Jestli si váš partner potrpí při milování jen třeba na červené punčošky, je to téměř normální. Navíc se psychologové shodují, že fetišisty jsme v zásadě všichni…. Co ale s takovým parcialistou, nebo rovnou mysofilem?

 

Nemusíte partnera tlačit do latexového prádélka, aby vaše diagnóza zněla fetišista. Jak jsem zjistila, tak já jsem se jím například stala zcela nevinně již v sedmnácti letech.

Rozešli jsme se. Uložila jsem tedy upocený nátělník své první lásky do igelitového sáčku v přesvědčení, že jeho vůni navždy uchovám pro sebe i budoucí pokolení. Celou historickou senzaci překazila moje maminka, když nátělník našla a vyprala. (Nechápu, čí si asi tak myslela, že je! Jestli otce, tak to se musela pomátnout, protože můj idol, chudák, tehdy vypadal jako z koncentráku, zatímco můj otec taky, ale jako z řad dozorců.)

 

Podobné záliby má ale při troše upřímnosti každý. Kdekdo si schovává například pramínek vlasů svého milého - to jsem jmenovala ten nejfádnější fetiš z možných. Jestli se tedy s partnerem shodnete na tom, že latexový obleček, plynová maska či kozačky v posteli vám udělají oboustranně dobře, buďte rádi. Protože existují i těžší kalibry.

 

Představte si, že by se ten váš jako správný parcialista například bláznivě zamiloval do vašeho palce u nohy. Také pánů i dam zamilovaných například do pozadí či popředí svých vyvolených je poměrně dost. Parcialistovi totiž stačí k uspokojení jen část těla. Je jí posedlý.

 

A to palec u nohy ještě není takový průšvih, jako kdyby se, jsa zoofilem, zamiloval rovnou třeba do vaší kočky. Takový nefalšovaný zoofil to má v životě těžké. Zvláště když se jeho modlou stane například sousedova fenka pražského krysaříka. A což teprve, když se nečekaně zamiluje v lese. Hoňte po lese veverku...

 

Zamilovat se lze opravdu do lecčeho. Třeba do bot. Jestli jste se ale zamilovali do nějakého modelu u Bati, ale neplazíte se tam po zemi a neolizujete a neočicháváte vystavený sortiment, ještě nejste retifistkou.

 

Naproti tomu chudák statuofilista se s ničím zaměnit nedá, navíc jeho milovaná je bohužel jako kus kamene. Bodejť by nebyla, když je odmalička sochou.

 

To ale stále raději statuofilistu i s jeho vášní pro kamenné tváře než mysofilika s jeho vášní…

Zase ale pokud se jako řidič fekálního vozu nechá zaměstnat pravý nefalšovaný mysofilik, může mluvit vlastně o velikém štěstí. Bude  nejspíš ve firmě jediný, komu se taková práce stane doslova vášní.


Jestli potkáte v autobuse frotéra, určitě ho nebude přitahovat váš ručník. Spíše se o vás bude třít a všelijak se tisknout, což vám v přeplněné tramvaji asi ani nepřijde divné. Třeba ani nevíte, že během každé vaší cesty do práce pomůžete jednomu frotérovi „ke štěstí“. Taky co by to bylo za prohnaného frotéra, kdyby si vybral k tření tramvaj poloprázdnou.

Naštěstí autopedofila byste bezpečně poznali už na začátku vztahu. Jeho žvatlání, šišlání, brumlání a lezení po čtyřech byste jistě nepřehlédly, nehledě k tomu, že autopedofil se také velice rád počůrá a je mu nesmírným potěšením, když ho přebalíte, případně ho pokáráte a posadíte na meganočníček. Ovšem, láska přece někdy nezná hranic...

Malou procházku ložnicemi „zajímavých“ lidí bychom mohli zakončit návštěvou u koczwaristy. V zásadě je to normální chlapík, který nepotřebuje nic jiného než například mikrotenový sáček a kousek motouzu. Pokud mu ho před milováním nasadíte na hlavu, pěkně na chvilku utáhnete tak, aby se lehce přidusil, a nebude vám vadit, že při tom vypadá jako čerstvě utržený česnek a později jako rajče před sklizní, můžete spolu prožít krásný vztah.

 

Kolik památečních pramínků vlasů skrývá váš tajný kufřík? :-)

Reklama