Vůdce proletariátu Karel Marx měl neuvěřitelné štěstí! Nejen že nemusel celý život pracovat, ale ještě získal lásku dívky, která jej bezmezně milovala po celý život a sdílela s ním dobré i zlé. Tedy toho dobrého zas tolik nebylo…

Jenny von Westphalen (1814 – 1881) patřila mezi nejlepší partie v Trevíru. V osmnácti letech měla pověst nejkrásnější dívky ve městě. Když se tato aristokratka, nevlastní sestra pruského ministra vnitra a zároveň vnučka stratéga armády Fridricha Velikého, do Karla Marxe zamilovala, tvrdě doma narazila. Co na tom, že se s Karlem znala odmalička, že se obě rodiny přátelily a že dokonce Jennin otec měl nadaného Karla rád a podporoval ho. Tady šla veškerá tolerance stranou! Jenny si zaslouží něco lepšího!

Ani Marxovi si nežili zrovna špatně. Vlastnili pěkný dům, několik vinic, zaměstnávali kuchařku i dvě služky. Prostě trevírská honorace. Tatínek byl sice vážený trevírský advokát židovského původu, který vyženil značné jmění, přesto se rodina nemohla von Westphalenům rovnat.

Karel začíná po vzoru otce studovat práva. No studovat… Moc tomu nedá. Práva ho nebaví, libuje si v pitkách i bitkách. Láska s Jenny je tajná a dlouho platonická, ví o ní jen Karlův otec. Ten je prostředníkem, který předává Jenny Karlovy dopisy plné lásky a něhy. V té době píše Marx také padesát sedm sonetů a balad, dle kritiků nevalné kvality. Velkou část korespondence ale zničila dcera Laura. Byla zbožná a otcovy mladické romantické výlevy se jí zdály příšerné.

JennyNa to, aby se stala paní Marxovou, čeká Jenny, která je o čtyři roky starší než Karel, trpělivě dlouhých sedm let! Své ano si řeknou snoubenci v oblíbeném lázeňském městečku Kreuznach v červnu 1843. Nežije už ani Karlův otec, ani ten Jennin. Malého obřadu se účastní jen Jennina matka a mladší bratr Edgar, ostatní příbuzenstvo von Westphalen se neobtěžuje. Od Marxů nepřišel nikdo. Nejspíš je Karel zapomněl pozvat. Jenny nedostává žádné věno ani výbavu, jen pár šperků. A ještě něco! Přepychové rodinné stříbro s erbem hrabat z Argyllu. Ostatně bude se v budoucnu hodit! Dědilo se z generace na generaci. Teprve Karlu Marxovi se podařilo tuto nádheru rozfofrovat!

Krátce po svatbě odjíždějí novomanželé do Paříže a zažívají tu skutečné štěstí. Karel dostává nabídku na redigování Francouzsko-německé ročenky. Vypadá to docela slibně, zůstane nakonec jen u jednoho čísla…

Jenny se v Paříži narodí holčička Jennychen. Mladá maminka, vlastně už třicetiletá, ovšem péči o miminko naprosto nezvládá a s téměř polomrtvou dceruškou se sama kajícně vrací ke své matce do Trevíru. Baronka von Westphalen se své vnučky ujme, zachrání ji a vypiplá. Jenny si zatím s Karlem, který zůstává v Paříži, jen píše.

V Paříži se mezitím Karel Marx seznámí v Café de la Régence s osudovým mužem svého života – o dva roky mladším a výrazně bohatším Bedřichem Engelsem, mužem, který ho už bude věrně provázet a pomáhat mu do konce života. Engels je v té době pohledný a elegantní blonďák, milovník luxusního života, kvalitního vína a krásných žen. Údajně umí dvacet jazyků. Žádný suchar. Opravdový bonviván! Jeho tatíček vlastní v Manchestru velké přádelny, v nichž děti tvoří třetinu pracujících. Bedřich Engels je poměry v otcově továrně, kde se ocitá ve dvaceti letech, přímo zděšen! Brzy ji opouští, stává se z něj novinář, odsuzující ve svých článcích kapitalismus.

Když ale zjistí, že se jako novinář neuživí, do rodinné firmy se vrátí a stává se z něj zdatný obchodník. Engels svého přítele Marxe bezmezně obdivuje. Jenny ho ale přímo nesnáší. Jenže nezbývá jí, než ho tiše tolerovat. Vždyť by rodina Marxova přišla o svého nezištného a naprosto spolehlivého sponzora!

JennyDcery Marxových - Jenny Carolína a Jenny Laura

Paříž není konečnou stanicí manželů Marxových. Z politických důvodů se přesouvají do Bruselu. Tam už je doprovází žena, která se stane dobrou duší rodiny. Helenu Demuthovou, zvanou Lenchen, půvabnou pokojskou u Westphalenů v Trevíru, poslala k Jenny její matka. Nic lepšího nemohla pro Marxovy udělat! Lenchen se okamžitě ujímá práce a stane se nepostradatelným členem domácnosti. Zůstane Marxovým věrná i na další štaci – v Londýně. Miluje ji celá rodina, zejména Marxovy děti. A kolik jich Marxovi vlastně mají?

Jenny porodila v letech 1844 – 1857 celkem sedm dětí, pět dcer a dva syny. Dospělosti se však dožily pouze tři dcery, mimochodem po mamince velmi krásné: Jennychen, Laura a Eleanor, zvaná Tussy. Nejhůř nesl Karel Marx smrt svého osmiletého syna Edgara v roce 1855. Původně mu lékař diagnostikoval „jen“ žaludeční problémy. Nedivme se! V takové rodině a s takovou stravou…  Jenže nakonec se ukázalo, že příčinou smrti byla střevní tuberkulóza.

Ale vraťme se k Jenny. Ta si už život bez Lenchen nedovede ani představit. Jaký že to plat tato obětavá žena dostává? Žádný! I přestože ji nemají z čeho zaplatit, odmítá rodinu opustit. V roce 1851 Lenchen porodí chlapečka Fredericka, kterého musí okamžitě nabídnout k adopci. Kdo je tatínek? Oficiálně Bedřich Engels, ale všichni tuší, že bere na sebe Marxův úlet. Chlapečkův tajemný původ pak odhaluje Bedřich Engels až na smrtelném loži. Smutné, že Karel Marx o syna nikdy neprojevil zájem…

Jak vlastně Marxovi žili? V prvních letech manželství rozhodně dost bídně. Neustále se stěhovali, často dlužili za nájem. Nelze se divit, že v nevyhovujících podmínkách byly děti téměř pořád nemocné, některé v raném věku zemřely. Nemocní byli i jejich rodiče. Nejhorší to muselo být pro Jenny, která vyrostla diametrálně v odlišném prostředí. Musela se smířit s tím, že blahobyt, v nějž po svatbě doufala, se konat nebude. Nic ovšem Karla nedonutilo, aby si hledal nějaké stálé zaměstnání.

Situace se radikálně změnila, když Jenny zdědila peníze po své matce a když Marxovi jeho přítel Engels po smrti svého otce vyplácel nemalou pravidelnou apanáž. To si pak mohli dovolit koupit v Londýně dům, k hospodyni mít i služku, pořádat domácí bály, jezdit do přímořských lázní. Karel Marx si žil v posledních desetiletích svého života jako patriarcha užívající si života.

FamilyZajímavé foto - v popředí tři Marxovy dcery, které se dožily dospělosti, v pozadí Bedřich Engels a Karel Marx

Radost Marxovi ovšem kalily zdravotní neduhy. S nimi se vyrovnával silnými dávkami léků. Vlastně si skoro za všechno mohl sám. Měl nedostatek pohybu, kouřil jako fabrika, nezřízeně jedl, miloval kořeněné pokrmy, s oblibou pil těžká vína či tvrdý alkohol. Lékaři mu ovšem doporučují mléko. Když je mu nejhůř, poslechne je. Mléko si ale z dobré třetiny dochucuje brandy – aby bylo stravitelnější. Co všechno ho trápilo? Má nemocná játra, poruchy spánku, velké problémy mu způsobují hemoroidy, díky kouření trpí onemocněním horních cest dýchacích a plic, od šedesátých let 19. století se potýká s vleklým neduhem – furunkulózou. Pod kůží se mu tvoří hnisavé vředy, které je třeba vyřezávat a čistit. Nepříjemné a bolestivé. Toho se do konce života už nezbaví.

Zdravotní stav „největšího myslitele všech dob“, který mimochodem nikdy nevkročil do nějaké továrny či dělnické domácnosti, se zhoršil ještě smrtí milované ženy, kterou přežil jen o dva roky.

Jenny zemřela v roce 1881 na rakovinu jater. Pro svého manžela byla celoživotně „ženou snů“. Ten nikdy neopomněl zdůraznit její aristokratický původ. Nechával jí tisknout na vizitky Mrs. Karl Marx, née Baronesse Jenny von Wesphalen.

Zítra se můžete těšit na návštěvu Trevíru, krásného historického města, rodiště manželů Marxových.

 

Na našem webu jste si v seriálu o zajímavých ženách mohli také přečíst:

 

Reklama