sníst – ne sušenku o 50 g, to množství by mne urazilo – ale kdyby bylo po mém, tak i třikrát denně bych si dala celé obědové menu. Potřebovala jsem v žaludku cítit nějakou „masu“.

Jenže ten hlad byl zároveň doprovázen nechutenstvím – takže to dopadalo tak, že jsem stála před otevřenou lednicí, špajzem … a NIC. Do zásoby jsem si našetřila tři kila.

Jsem zvědavá, jestli mne začne chutnat dršťková, koprovka nebo rýžový nákyp – tj. jídla, která bytostně nesnáším.

Měly jste v těhotenství nějaké kuriózní chutě?  

     
Reklama