Do ženy se zamiluje mladší muž. Nic neobvyklého. Stalo se to i paní Věře. Dlouho náklonnostem mladého zajíčka odolávala, až se tomu jednou poddala. Konec tohoto nerovného vztahu však byl jasný už po první společné dovolené.

love

Chci ještě žít

Paní Věře bylo něco málo přes čtyřicet, ale pořád to byla kočka. Ti, co ji znali z dřívějška, tvrdili, že dokonce vypadá lépe než ve dvaceti. A zkrásněla ještě víc, když si začala s Michalem, klukem o osmnáct let mladším!

Vztah to byl sice nerovný, ale paní Věra byla už pět let rozvedená, nemusela se nikomu zpovídat a s Michalem jí bylo prostě dobře. Poznámky své jediné dcery, že je trapná, odbývala větou, že chce také ještě žít.

Chodili spolu na večeře, do kina, jednou platil Michal, podruhé Věra, v tomto problém neměli. Milovali se ve Věřině bytě. Dcera už tam nebydlela. Sousedi sice zpočátku kroutili nevěřícně hlavou, ale pak si na tuto dvojici zvykli, navíc věkový rozdíl nebyl tak markantní, paní Věra vedle svého zajíčka  mládla doslova ze dne na den.

Společná dovolená

Jejich idylický vztah trval necelé dva roky, do té doby, než si řekli, že by spolu mohli jet na dovolenou. Vybrali si romantickou dovolenou na řeckém ostrově Santorini, v ráji zamilovaných. První, co si paní Věra pořídila, byly samozřejmě nové plavky. I když vypadala poměrně dobře, vzhledem ke svému věku byla rozumná a nekoupila si žádné „šňůrečky“, nýbrž normálně vykrojené dvoudílné plavky, zkrátka něco mezi.

Když přiletěli na místo, po vybalení se vydali hned k vodě, už se nemohli dočkat mořských vln. Na břehu se procházela spousta mladých a krásných děvčat, štíhlé, opálené, s pevnými ňadry a vyšpulenými zadečky v „minišňůrečkách“. Paní Věra si nemohla nepovšimnout Michalova pohledu. V tu chvíli prvně zalitovala, že si raději nevybrali nějakou zimní dovolenou, poněvadž v lyžařském overalu se cítí rozhodně jistěji než v plavkách.

Jenom dobří kamarádi

Zhruba v polovině zájezdu se seznámili se skupinkou mladých lidí z vedlejšího hotelu. Byli to také Češi. Při jednom bujarém večírku na pláži se jedna z nových kamarádek najednou Věry zeptala: „A vy dva jste vlastně co? Nám ten váš vztah není pořád jasný.“
Než stačila Věrka zareagovat, Michal ji předběhl: „My jsme prostě dobří známí, jenom kamarádi.“

Věra zůstala jako opařená. On se za mě stydí? Projelo jí v duchu hlavou. Je fakt, že k vodě se nelíčila, nebyla vždy perfektně upravená jako třeba při cestě na večeři. Michal si jejich věkový rozdíl asi uvědomil.

Jen počkej, zajíci

„Jen počkej, zajíci,“ řekla si v duchu. Celý zbytek dovolené proběhl v poklidu a po návratu domů, že se zase brzy setkají. Věra však Michalovi už nezavolala. Uvědomila si, že za pár let by se jejich věkový rozdíl s Michalovým přístupem a očividným zalíbením v mladých holkách ještě prohloubil.

Těsně před Vánocemi si našla paní Věra nového přítele, o pět let staršího, než je ona. Zničehonic jí zavolal Michal, že přeje hezké svátky, a jestli se může stavit.
„Samozřejmě, co bys nemohl.“

Otevřela mu dveře a pozvala ho dál. V křesle seděl nynější Věřin přítel a ptá se: „A vy jste kdo, mladý muži?“
Ještě než stačil Michal odpovědět, Věrka to udělala za něj.
„To je jeden můj dobrý známý, jenom kamarád.“

Čtěte také:

Reklama