Dědu s bujnou fantazií a vypravěčským talentem měla čtenářka Masira1. A tak se jí díky tomuto svéráznému kmetovi zdály sny plné a vrahů a umrlců...

Bojíte se vrahů? A mrtvol? Čtenářka Masira1 se jich jako malá bála hodně. Kvůli dědovi...


Hezký den všem.
K tomuto tématu bych ráda i já přispěla svou troškou do mlýna. Už je to dáááááávno, pradááááávno, co jsem byla malá holka. Často jsem se sestrou trávila dětství u prarodičů. Byli už hodně staří, bydleli na samotě ve velké chalupě, která sama vypadala strašidelně a neustále v ní něco skučelo, skřípalo, vrzalo. A vůbec nejstrašidelnější byly tmavé dlouhé zimní večery. Do chalupy se sešli sousedé a sousedky, chlapi něco vyřezávali ze dřeva a ženské draly peří.
Já se sestrou jsme ležely na vyhřáté peci ve vedlejší místnosti. A děda si zapálil smradlavou fajfku a začal vyprávět strašidelné příběhy. Sestra to milovala a tak vždycky pootevřela dveře, aby dědu slyšela. To já se bála. Děda byl totiž skvělý vypravěč, měl velice bujnou fantazii a velký herecký talent (Alfréd Hitchcock se mohl jít zahrabat). Jeho příběhy byly hodně strašidelné, děsné, přímo hororové. Chlapi mnohokrát přestali vyřezávat a ženské s otevřenými ústy přestaly drát peří a všichni hltali každé dědovo slovo. Já jsem se hrozně bála. Všude jsem viděla bezruké vrahy, umrlce, duchy, divé lidi a všechny ty hlavní hrdiny z dědových příběhů. Zdálo se mi o nich, pronásledovali mě, viděla jsem je všude. Budila jsem se propocená a vylekaná. Už jsem tam nechtěla spávat. Ale naši se se mnou o tom nehodlali bavit a smlouvat. Musela jsem tam spávat dál.
Až babička si všimla, že jsem pořád vystrašená, nesvá a zelená jak sedma. A já jí vyklopila pravdu, že mám hrůzu z těch dědových příběhů. Babička mě objala, vrazila mi do ruky kus čokolády (což byla tenkrát docela vzácnost) a šla domluvit dědovi. Děda mi od té doby každý večer vyprávěl hezké a moc veselé pohádky, nebo hrál loutkové divadlo. Ale jakmile jsem zavřela oči, místo princezen jsem viděla umrlce, místo královny bezhlavého ducha. Dlouho jsem se nemohla těch ošklivých snů zbavit. Ještě dneska se mi objeví ve snu nějaká mrtvá potvora, ale už to není nic strašného. Děti jsou strašně citlivé a snadno zranitelné dušičky. Dospělí by je měli uchránit před jakýmkoliv strachem a dělat vše pro to,aby jejich spánek byl klidný, pokojný, plný krásných a příjemných sladkých snů.
Masira1

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 20. 11. 2012: Noční můry

  • Trpíte nočními můrami?
  • Jaká byla ta vaše nejhorší?
  • Přichází vaše noční můry zcela nečekaně, nebo se vám zdají pravidelně při nějaké příležitosti?
  • Už se nějaká vaše noční můra splnila i v reálu?

Své příběhy mi posílejte do redakční e-mailové schránky (viz níže), a to nejpozději 20. 11. 2012 do 15.00 hodin. Za příspěvek můžete získat dvě zajímavé a tajemné knížky. První z nich je Černá kniha církve od Micheala Hebeise (Knižní klub) a druhá Dänikenův Prorok minulosti (Knižní klub). Abyste ale měla šanci na získání tohoto pěkného dárku, musí být váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.

knihakniha

Reklama